[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Diskuse:Radola Gajda

Obsah stránky není podporován v jiných jazycích.
Přidat téma
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslední komentář: před 3 lety od uživatele Svenkaj v tématu „Intriky?

Co znaci "po intrice ze strany Hradu"? Tato formulace, navic bez odkazu na fakta, je krajne nevhodna pro neutralni encyklopedii.

Milan Jurik – Tento příspěvek přidal(a) 213.220.243.41, 20:53, 3. 5. 2007 SE(L)Č

Intriky?

[editovat zdroj]

Po intrice ze strany Hradu znamená to, že "vyvolení" v okruhu hradu, vedení vlastizrádci Benešem a Masarykem, vedli proti Gajdovi štvavou kampaň, na jejímž konci tito socani udělali z Gajdy pomalu bolševika! R. Gajda byl nejradikálnější antibolševik své doby a nebýt těchto lidí, dost možná se stal prezidentem naší republiky a pod jeho velením by žádná Mnichovská dohoda přijata nebyla a Beneš by visel! – Tento příspěvek přidal(a) 128.197.11.30, 03:16, 31. 5. 2007 SE(L)Č

Wikipedie není diskusní fórum o tématu článku. Diskusní stránky jsou jen redakční porada k článku, nikoliv porostor pro neozdrojované špekulace, co by bylo, kdyby. --Luděk 05:58, 31. 5. 2007 (UTC)

Jak je možné,že toto tvrzení nějakého nenávistí k presidentovi Benešovi prosáklého jedince NIKDO neodstraní????slova bez objektivní pravdy zde nemají co dělat??!!!--31.31.234.253 22. 9. 2021, 19:32 (CEST)Odpovědět

@128.197.11.30: Příspěvek nahoře tu visí čtyři roky, okamžitě a správně reagoval kolega @Ludek:. Nelze se zabývat vážně výkřiky všech, kteří si pletou věcnou diskusi k encyklopedii a anonymní vulgární výkřiky na internetu. Úsudek o úrovni autora příspěvku si udělá každý sám. Zdraví--Svenkaj (diskuse) 22. 9. 2021, 22:39 (CEST)Odpovědět

Vlasti zradci ???

[editovat zdroj]

Rozhodnuti E.Benese bylo velice tezke ale zcela spravne. Ten kdo tvrdi ze se jedna o Vlastizradu je neinformovany a hloupy. Doporucuji nastudovat a doplnit si vzdelani. Mnichovska dohoda byla o nas a bez nas. A pokud by se Benes nepodridil teto smlouve cely svet by za pripadny konflikt vinil CSR. Cela obrana naseho statu byla budovana se strategii podpory dalsich statu, jak ale vime zadna podpora nebyla provedena (i kdyz SSSR nabizela CSR kolem 40 divizy RA ktere Benes odmitl, protoze to nechtel byt on kdo zavede bolseviky do evropy) takze po Mnichovske smlouve nam nezbyvalo nic nez se vzdat. Argumentace nasi "skvelou" armadou a moralkou je velice posetila. Letectvo jsme meli proti luftwaffe ubohe a jine slozky armady na tom nebyli on nic lepe, vyborne tanky vz.38 byly v nedostatecnem poctu doporucuji si precist clanek na http://www.fronta.cz/mohli-jsme-se-v-roce-1938-branit Radola Gajda byl zajimavy a schopny ale je nutne videt ze to byl diktator a prezidentem by se nestal uz z principu, byl by diktatorem. Jeho obdivovani sveci o neinformovanosti narodni zamindrakovanosti a nizkem dusevnim kreditu daneho obdivovatele. Oznacit Masaryka a Benese za vlastizradce na ukor fanatickeho fasistickeho diktatora je samo o sobe vlastizrada

Toto není objektivní článek!

[editovat zdroj]

Ten kdo psal tento článek je bezpochyby buď naprostý hlupák nebo stoupenec neonacistického hnutí v ČR.

