Dekorativní umění

Dekorativní umění je umění, které je určeno především k dekoraci, neboli výzdobě a spojuje v sobě ornament a funkčnost. Dekorativní umění pracuje s rozličnými materiály jako jsou keramika, dřevo, sklo, kov, textil, štuk nebo kámen, obzvláště drahokam. Uplatňuje se od architektury interiérů (např. tapety) přes nábytek až po předměty denní potřeby.

Náznaky dekorativního umění se objevily už v období secese jako ozdobné prvky ve formě zvlněných linií, květin nebo listů. Následně pronikaly do architektury, sochařství, malířství a výroby předmětů a doplňků pro denní potřebu. V dekorativním umění se projevil i vliv kubismu.

Ve 20. a 30. letech 20. století se tento dekorativní styl uplatnil i v průmyslu a řemeslné výrobě a jeho představitelem je art deco. Velký vliv na jeho rozšíření měla Mezinárodní výstava moderní uměleckoprůmyslové výroby v Paříži v roce 1925.

Českými představiteli tohoto stylu jsou např. malíři Jakub Obrovský, Lojza Baránek, Martin Patřičný nebo František Peterka.

Dekorativní umění je často odlišné od tzv. krásných umění (tj. malba, kresba, fotografie nebo sochařství) a od užitého umění (jako je móda nebo design). Rozdíl mezi dekorativním a výtvarným uměním je založen především na funkčnosti, záměru, významu a postavení díla nebo výrobku.

• Musée des arts décoratifs a Musée d'Orsay v Paříži
• Philadelphia Museum of Art ve Filadelfii
• Victoria and Albert Museum v Londýně
• Uměleckoprůmyslové museum v Praze
• Uměleckoprůmyslové muzeum v Brně
• Uměleckoprůmyslové muzeum ve Vídni

• École nationale supérieure des arts décoratifs v Paříži
• Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze

• Krásná umění
• Užité umění
• Art deco
• Design
• Ruční práce

• RILEYOVÁ, Noël. Dějiny užitého umění. Praha: Slovart, 2004. ISBN 80-7209-549-8. 

• Dějiny českého výtvarného umění 1890-1938. Praha: Academia, 2000. 

• České art deco 1918-1938. Praha: Obecní dům, 1998. ISBN 80-902507-1-8. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu dekorativní umění na Wikimedia Commons