Enzesfeld-Lindabrunn
| Enzesfeld-Lindabrunn | |
|---|---|
 špitální kostel | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°55′4″ s. š., 16°11′7″ v. d. |
| Nadmořská výška | 314 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Rakousko |
| Spolková země | Dolní Rakousy |
| Okres | Baden |
| Administrativní dělení | 2 spojené obce |
  Enzesfeld-Lindabrunn | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 15,8 km² |
| Počet obyvatel | 4 174 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 264,5 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Stefan Rabl |
| Oficiální web | www |
| sekretariat | |
| Telefonní předvolba | 02256 |
| PSČ | 2544, 2551, 2552 |
| Označení vozidel | BN |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Enzesfeld-Lindabrunn je obec v rakouské spolkové zemi Dolní Rakousy, v okrese Baden. Obec leží nedaleko hranice země s Maďarském, na úpatí východních výběžků vápencových Alp, při okraji Vídeňské pánve. Obec vznikla k 1. lednu 1970 administrativním sloučením dvou obcí, které má v názvu. K 1. lednu 2022 zde žilo 4188 obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Enzesfeld byl poprvé písemně zmíněn k roku 1130. Páni z Wallsee zde vystavěli hrad. V roce 1482 prosperující trhovou ves vyplenilo uherské vojsko Matyáše Korvína. Roku 1683 sem vpadli osmanští Turci. V letech 1833–1883 se v lesní oblasti Jauling na hranici St. Veit an der Triesting a Kleinfeldu těžilo hnědé uhlí. Nyní je na tomto místě areál Enzesfeldského golfového klubu. Enzesfeld a Lindabrunn byly poprvé spojeny v letech 1850–1866. V roce 1905 byla v Enzesfeldu založena hutní a zbrojní továrna „Anton Keller Metallwerk und Munitionsfabrik“. V noci na 23. března 1944 při manipulaci s granáty došlo ke vznícení trinitrotoluenového prachu, což vedlo k explozi asi 20 tun TNT, tlaková vlna zničila závod a rozbila okenní tabulky v celé oblasti Wiener Neustadtu. Těžba konglomerátu vápence a pískovce v lomu na východním okraji Lindabrunnu skončila, v současnosti je zde sochařský park.
Hospodářství
[editovat | editovat zdroj]Obec má průmyslové podniky na výrobu nápojových plechovek, zpracování železného šrotu a další; průmyslový park se táhne územím až k Leobersdorfu.
Památky
[editovat | editovat zdroj]- Zámek Enzesfeld - původně hrad s obytnou věží ze 14. století, mj. jej držel Ludvík Tovar z Enzesfeldu, hofmistr krále Ferdinanda I.; objekt byl přestavěn na zámek Colloredů, později rodiny Montecuccoli a naposledy ve stylu historismu, byl rezidencí rakouských Rothschildů; nyní sídlo lesní správy
- Farní kostel sv. Markéty v Enzesfeldu - gotického původu
- Špitální kostel se špitálem - jednolodní gotická stavba z roku 1396, upravovaná v baroku, s erby Colloredů a Montecuccoli[2]
- Filiální kostel sv. Kateřiny v Lindabrunnu, se hřbitovem
- sochařský park v Lindabrunnu - vystavují se plastiky ze sochařských sympozií, konaných pravidelně v letech 1967-1997, nyní místo multikulturní slavnosti
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Ludvík Tovar z Enzesfeldu († 1597) – rakouský šlechtic, hofmistr císaře Ferdinanda I., náhrobek v katedrále sv. Víta v Praze
- Joseph Hilarius Eckhel (1737-1798) - rakouský jezuita a numismatik, katalogizoval vídeňské numismatické sbírky
- Curd Jürgens (1915-1982) - rakouský herec
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Statistik Austria. Dostupné online. [cit. 2019-03-09].
- ↑ heslo Enzesfeld. In: Die Kunstdenkmäler Österreichs. Dehio Niederösterreich südlich der Donau. 2003, s. 397–401.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Enzesfeld-Lindabrunn na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky obce[nedostupný zdroj]
