[go: up one dir, main page]
Přeskočit na obsah

Ferdinand von Saar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ferdinand von Saar
Rodné jménoFerdinand Ludwig Adam von Saar
Narození30. září 1833
Vídeň Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí24. července 1906 (ve věku 72 let)
Vídeň Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtísebevražda
Místo pohřbeníDöblinger Friedhof
Povoláníspisovatel, dramatik, básník
Národnostrakouská
OceněníŘád Františka Josefa
Politická příslušnostNěmecká ústavní strana
Manžel(ka)Melanie Lederer
RodičeLudwig von Saar, Maria von Nespern
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinand von Saar (30. září 1833 Vídeň – 24. července 1906 Vídeň-Döbling) byl rakouský spisovatel, dramatik a básník.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v úřednické rodině Ludwiga von Saara (1799–1834) a Marie rozené von Nespern (1799–1872).

Otec krátce po Ferdinandově narození zemřel. Matka se přestěhovala zpět do domu svých rodičů, kde Ferdinand Saar vyrůstal společně se svým bratrancem, který se později stal výtvarným umělcem, Augustem von Pettenkofenem. Navštěvoval základní školu ve Vídni, poté skotskou městskou a střední školu. R. 1849 narukoval do armády a v roce 1854 se stal poručíkem. V roce 1860 ukončil kariéru důstojníka, aby se mohl věnovat literatuře. Jeho dluhy z vojenské služby vedly v následujících letech k několika trestům odnětí svobody. V roce 1871 byl urozenými mecenáši od dluhů osvobozen.

Od roku 1872 Ferdinand pravidelně jezdí do jihomoravského Blanska a Rájce, kde na pozvání hraběcího rodu Salmů pobývá na salmovských zámcích. Region se stane i inspirací pro jeho povídkovou a básnickou tvorbu.[1] Zde se také spřátelí s lékařem a archeologem Jindřichem Wankelem a dokonce se v Blansku 17. ledna 1881[2] oženil s Melanii Ledererovou (1838–1884).[3] Manželství ale skončilo tragicky poté, co Melanie spáchala v červenci 1884 sebevraždu.[4][5]

Uznání von Saarovi v Rakousku přinesly r. 1877 povídky Novellen. Největší úspěch u veřejnosti měly Wiener Elegien z roku 1893. O tři roky dříve byl Ferdinand Saar vyznamenán Řádem Františka Josefa a v roce 1902 se stal členem rakouské Panské sněmovny Říšské rady.

Poslední roky von Saarova života byly charakterizovány nemocemi (rakovina) a těžkými depresemi. Nakonec Ferdinad von Saar v červenci 1906 páchá sebevraždu.

Spolu s Marií von Ebner-Eschenbach byl Ferdinand von Saar jedním z nejvýznamnějších realistických spisovatelů v německém jazyce konce 19. století v Rakousku. Jeho díla se vyznačovala humanistickým étosem a sociální kritikou. Hudbu k jeho textům složila skladatelka Pauline Volkstein.

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]
  • Ferdinand von Saar odpočívá v čestném hrobě v Döblinger Friedhof (skupina 26, číslo 33) ve Vídni.
  • V roce 1908 bylo po něm pojmenováno Saarplatz ve Vídni-Döblingu (19. obvod).
  • Muzeum Döbling, bývalá vila Wertheimstein, „Saarzimmer“ připomíná básníka, který byl často hostem Franzisky von Wertheimstein.