1) Takzvaná hradní intrika (viz. článek) byl Gajdův pokus svrhnout demokratickou vládu v ČSR, heslo puče bylo Gajda-granát, je to zcela ověřená informace, takže psát o tzv. hradní intrice je irelevantní a dokazuje to zaujatost autora.

2) Odkaz na ničitele náhrobků je též zcela tendenčně zaměřený, ačkoliv je pravda, že k poničení Gajdova náhrobku skutečně došlo, nicméně způsob jakým autor o Gajdovy píše opět směřuje k podezření ze zaujetí autora pro nacistickou ideologii.

3) Přijde mi, že chybí značná část zajímavých informací o životě Gajdy, např. plán uvěznit sudetské němce preventivně do koncetračních táborů - nápad z předválečné doby.

Zkrátka tímto příspěvkem vyjadřuji zpochybnění neutrality článku s podezřením na to, že autor je aktivním neonacistou či extrémním nacionalistou - což je v dnešních reáliích ČR prakticky totéž, protože není nacionalistické hnutí, které by současně neoslavovalo německý nacismus. Toť vše.

PS: Osobně se domnívám, že tento článek by se hodil spíš na zvědavce.

Odůvodnění přidání šablony o zpochybnění neutrality

[editovat zdroj]
  • Hlavním důvodem jsou zmínky o intrikách z hradu jsou nepravdivé a zásadně znevěrohodňují celý článek.
  • Chybí například zmínka o tom, proč byl Gajda uvězněn. (Za spolupráci s fašisty.)
  • Neprokázání puče, také není zcela pravdivé.
  • K podpoře odboje by byla vhodná nějaká reference.

(Frydolin 27. 7. 2008, 20:07 (UTC))

Zaujatost diskuze

[editovat zdroj]

Ach, ano, když se sejde par pitomců tak je to vždy problém. Jednak je to dobře udělaný článek ale chce rozšířit. A krom toho co vy tu přidaváte příspěvky byste si měli zjistit nejdřív co znamená nacionalismus a neonacismus - není to totéž.Krom toho se ani nepodepisujete. --D.priecko

Není příliš zdořilé jiné lidi, které osobně vůbec neznáte, nazývat bandou pitomců, vůbec bych se nedivil, kdyby Vás někdo za Vaše podoivné chování zablokoval ** --MiroslavJosef 4. 1. 2009, 16:55 (UTC)

„fašismus“ v dnešním smyslu

[editovat zdroj]

Může mi, prosím, někdo vysvětlit, co má znamenat věta: "Je nutné konstatovat, že prvorepublikový fašismus nebyl tak docela „fašismus“ v dnešním smyslu, nýbrž spíše radikální konzervativní nacionalismus."

1) Co je podle pisatele fašismus? 2) Co je dle něj "fašismus" v dnešním smyslu? (Nemá tím dotyčný na mysli pouze aktivistický politický styl, třeba ve smyslu "vajíček"? 3) Proč se vlastně označení italský fašismus používá? Nešlo by dle dikce autora toto slovo zaměnit za "radikální konzervativní nacionalismus"?

Po zodpovězení těchto otázek je teprve možné se v diskuzi dostat "k jádru pudla", tj. jak označit český fašismus. K tématu existuje hromada odborné literatury. Já se kloním k označení českého fašistického hnutí buď jako protofašistické (převažující trend v současné historiografii) (=z 6 konstitutivních znaků - 1) neomezený politický styl; 2) decize bez diskuse; 3) kategorie přítel nepřítel; 4) vůdcovský princip; 5) mýtus a symbolika; 6) mesianistická koncepce - je přítomno 5 - 1, 2, 3, 4 a 5) s tím, že dle kritérií teorie a praxe ho lze označit za quasifašismus ("Jeho touhou je být fašismem a má jej obsažen i ve svých teoretických zásadách, avšak skutečnou fašistickou politiku není schopen prosazovat." KOTLÁN, Pavel: Fašismus a jeho česká podoba. Třebíč, Šárka 2001, s. 38).

