Dolomit
| Dolomit | |
|---|---|
 | |
| Obecné | |
| Kategorie | Minerál |
| Chemický vzorec | CaMg(CO3)2 |
| Identifikace | |
| Barva | bílá, hnědavá, ... |
| Vzhled krystalu | romboedry |
| Soustava | klencová |
| Tvrdost | 3,5–4 |
| Lesk | skelný, perleťový |
| Štěpnost | výborná |
| Index lomu | ω=1,679-1,681 ε=1,500 |
| Vryp | bílý se zabarvením |
| Hustota | 2,9 g ⋅ cm−3 |
| Rozpustnost | ve studených kyselinách jen velmi pomalu |
Dolomit (Saussure, 1796), chemický vzorec CaMg(CO3)2 (uhličitan vápenato-hořečnatý), je klencový minerál.[1][2] Pojmenován podle: Déodat Gratet de Dolomieu (1750–1801), francouzský mineralog a geolog, který tento minerál popsal při zkoumání pohoří Dolomity v severní Itálii.
Dolomit je hlavním minerálem skupiny dolomitu, do které dále patří ankerit, kutnohorit a extrémně vzácné minrecordit a norsethit. Minerály skupiny dolomitu obsahují dva různé kationty uspořádané do vrstev, jejich struktura je odlišná od jednoduchých uhličitanů ze skupiny kalcitu.
Původ
[editovat | editovat zdroj]Hydrotermální – krystaluje v nízkoteplotní fázi, metasomatický – zatlačováním kalcitu ve vápencových sedimentech, sedimentární – vysrážením z mořské vody (proces je popsán u halitu), magmatický – v karbonatitech.
Morfologie
[editovat | editovat zdroj]Nejčastěji tvoří zrnité, masivní nebo kuličkové agregáty, pseudomorfózy. Krystaly ve tvaru romboedru mají zohýbané plochy a obvykle tvoří drůzy.
Vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]- Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 3,5–4, křehký, hustota 2,9 g/cm³, štěpnost výborná podle {1011}, lom lasturnatý.
- Optické vlastnosti: Barva: bezbarvý, bílá, růžová, žlutavá, načervenalá, hnědavá, šedá až černá. Lesk skelný i perleťový, průhlednost: průhledný až průsvitný, vryp bílý s nádechem podle zabarvení.
- Chemické vlastnosti: Složení: Ca 21,73 %, Mg 13,18 %, C 13,03 %, O 52,06 %, příměsi Fe, Mn, Co, Zn, Pb. Před dmuchavkou se netaví, puká, plamen barví cihlově červeně (zvláště, je-li navlhčen HCl). V zředěné HCl se rozkládá (šumí) až po zahřátí. Dolomit tvoří úplný pevný roztok s dalšími minerály dolomitové skupiny – ankeritem a kutnohoritem. Mísitelnost s dalšími karbonáty je kvůli odlišné struktuře velmi omezená.
Odrůdy
[editovat | editovat zdroj]- ferrodolomit
- mangandolomit
Podobné minerály
[editovat | editovat zdroj]Parageneze
[editovat | editovat zdroj]kalcit, galenit, sfalerit, pyrit, křemen aj.
Získávání
[editovat | editovat zdroj]Těžbou v lomech.
Využití
[editovat | editovat zdroj]Speciální druhy cementu ve stavebnictví, hnojivo, ohnivzdorné materiály. Bezbarvé odrůdy i jako drahý kámen (fasetové brusy).
Naleziště
[editovat | editovat zdroj]Hojný minerál. Tvoří horninu dolomit.
- Česko – Příbram, Jáchymov – krystaly na rudních žilách
- Slovensko – Banská Štiavnica, Zlatá Baňa, Jelšava
- Rakousko – Leogang
- Švýcarsko – Binnental
- Rumunsko – Baita
- Španělsko – Eugui
- a další.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ KORBEL, Petr; NOVÁK, Milan. Encyklopedie minerálů. Čestlice: Rebo Productions, 1999. 296 s. ISBN 80-7234-114-6. S. 117.
- ↑ Prof. Jan Petránek. dolomit. On-line Geologická encyklopedie [online]. [cit. 2024-05-18]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ĎUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0.
