Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Druhá bitva u Yper, která proběhla nedaleko belgického města Ypry od 22. dubna do 25. května roku 1915, byla jedním ze střetnutí Dohody a Německa během bojů první světové války na západní frontě. Německá armáda při pokusu o prolomení nepřátelských linií v bitvě poprvé masově použila chemické zbraně, konkrétně chlór. Přes vysoké ztráty na straně Britů a Francouzů však nedošlo k zásadnímu průlomu.[3] V boji se vyznamenaly především kanadské oddíly.
Po neúspěchu Schlieffenova plánu, kdy se nepodařilo na počátku války rychlým úderem vyřadit Francii z války, se Němci na západní frontě soustředili především na obranu a podnikali zde pouze menší rušivé ofenzívy. Po první bitvě u Yper zůstal u belgického města Ypry výběžek fronty s předsunutými pozicemi Dohody. Německé velení se rozhodlo tento výběžek dobýt a při této příležitost měl být ve větší míře poprvé v akci vyzkoušen i nový bojový plyn, plynný chlór ničící u zasažených dýchací cesty.[4]
Nečekaný útok zahájený 22. dubna krátkou dělostřeleckou přípravou vedla na německé straně 4. armáda pod velením Albrechta Württemberského. Němci při zahájení útoku otevřeli 5 700 lahví s plynným chlórem, načež vítr zanesl žlutozelené mračno jedovatého plynu do zákopů obránců. Na devíti kilometrech frontové linie zasáhlo 168 tun vypuštěného plynu přibližně 15 000 osob, z nichž 5 000 zemřelo (novější zdroje uvádějí 3 000 zasažených a 800 až 1400 mrtvých). Mnoho obránců bez účinných ochranných prostředků zpanikařilo a na severním křídle opustilo zákopy.[5] Jednalo se především o francouzské a alžírské vojáky.[6] Němci vybavení primitivními plynovými maskami z koudele nasycené kyslíkem pak postoupili zhruba o tři kilometry, avšak německé velení zaskočené úspěchem útoku nebylo připravené nasadit větší síly k uskutečnění průlomu. Druhý německý útok vedený 24. dubna byl soustředěn u obce Sint-Juliaan, kde frontu hájily kanadské oddíly.[6] Kanaďané zabránili německému průlomu a udrželi linie i díky kapesníkům namočeným v moči.[7] 6. května byl velitel druhé britské armády, Horace Smith-Dorrien, který navrhoval taktický ústup, odvolán a na jeho místo byl jmenován generál Herbert Plumer.[8] Přes dílčí německé úspěchy a obsazení dvou třetin výběžku, Němci nedobyli Ypry a boje byly ukončeny 25. května.[2]
- ↑ WESTWELL, Ian. I. světová válka : vyčerpávající popis průběhu I. světové války, doplněný analýzami rozhodujících střetnutí a přelomových bitev. Praha: Naše Vojsko, 2013. 256 s. ISBN 978-80-206-1351-6. S. 66. [Dále jen: (Westwell (2004)].
- ↑ a b Westwell (2004), s. 66.
- ↑ Westwell (2004), s. 61.
- ↑ WESTWELL, Ian. I. světová válka : vyčerpávající popis průběhu I. světové války, doplněný analýzami rozhodujících střetnutí a přelomových bitev. Praha: Fortuna Libri, 2009. 256 s. ISBN 978-80-7321-505-7. S. 70. [Dále jen: (Westwell (2009)].
- ↑ Westwell (2004), s. 60.
- ↑ a b Westwell (2009), s. 70.
- ↑ Westwell (2004), s. 62.
- ↑ Westwell (2004), s. 63–64.
- KEEGAN, John. První světová válka. Praha ; Plzeň: Beta-Dobrovský ; Ševčík, 2002. 383 s. ISBN 80-7306-062-0.
- WARNER, Philip. První světová válka. Ostrava: OLDAG, 1997. 306 s. ISBN 80-85954-28-1.
- WESTWELL, Ian. První světová válka den po dni. Praha: Columbus, 2004. 192 s. ISBN 80-7249-194-6.
- WESTWELL, Ian. I. světová válka : vyčerpávající popis průběhu I. světové války, doplněný analýzami rozhodujících střetnutí a přelomových bitev. Praha: Fortuna Libri, 2009. 256 s. ISBN 978-80-7321-505-7.
Obrázky, zvuky či videa k tématu druhá bitva u Yper na Wikimedia Commons