Dílo

[editovat | editovat zdroj]
  • Innocens (1866)
  • Marianne (1873)
  • Die Geigerin (1874)
  • Die Steinklopfer (1874)
  • Novellen aus Österreich (1877) – Digitalisat und Volltext im Deutschen Textarchiv
  • Tambi (1882)
  • Der Exzellenzherr (1882)
  • Leutnant Burda (1887)
  • Die Troglodytin (1887)
  • Eine Wohlthat. Volksdrama in vier Acten (1887)
  • Schicksale (1889)
  • Ginevra (1890)
  • Schloss Kostenitz (1892)
  • Wiener Elegien (1893) S. 7–24 in Jakob Minor (Hrsg.): Sämtliche Werke Bd. 4 (Leipzig 1908)
  • Herr Fridolin und sein Glück (1894)
  • Doktor Trojan (1896)
  • Der Sündenfall (1898)
  • Die Brüder (1900)
  • Der Brauer von Habrovan (1900)
  • Die Heirat des Herrn Stäudl (1902)
  • Außer Dienst (1902)
  • Hermann und Dorothea (1902) Digitalisat
  • Sappho (1904)
  • Die Familie Worel (1905)
  • Tragik des Lebens. Vier neue Novellen (1906) – Volltext online.
  • Sämtliche Werke in zwölf Bänden. Im Auftrage des Wiener Zweigvereins der Deutschen Schillerstiftung mit einer Biographie des Dichters von Anton Bettelheim hrsg. von Jakob Minor. Hesse, Leipzig 1908, Permalink OBV.
  • Karl Konrad Polheim (Hrsg.): Kritische Texte und Deutungen. Neun Bände. Niemeyer, Bonn/Tübingen 1980–1999, OBV.

V češtině

[editovat | editovat zdroj]
  • Innocens : obraz ze života Vyšehradského. Praha: Národní tiskárna a nakladatelstvo, 1898
  • Troglodytka – přeložila Karla Jelínková; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 35. Praha: J. R. Vilímek, 1912
  • Rekviem lásky. Praha: Melantrich, 1972
  • Smutné lásky. Praha : Vyšehrad, 1986
  • Pan Fridolín a jeho štěstí. Boskovice : Albert, 1998
  • Heřman a Dorotka: Idyla o pěti zpěvěch. Blansko : Městská knihovna Blansko, 2001

