Dusičnan hlinitý
dusičnan hlinitý | |
---|---|
Obecné | |
Systematický název | Dusičnan hlinitý |
Anglický název | Aluminium nitrate |
Sumární vzorec | AlN₃O₉ |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 13473-90-0 |
PubChem | 26053 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 212,996 g/mol (bezvodý) 375,134 g/mol (nonahydrát) |
Teplota tání | 66 °C |
Teplota varu | 150 °C |
Hustota | 1.72 g/cm3 (nonahydrát) |
Bezpečnost | |
[1] Nebezpečí[1] | |
H-věty | H272, H315, H319 |
P-věty | P302+352, P305+351+338 |
NFPA 704 | 3
0
3
OX
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dusičnan hlinitý je bílá, ve vodě rozpustná sůl hliníku a kyseliny dusičné.[2] Nejčastěji se vyskytuje ve formě nonahydrátu: Al(NO3)3·9H2O.
Příprava
[editovat | editovat zdroj]Dusičnan hlinitý nelze připravit reakcí hliníku s koncentrovanou kyselinou dusičnou. Místo toho se využívá reakce kyseliny dusičné s chloridem hlinitým, vedlejším produktem je chlorid nitrosylu, jež se z roztoku uvolňuje jako plyn. Výhodnější příprava je reakcí kyseliny dusičné s hydroxidem hlinitým.
Dusičnan hlinitý může být také připraven reakcí mezi síranem hlinitým a dusičnanovou solí s vhodným kationtem, jako je baryum, stroncium, vápník, stříbro nebo olovo, např.:
Využití
[editovat | editovat zdroj]Dusičnan hlinitý je silné oxidační činidlo. Využívá se v činění kůží, antiperspirantech, inhibitorech koroze, při extrakci uranu, rafinaci ropy a jako nitrační činidlo.[3]
Nonahydrát a další hydratované dusičnany hliníku mají mnoho aplikací.Tyto soli se využívají k výrobě oxidu hlinitého pro přípravu izolačních papírů, v topných prvcích pro katodové trubice a na laminátech jádra transformátoru. Hydratované soli se také používají pro extrakci aktinoidů.[4]
Používá se v laboratořích i výuce jako demonstrace vločkování vody:
Častěj se ale využívají chlorid a síran hlinitý.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Aluminium nitrate. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Heslo Aluminiumnitrat v: Römpp Online. Georg Thieme Verlag, načteno 7. dubna 2014. (německy)
- ↑ heslo Aluminiumnitrat Archivováno 23. 7. 2020 na Wayback Machine. v GESTIS-Stoffdatenbank des IFA, načteno 17. února 2017
- ↑ Pradyot Patnaik. Handbook of Inorganic Chemicals. McGraw-Hill, 2002, ISBN 0070494398.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu dusičnan hlinitý na Wikimedia Commons
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Aluminium nitrate na anglické Wikipedii a Aluminiumnitrat na německé Wikipedii.