Dále také velmi záleží na tom, jak kdo užívá a chápe fašismus jako pojem. Dnes - mám na mysli odbornou literaturu, nikoli politická vyjádření stranických bossů v rámci předvolebních kampaní - slovo fašismus slouží jako nadřazená kategorie, do níž se řadí nacismus, italský fašismus, atd. Dřívější odborné použití se pohybovalo i v rozmezí autoritativních režimů (austrofašismus pro režim Dolfusse a von Schuschnigga, klerofašismus pro Slovenský štát atp.).

Jako kritický racionalista očekávám zajímavou debatu na úrovni a rád se dozvím nové informace. Pokud k diskusi nejdojde bylo by pro pověst wiki záhodno, aby dotyčnou větu smazala.

S pozdravem

Uživatel, který se nerad přihlašuje. -- 90.176.26.138

Ona publikace Kotlána je trochu fantazijní a vzdálena od politické reality. Zvláště pak ty teoretické koncepce, kdy např. na str. 38 věnuje v dost útlé brožurce tři odstavce kombinacím, které sám nepovažuje za pravděpodobné, jsou trochu mimo. Stejně tak jeho "mesianismus prvního stupně" atd.
Použití pojmu se bude vždy lišit. Pro mne je třeba Nolteho dělení fašismu na nacismus, fašismus a ideologii Francouzské akce poněkud nadbytečné, nic nepřinášející a souhlasím spíše s autory, kteří tyto ideologie chápou jako vedle sebe stojící a nějaké jedné ideologii nepodřazené pojmy.
K "dnešnímu slova smyslu" je nutné ještě dodat, že ono zde už nemáme pouze fašismus, austrofašismus, frankistický fašismus, klerofašimus a podobné pojmy, ale i pojmy jako islamofašimus, ekofašismus a opravdu i onen vajíčkový fašismus.
V samotné otázce NOF nelze jednoznačně odpovědět. Je evidentní, že něco prosazovala po vzoru italského fašismu, v něčem byla čistě nacionalistická, v jiných tématech se obracela na voliče s řešením praktických otázek. Nutné je si uvědomit, že i fašismus v Itálii byl odlišný na počátku 20. let, v průběhu let třicátých a v době Italské sociální republiky. Jasná odpověď tedy neexistuje a cílem Wikipedii není předkládat jen jeden názor jako fakt. Tudíž by měla česká Wikipedie logicky představit různá hodnocení ideologie a praxe NOF s tím, ať si je čtenář porovná. --Dezidor 19. 6. 2009, 15:29 (UTC)
1) Mám za to, že Kotlánova brožurka docela solidně shrnuje, co kdo a jak fašismus chápal. Na straně 38 rozebírá dva podle něj nepravděpodobné případy, což je vcelku logické, když je neuvádí v tabulce (musí přece vysvětlit, proč do zmíněné tabulky nezahrnul všechny možnosti). Rozdělení mesianismu se může jevit jako "přitažené za vlasy", ale to neznamená, že kvůli tomu odsoudím celou publikaci jako "fantazijní" a "vzdálenou od politické reality". Každá teorie a snaha o typologii je vzdálena realitě.
2) To je čistě věc názoru/postoje; sám se rovněž spíše kloním k odsouzení jakéhosi všeobsahujícímu pojmu fašismus, který by se dál dělil na jednotlivé dílčí fašismy.
3) Avšak od takového označování se dnes ustupuje (austrofašismus, frankistický fašismus, klerofašismus atd.). A "vajíčkový fašismus" je, prosím, co? Je to snad nějaké odborné označení nebo se jedná o (jak jsem napsal) "politická vyjádření stranických bossů v rámci předvolebních kampaní"?
4) Proč tedy typologie různých hnutí označovaných jako fašistické vůbec vzniká? Přestože Itálie procházela vývojem, je režim obecně označován za fašistický, nikoli za konzervativní nacionalismus nebo jinou slátaninu pojmů.
Na N.O.F. lze poměrně solidně aplikovat Kotlánův model. Podle mého názoru je výsledek vcelku uspokojivý a přesněji vymezující povahu českého fašismu než vágní formulka "radikální konzervativní nacionalismus".
Nyní další záležitosti:
A. Moje otázky byly zcela jasně směřovány na autora oné formulace a měly spíše úvahový ráz, aby si dotyčný uvědomil, co vlastně napsal a zda nad svým výtvorem přemýšlel. Zejména je nesmyslné spojení "fašismus v dnešním slova smyslu". To je přece čirý ahistorismus. Nejdříve - anebo zároveň - byl fašismus (italský) a teprve následně bylo ono slovo používáno v rovině 1) odborné; 2) politické (noviny, záměrná vyřazení protivníka z politické soutěže atd.). Není možné (v souladu s vědeckým bádáním) na události 90 let staré aplikovat dnešní úhly pohledu a stanoviska takovýmto způsobem.
