[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Gumista (vesnice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gumista
Гәымсҭа
გუმისთა
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška10 m n. m.
Časové pásmoUTC+3
StátAbcházieAbcházie Abcházie (de facto)
GruzieGruzie Gruzie (de jure)
OkresSuchumi
Gumista na mapě
Gumista
Gumista
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel2 721 (2011[1])
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gumista (abchazsky Гәымсҭа, gruzínsky გუმისთა – Gumista) je vesnice v Abcházii, v okrese Suchumi, která zasahuje až k pobřeží Černého moře.[2] Těsně přiléhá k abchazskému hlavnímu městu Suchumi. Obec sousedí na západě s Ešerou, na severozápadě s Horní Ešerou, od kterých ji odděluje řeka Gumista, na severovýchodě s Jaštchvou a na jihovýchodě se Suchumi. Obcí prochází hlavní silnice, jež spojuje Suchumi s Ruskem.

Oficiálním názvem obce je Vesnický okrsek Gumista (rusky Гумистинская сельская администрация, abchazsky Гәымсҭа ақыҭа ахадара). Za časů Sovětského svazu se okrsek jmenoval Gumistinský selsovět (Гумистинский сельсовет).

Části obce

[editovat | editovat zdroj]

Součástí Gumisty jsou následující části a samoty:[3]

  • Gumista (Гәымсҭа)
  • Abgydzra (Абгыӡра)
  • Ačadara (Ачадара)
  • Guma Apsta / Dzeiluch (Гәыма аԥсҭа / Ӡеилух)
  • Gumista Archa (Гәымсҭа арха)
  • Gumista Ahabla(Гәымсҭа аҳабла)
  • Lačkvap / Lečkop (Лацәкәаԥ / Лечкоп)
  • Maan Jašta (Маан иашҭа)
  • Čyrygu Jašta (Чырыгә иашҭа)
  • Cic Jarcha (Циц иарха)
  • Cychča Igvara (Цыхча игәара)

Gumista byla založena roku 1883 arménskými osadníky, kteří se do této oblasti přistěhovali z osmanské provincie Samsun a z města Ordu. Obyvatelé se většinou věnovali zemědělství, zpracování tabáku, ovoce a zeleniny a hedvábí. Po vzniku Sovětského svazu zde byla postavena střední škola s vyučovacím jazykem arménským. Díky blízkosti města Suchumi se sem nastěhovali i Rusové, kteří byli dominantním národem v osadě Lečkop, a Gruzínci, kteří se usadili v Ačadaře.

Ve 40. letech byla Gumista přejmenována na Cugorovka (Цугуровка) a od roku 1948 do 1990 se jmenovala Gorana (Горана), třebaže se zdejší selsovět stále jmenoval Gumistinský.

Během války v Abcházii v letech 19921993 tudy procházela frontová linie a Gumista se stala dějištěm vojenských střetů i čistek obyvatelstva. Suchumi, Gumista i další okolní obce se staly terčem téměř každodenních leteckých útoků abchazských separatistů i Gruzínců a mnoho domů bylo těmito nálety zničeno. Došlo ke značným materiálním škodám a velké množství civilistů zahynulo.[4] Koncem války značná část obyvatelstva uprchla z obce a následně i z Abcházie. Gruzínské a ruské obyvatelstvo se až na pár výjimek po skončení bojů do obce již nevrátilo.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Dle nejnovějšího sčítání lidu z roku 2011 je počet obyvatel této obce 2721 a jejich složení následovné:[1]

  • 1684 Arménů (61,9 %)
  • 772 Abchazů (28,4 %)
  • 128 Rusů (4,7 %)
  • 58 Gruzínů (2,1 %)
  • 19 Pontských Řeků (0,7 %)
  • 60 ostatních národností 2,2 %)

Před válkou v Abcházii žilo v obci bez přičleněných vesniček 4177 obyvatel.[5] V celém Gumistinském selsovětu žilo až 15967 obyvatel, většinou Rusů a Gruzínů.[6]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Kvarčija, V. E. Историческая и современная топонимия Абхазии (Историко-этимологическое исследование). Dom Pečati. 2006. Suchum. 328 s.
  • Kvarčija, V. E. Аҧсны атопонимика. Abchazská akademie věd. 2002. Suchum. 686 s. (Dostupné online)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b (rusky) www.ethno-kavkaz.narod.ru – sčítání lidu v Abcházii 2011
  2. Населенные пункты Сухумского района. abkhazia-apsny.ru. [cit. 2019-08-21]. Dostupné online
  3. Kvarčija, V. E. Аҧсны атопонимика. str. 143.
  4. Georgia/Abkhazia: Violations of the Laws of War and Russia's Role in the Conflict - EVOLUTION OF THE WAR. Refworld - Human Rights Watch. 1. března 1995. Dostupné online
  5. Sčítání lidu v Sovětském svazu z roku 1989
  6. численность сел. населения. Сухумский район – ethno-kavkaz.narod.ru