Edward Rittner

Dr. iur. Edward Rittner
Dr. iur. Edward Rittner
Ministr kultu a vyučování
	Ve funkci:; 19. června 1895 – 30. září 1895
Panovník	František Josef I.
Předseda vlády	Erich von Kielmansegg
Předchůdce	Stanisław Madeyski-Poray
Nástupce	Paul Gautsch
Ministr pro haličské záležitosti
	Ve funkci:; 1896 – 30. listopadu 1897
Panovník	František Josef I.
Předseda vlády	Kazimír Badeni
Předchůdce	Leo von Bilinski (správce)
Nástupce	Hermann von Loebl
Poslanec rakouské Říšské rady
	Ve funkci:; 1880 – 1883
Panovník	František Josef I.
	Ve funkci:; 1897 – 1899
Panovník	František Josef I.
Narození	26. prosince 1845; Burštyn; Rakouské císařství
Úmrtí	27. září 1899; Vídeň; Rakousko-Uhersko
Děti	Tadeusz Rittner
Alma mater	Lvovská univerzita
Profese	pedagog, politik, kanonista, právník a učitel
Ocenění	důstojník Řádu Leopoldova; Řád železné koruny 3. třídy; komtur s hvězdou Řádu svatého Řehoře Velikého
Commons	Edward Rittner
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Edward Rittner (26. prosince 1845 Burštyn – 27. září 1899 Vídeň) byl rakousko-uherský, respektive předlitavský státní úředník, právník a politik, koncem 19. století ministr kultu a vyučování ve vládě Ericha Kielmansegga a ministr pro haličské záležitosti ve vládě Kazimíra Badeniho.

Biografie

Vystudoval právo na Lvovské univerzitě, kde roku 1870 získal titul doktora práv. V roce 1873 se stal docentem církevního práva na Lvovské univerzitě, kde později působil i jako rektor a profiloval se jako přední expert na církevní právo. Roku 1874 byl jmenován mimořádným a roku 1877 řádným profesorem.^[1] Do roku 1874 pracoval jako úředník na místodržitelství. V roce 1881 se stal členem Akademie věd v Krakově. Od roku 1886 působil jako rada místodržitelství ve Lvově, později byl ministerským radou na ministerstvu kultu a vyučování. V roce 1891 se zde stal sekčním šéfem.^[2]

Vrchol jeho politické kariéry nastal koncem 19. století. V období 19. června 1895 – 30. září 1895 byl coby sekční šéf provizorním ministrem kultu a vyučování v úřednické vládě Ericha Kielmansegga. Ve vládě Kazimíra Badeniho byl do 30. listopadu 1897 ministrem pro haličské záležitosti. Do Badeniho kabinetu nastoupil dodatečně v roce 1896, předtím toto portfolio zastával Leo von Bilinski.^[3]^[2] Coby ministr Badeniho vlády se podílel na vypracování nového volebního řádu v Čechách a byl spoluautorem Badeniho jazykových nařízení, která měla přinést významné posílení pozic českého jazyka v úředním styku.^[2] Nebyla ovšem realizována pro odpor Němců a opozice vůči nim znamenala i konec Badeniho vlády.

Po volbách do Říšské rady roku 1879 získal i mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kde reprezentoval městskou kurii, obvod Přemyšl, Grodek atd. Poslanecký slib složil 30. listopadu 1880, rezignaci na mandát oznámil na schůzi 4. prosince 1883. Do vídeňského parlamentu se vrátil krátce na konci století, kdy byl zvolen ve volbách do Říšské rady roku 1897, za městskou kurii, obvod Tarnopol atd. Setrval zde do své smrti roku 1899. Pak ho na poslaneckém postu nahradil Ludwik Ćwikliński.^[4]^[2]

Jeho synem byl spisovatel Tadeusz Rittner.

Odkazy

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Edward Rittner na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Edward Rittner

Reference

↑ Ottův slovník naučný. Svazek 21. Praha: Jan Otto, 1904. Dostupné online. S. 833.
↑ ^a ^b ^c ^d Österreichisches Biographisches Lexikon 1815-1950, R, s. 181-182. [online]. biographien.ac.at [cit. 2013-03-04]. Dostupné online. (německy)
↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 588.
↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.

[1] Ottův slovník naučný. Svazek 21. Praha: Jan Otto, 1904. Dostupné online. S. 833.

[Biographien-2] Österreichisches Biographisches Lexikon 1815-1950, R, s. 181-182. [online]. biographien.ac.at [cit. 2013-03-04]. Dostupné online. (německy)

[3] kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 588.

[alex.onb.ac.at-4] Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.

[1]

[2]

[3]

[4]

Vláda Ericha Kielmansegga (1895)

Předseda vlády Předlitavska	Erich von Kielmansegg (19. června – 30. září 1895)

Ministři Předlitavska	Erich von Kielmansegg (vnitro) • Eugen von Böhm-Bawerk (finance) • Edward Rittner (kult a vyučování) • Karl Krall von Krallenberg (spravedlnost) • Heinrich von Wittek (obchod) • Ferdinand von Blumfeld (zemědělství) • Zeno Welsersheimb (zeměbrana) • Apolinary Jaworski (haličské záležitosti)

Společní ministři Rakousko-Uherska	Agenor Gołuchowski (zahraniční věci) • Edmund von Krieghammer (válka) • Benjámin Kállay (finance)

Vláda Kazimíra Badeniho (1895–1897)

Předseda vlády Předlitavska	Kazimír Badeni (30. září 1895 – 30. listopadu 1897)

Ministři Předlitavska	Kazimír Badeni (vnitro; správce) • Leo von Bilinski (finance) • Paul Gautsch (kult a vyučování) • Johann Nepomuk Gleispach (spravedlnost) • Hugo Glanz von Eicha (obchod) • Johann Ledebur-Wicheln (zemědělství) • Zeno Welsersheimb (zeměbrana) • Emil von Guttenberg (železnice) • Leo von Bilinski (haličské záležitosti; správce) •→ Edward Rittner (haličské záležitosti)

Společní ministři Rakousko-Uherska	Agenor Gołuchowski (zahraniční věci) • Edmund von Krieghammer (válka) • Benjámin Kállay (finance)