B. Navazuji na poslední sdělení z A. Není snad cílem wikipedie čtenářům předkládat souhrnné a vědecky podložené informace (což samozřejmě zahrnuje i různé interpretační varianty problematiky)?
A proto není přeci z hlediska wikipedie přijatelné uvést pouze jeden výklad českého fašismu, který navíc nestojí na žádných solidních základech (citace z internetového periodika je značně pochybná, navíc se na odkazované stránce nacházela k problému vymezení českého fašismu jen jedna jediná věta). Za demostraci nestranného postoje wikipedie bych považoval formulaci: "Prvorepublikový fašismus se deklarativně hlásil k italskému modelu, avšak v řadě věcí se od něj odlišoval a lze ho proto považovat za jedno z mnoha hnutí podobného typu v evropském prostoru." (Pokud má být čtenář zatěžován nějakou přesnější definicí, není nic jednoduššího než uvést slova jako 1) protofašismus; 2) quasifašismus; 3) fašistoidní organizace atd. Ony termíny by ale měly být snadno doložitelné ať už v české nebo světové odborné literatuře.) Nebo jiné vysvětlení, které by čtenáře nemystifikovalo ještě více než současné sdělovací prostředky, politici atd. -- 90.176.26.138
Popravdě nemám čas na sálodlouhé diskuse, i když k tomu mám chuť mnohé říct, takže se teď omezím na jádro pudla. S tou formulací Prvorepublikový fašismus se deklarativně hlásil k italskému modelu, avšak v řadě věcí se od něj odlišoval a lze ho proto považovat za jedno z mnoha hnutí podobného typu v evropském prostoru vcelku souhlasím, akorát tam nesedne slovo hnutí, jelikož jde o charakteristiku ideového směru. Jen je otázka, zda tohle celé řešit zrovna u Gajdy či to spíše nedat do článku o NOF, popř. založit nové heslo český fašismus (nebo snad Fašismus za 1. republiky či něco podobného).
Jinak připomínám, že na Wikipedii platí pravidlo Wikipedie:Žádný vlastní výzkum, takže ty různé protofašismy, quasifašismy, fašistoidní organizace atd. lze uvádět s referencí, kdo to píše, a ne to třeba z jeho teorie sám vyvozovat. V praxi se to sice nedodržuje, ale mělo by to tak být.
Co se toho článku na Britských listech týče, tak jasno nemám, možná by to stálo za zmínku v článku o českém fašismu či o NOF, k biografii to zas až tak moc nesedne. Co bylo myšleno "fašismus v dnešním slova smyslu" též opravdu vůbec netuším. --Dezidor 19. 6. 2009, 19:20 (UTC)
Ta má formulace byla jen návrhem, o kterém jsem předpokládal, že bude řeč - nejde o omnou hlásané dogma. Já bych otázku definování a typologizace českého fašismu u Gajdy neřešil, kdyby nebyla obsažena v článku, což by nebylo na škodu si uvědomit.
Vždyť jsem psal: "Pokud má být čtenář zatěžován nějakou přesnější definicí, není nic jednoduššího než uvést slova jako 1) protofašismus; 2) quasifašismus; 3) fašistoidní organizace atd. Ony termíny by ale měly být snadno doložitelné ať už v české nebo světové odborné literatuře." Všechny mnou uvedené lze doložit existující literaturou - především protofašismus, cože je v české historiografii běžný pojem.
Ona formulace o "radikálním konzervativním nacionalismu" byla převzata právě z recenze Gajdových pamětí na Britských listech.
A ještě k tomu předchozímu: "Jasná odpověď tedy neexistuje a cílem Wikipedii není předkládat jen jeden názor jako fakt. Tudíž by měla česká Wikipedie logicky představit různá hodnocení ideologie a praxe NOF s tím, ať si je čtenář porovná." To je krásná věc, ale v praxi (mnou kritizované označení je toho dokladem) není dodržována. V textu se vysvětloval český fašismus pouze jednou větou a tu jsem právě po kritice a nulové činnosti zdejších správců s odůvodněním smazal. -- 90.176.26.138
Žádná formulace tu není dogma, ale až na to hnutí je ta navržená vcelku výstižná. O tom, že praxe tu není ideální víme všichni. --Dezidor 19. 6. 2009, 19:47 (UTC)
Je dobře, že je to aspoň známo, když se s tím nic nedělá.
Židenický puč
[editovat zdroj]