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ferdinand von Saar na německé Wikipedii a Ferdinand von Saar na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Přehled významných historických osobností Blanenska | Blanensko.cz. www.blanensko.cz [online]. [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. 
  2. ↑ Matriky – ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2023-05-23]. Dostupné online. 
  3. ↑ www.myheritage.cz [online]. [cit. 2023-05-23]. Dostupné online. 
  4. ↑ Matriky – ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2023-05-23]. Dostupné online. 
  5. ↑ Melanie von Saar. geni_family_tree [online]. 2022-05-03 [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Constantin von Wurzbach: Saar, Ferdinand von. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 28. Theil. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1874, S. 4–6 (Digitalisat)
  • Ferdinand von Saar. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 9, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1988, S. 358 f. (Direktlinks auf S. 358, S. 359)
  • Michael Boehringer (Hrsg.): Ferdinand von Saar. Richtungen der Forschung / Directions in Research. Gedenkschrift zum 100. Todestag. Praesens, Wien 2006
  • Kasim Egit: Ferdinand von Saar. Thematik und Erzählstrukturen seiner Novellen. Agora, Berlin 1981
  • Oda Hanisch: Die Turgenev-Rezeption im Prosaschaffen Ferdinand von Saars. Dissertation. Pädagogische Hochschule Magdeburg, Magdeburg 1987
  • Klaus Heydemann: Umgang mit Dichtern. Zu Ferdinand von Saars Gedichten „Kontraste“, „Grillparzer“ und „Das Grab in Weidling“. In: Eugeniusz Tomiczek (Hrsg.): Vita pro litteris. Festschrift für Anna Stroka. Wydawnictwo Naukowe PWN, Warszawa (u. a.) 1993, S. 141–156
  • Werner Hoffmann: Ferdinand von Saars „Tambi“ als Kontrafaktur von Franz Grillparzers Novelle „Der arme Spielmann“. In: Hartmut Laufhütte (Hrsg.): Literaturgeschichte als Profession. Festschrift für Dietrich Jöns. Mannheimer Beiträge zur Sprach- und Literaturwissenschaft, Band 24, ZDB-ID 579685-4. Narr, Tübingen 1993, S. 248–270
  • Heinz Kindermann (Hrsg.): Briefwechsel zwischen Ferdinand von Saar und Marie von Ebner-Eschenbach. Jahresgabe der Wiener Bibliophilen-Gesellschaft, Band 1957, ZDB-ID 562582-8. Wiener Bibliophilen-Gesellschaft, Wien 1957
  • Herbert Klauser: Ein Poet aus Österreich. Ferdinand von Saar. Leben und Werk. Zweite erweiterte Auflage. Literas, Wien 1995
  • Ernst Kobau: Rastlos zieht die Flucht der Jahre …: Josephine und Franziska von Wertheimstein – Ferdinand von Saar. Böhlau, Wien 1997
  • Hadwig Kretzschmar: Ferdinand von Saar. Eine Zusammenstellung der seit seinem Tode erschienenen Ausgaben seiner Schriften und der Literatur über ihn und sein Werk. Bibliographische Hefte, Band 4, ZDB-ID 536358-5. Greven, Köln 1965
  • Marianne Lukas: Ferdinand von Saar. Leben und Werk. Kleine Humboldt-Bibliothek, Band 204, ZDB-ID 2293051-6. Humboldt, Wien 1947
  • Mandane Manko: Figuren- und Konfliktdarstellung bei Friedrich Spielhagen, Theodor Fontane, Ferdinand von Saar, Eduard von Keyserling. Eine vergleichende Untersuchung der Erzählungen „Zum Zeitvertreib“, „Effi Briest“, „Schloss Kostenitz“ und „Am Südhang“. Deutsche Hochschulschriften, Alte Reihe, Mikrofiche 2105, ZDB-ID 1319505-0. Hänsel-Hohenhausen, Egelsbach (u. a.) 1996. (Dissertation. Universität Hamburg, Hamburg 1995)
  • Nikolaus Nowak: Ferdinand von Saar, Hymen, kritisch herausgegeben und gedeutet von Nikolaus Nowak. (= Ferdinand von Saar, kritische Texte und Deutungen, Band 8). Niemeyer, Tübingen 1997 (Dissertation Universität Bonn 1996, 260 Seiten)
  • Karl Konrad Polheim (Hrsg.): Ferdinand von Saar. Ein Wegbereiter der literarischen Moderne. Festschrift zum 150. Geburtstag, mit den Vorträgen der Bonner Matinee und des Londoner Symposions sowie weiteren Beiträgen. Bouvier, Bonn 1985
  • Anne Socher: „Du bist mir verfallen mit Leib und Seele!“ Darstellungen des Betrugs und der gescheiterten Liebe in Ferdinand von Saars Novellen „Die Geigerin“, „Das Haus Reichegg“ und „Ginevra“. Lehrerbildungszentrum (LBZ) der Ludwig-Maximilians-Universität München, München 2007
  • Marcoen Sprenger: Ferdinand von Saar – das Haus Reichegg: eine textkritische Analyse, Nijmegen, 1997, OCLC 254273392 (Dissertation Universität Nijmegen 1996, 108 Seiten)
  • Giselheid Wagner: Harmoniezwang und Verstörung. Voyeurismus, Weiblichkeit und Stadt bei Ferdinand von Saar (= Studien und Texte zur Sozialgeschichte der Literatur, Band 109), ZDB-ID 579006-2. Niemeyer, Tübingen 2005 (Dissertation Universität Bayreuth 2004, 347 Seiten)
  • Karl Wagner: Saar, Ferdinand Ludwig Adam von. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 22, Duncker & Humblot, Berlin 2005, S. 315 f. (Digitalisat)
  • Martin Wenske: Ferdinand von Saars „Wiener Elegien“. Perspektiven zu einem Verständnis (= Europäische Hochschulschriften, Reihe 1, Deutsche Sprache und Literatur, Band 1457, ZDB-ID 510543-2). Peter Lang, Frankfurt (u. a.) 1994

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ferdinand_von_Saar&oldid=23832626“