Dubovnice střevovitá
 Dubovnice střevovitá | |
|---|---|
 Dubovnice střevovitá | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
| Třída | stopkovýtrusné (Basidiomycates) |
| Řád | chorošotvaré (Polyporales) |
| Čeleď | chorošovité (Polyporaceae) |
| Rod | dubovnice (Pachykytospora) |
| Binomické jméno | |
| Pachykytospora tuberculosa (Fr.) Kotl. et Pouzar 1963 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dubovnice střevovitá neboli outkovka střevovitá (Pachykytospora tuberculosa (Fr.) Kotl. et Pouzar 1963) je vzácná teplomilná chorošovitá houba vytvářející plodnice na borce dubů.
Synonyma
[editovat | editovat zdroj]- Haploporus tuberculosus (Fr.) Niemelä et Y.C. Dai 2002[1]
- Polyporus micans Ehrenb. sensu Bres.[2]
- Trametes colliculosa (Pers.) L. et N.[2]
Vzhled
[editovat | editovat zdroj]Makroskopický
[editovat | editovat zdroj]Plodnice rozlité, nepravidelně okrouhlé, pak splývající.[2] Porůstají plochy 200 × 200 milimetrů, někdy i více, dosahují mocnosti kolem 10 milimetrů. Na svisle orientovaném substrátu vytváří tlusté kloboukovité hrany s dolů stékajícími okraji.[3] Zbarvené jsou pleťově narůžověle či světle okrově s bledým masovým nádechem.[2]
Rourky více méně šikmé, částečně otevřené, dosahují 1–5 (20[3]) milimetrů délky.[2] Póry jsou velké, vycházejí zhruba 3 na milimetry.
Dužnina má tuhou korkovitou konzistenci,[3] zbarvená je jako zbytek plodnice.[2]
Mikroskopický
[editovat | editovat zdroj]Dissepimenta 150–250 μm tlustá složená z bledě nažloutlých, většinou tlustostěnných nepravidelně spletených a 2–3,5 μm tlustých hyf. Hyfy tramy jsou podobné, cystidy chybějí. Basidie bezbarvé, dosahují 15–20 × 6–7 μm.
Výtrusy mají 12–14 × 5–6 μm, jsou bezbarvé, podlouhle válcovité, na bázi trochu šikmo zašpičatělé.[2]
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]Vytváří jedno- až víceleté plodnice na kmenech, odumřelých větvích, vzácněji i na ležícím dřevu. Roste na dubech (například zimním, letním, pýřitém a ceru), velmi vzácně i na jiných dřevinách (z oblasti bývalého Československa uvádí Kotlaba jeden nález na hlohu a jeden na jabloni domácí).[4] Preferuje nižší nadmořské výšky, fruktifikuje celoročně.
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Roste v Evropě (Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Německo, Norsko, Rakousko, Slovensko, Švédsko, evropská část bývalého SSSR) a Severní Americe (Arizona).[4]
V rámci České republiky byly publikovány nálezy mimo jiné z oblasti následujících chráněných území:
- Bažantník[5] (okres Semily)
- Karlštejn[6] (okres Beroun)
- Kozinecká stráň[6] (okres Louny)
- Křivoklátsko[7] (Středočeský kraj)
- Podyjí[8] (Jihomoravský kraj)
- Rendez-vous[9] (okres Břeclav)
- Třeboňsko[2] (okres Jindřichův Hradec)
- Vrapač[10] (okres Olomouc)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Index Fungorum. databáze Index Fungorum [online]. Index Fungorum [cit. 2017-01-27]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h PILÁT, Albert. Atlas hub evropských. Polyporaceae - Houby chorošovité.. Svazek III. Praha: Prof. Dr. Karel Kavina a Dr. Albert Pilát, 1936. 624 s. Kapitola 28. Trametes colliculosa (Pers.) L. en T. Outkovka střevovitá, s. 309–310.
- ↑ a b c PAPOUŠEK, Tomáš; BERAN, Miroslav; VLASÁK, Josef. Velký fotoatlas hub z jižních Čech. 2. opravené vydání. vyd. České Budějovice: tiskárna Josef Posekaný, 2010. 819 s. Kapitola Dubovnice střevovitá, s. 258.
- ↑ a b KOTLABA, František. Zeměpisné rozšíření a ekologie chorošů /Polyporales s. l./ v Československu. Praha: Academia, 1984. 194 s. Kapitola Dubovnice střevovitá, s. 61.
- ↑ LEPŠOVÁ, Anna. Mykologický IP v PR Bažantník. In: Plán péče o přírodní rezervaci Bažantník na období 2008–2017. Praha: AOPK ČR, 2007.
- ↑ a b ZÍBAROVÁ, Lucie. Pachykytospora tuberculosa (Dubovnice střevovitá) [online]. mykologie.net [cit. 2017-01-26]. Dostupné online.
- ↑ MŽP ČR. Návrh plánu péče o navrhovaný NP ark Křivoklátsko [online]. MŽP ČR, 2010-03-22 [cit. 2017-01-26].
- ↑ DANIHELKA, Jiří; Vladimír Antonín; GRULICH, Vít; CHYTRÝ, Milan. Národní park Podyjí - Botanický průvodce [online]. Česká botanická společnost v Praze, 2002 [cit. 2017-01-26]. Dostupné online.
- ↑ ČERNÝ, Alois; ANTONÍN, Vladimír. Třetí mykologické dny na Moravě v r. 1981. In: URBAN, Zdeněk. Česká mykologie. Praha: Československá akademie věd, 1982. ISSN 0009-0476. Ročník 36. S. 186.
- ↑ A. Lebeda a kol. British Mycological Society Overseas Field Meeting. Olomouc, Moravia, Czech Republic, 5-13th October 2008 [online]. Katedra botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2008 [cit. 2017-01-26]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PILÁT, Albert. Atlas hub evropských. Polyporaceae - Houby chorošovité.. Svazek III. Praha: Prof. Dr. Karel Kavina a Dr. Albert Pilát, 1936. 624 s. Kapitola 28. Trametes colliculosa (Pers.) L. en T. Outkovka střevovitá, s. 309–310.
- KOTLABA, František; POUZAR, Zdeněk. Nový rod chorošovitých hub, dubovnice — Pachykytospora gen. nov.. In: PILÁT, Albert. Česká mykologie. Praha: Československá vědecká společnost pro mykologii, 1963. 17 / 1 ročník / číslo. S. 27–34.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu dubovnice střevovitá na Wikimedia Commons
Taxon Pachykytospora tuberculosa ve Wikidruzích
- BioLib.cz – Pachykytospora tuberculosa (Dubovnice střevovitá) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.