V textu je: "V roce 1933 byl odsouzen na půl roku těžkého žaláře pro podíl na Židenickém puči (21.–22. ledna 1933), který mu však nebyl dokázán." Což je trochu divné a odporující si, jak mohl být odsouzen za něco, co mu nebylo prokázáno. Předpokládám, že tato věta není postavena na základě soudních verdiktů, ale na jakési obhajobě ze strany NOF.--Cassius Chaerea 30. 12. 2010, 12:21 (UTC)

Upraveno, rozšířeno a doplněn zdroj. Ano byl odsouzen, i když mu nikdy nebyla prokázána spojitost s pučem. První republika nebyla ideálním státem a v odborné historiografii je to již dlouho bez problému reflektováno... --Saltzmann 30. 12. 2010, 14:02 (UTC)

- Ani tato nová úprava není dostačující v takto kontroverzní větě i přes to, že se odvolává na zdroj (Karník - české země v éře první republiky), který je jeden ze základních kamenů k meziválečnému Československu, jedná se "pouze" o populárně věděckou literaturu, nikoli odbornou. Tudíž dohledatelnost je z takového zdroje takřka nemožná.--Cassius Chaerea 7. 1. 2011, 18:05 (UTC)

Chybějící informace

[editovat zdroj]

Je škoda, že v článku není zmíněna Gajdova aféra. "V roce 1926 byl degradován a propuštěn z armády." tak není vůbec dále vysvětleno. --Elm 7. 12. 2011, 16:45 (UTC)

- souhlas

Kasárna

[editovat zdroj]

Uživatel 82.209.55.131 změnil větu V noci z 21. na 22. ledna 1933 sedmdesát příslušníků Národní obce fašistické zaútočilo na vojenské kasárna v Židenicích. Ve zdůvodnění napsal, že jde o špatné skloňování, a konec věty pozměnil takto: ... na vojenskou kasárnu V Židenicích.

Dle Internetové jazykové příručky jsou kasárna (možno i kasárny) slovo pomnožné; jednotné číslo u tohoto slova neexistuje. Původní věta byla po gramatické stránce v pořádku, přípustná by byla pouze změna ... zaútočili na vojenské kasárny v Židenicích. Nevím, zda jde o neznalost, nebo o vandalizmus; editaci zmíněného uživatele jsem zrušil.

--78.136.143.199 5. 4. 2017, 15:01 (CEST)Odpovědět