[go: up one dir, main page]
Přeskočit na obsah

Giorgio Antonucci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Giorgio Antonucci
Narození24. února 1933
Lucca, Italské královstvíItalské království Italské království
Úmrtí18. listopadu 2017 (ve věku 84 let)
Florencie, ItálieItálie Itálie
Alma materFlorentská univerzita, Università di Siena
Oborpsychiatrie
Webgiorgioantonucci.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Giorgio Antonucci (24. února 1933 Lucca – 18. listopadu 2017 Florencie) byl italský lékař, známý zpochybňováním základů psychiatrie.[1]

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1963 Antonucci studoval psychoanalýzu s Robertem Assagiolim, zakladatelem konceptu tzv. psychosyntézy, a začal se věnovat psychiatrii snaže se řešit problémy pacientů a vyhnout se přitom hospitalizaci a jakýmkoliv donucovacím metodám. V roce 1968 pracoval v Cividale del Friuli,[2] v oddělení městské nemocnice, která byla otevřena jako alternativa k psychiatrické léčebně.

V roce 1969 pracoval v psychiatrické léčebně v Gorizia, vedené Francem Basagliem.[3][4] Od roku 1970 do roku 1972 vedl centrum duševní hygieny ve městě Castelnuovo nei Monti v provincii Reggio Emilia. Od roku 1973 do roku 1996 pracoval v Imole na zrušení psychiatrických léčeben Osservanza a Luigi Lolli. Během zemětřesení, které zasáhlo Sicílii v roce 1968 pracoval jako lékař u jednotky civilní ochrany města Florencie. V době jeho smrti v roce 2017 Antonucci žil ve Florencii a spolupracoval s italskou pobočkou Občanské Komise pro Lidská Práva, s Centro di Relazioni Umane[5] a s Radicali Italiani.[6]

Myšlenky o psychiatrii

[editovat | editovat zdroj]

Dacia Maraini: "Co se týče tzv. šílených osob, co tato nová metoda znamená?"

Giorgio Antonucci: "Pro mě to znamená, že neexistují duševně choří lidé a že psychiatrie jako obor musí být zcela odstraněna."

Ve svých spisech Antonucci potvrdil, že teoreticky je blízko k humanisticko-existenciální perspektivě Carla Rogerse, k přístupům zaměřeným na kritiku psychiatrie (Erving Goffman, R. D. Laing, David Cooper a Thomas Szasz) a ke kritice psychiatrické instituce Franca Basaglia.

Szasz potvrdil, že souhlasí s Antonuccim na pojmu "osoba" o tzv. psychiatrických pacientech: jsou, stejně jako my, osoby ve všech ohledech, které mohou být posuzovány emocionálně a v jejich "lidských stavech"; "duševní nemoc" nedělá z pacienta "méně člověka", a není potřeba dovolávat se psychiatra, aby mu "vrátil zpět lidskost".[7] Je zakladatelem ne-psychiatrického přístupu[8] k duševnímu utrpení, které je založeno na následujících tezích:

  1. Nedobrovolný závazek nemůže být vědecký a lékařský přístup k utrpení, protože je založen na násilí proti pacientově vůli.
  2. Etika dialogu nahrazuje etiku nátlaku. Dialog nemůže probíhat, pokud jedinci nevnímají sami sebe jako osoby, které se nacházejí v konfrontaci "rovný s rovným".
  3. Diagnóza je odmítnuta jakožto psychiatrický předsudek, které brání provedení skutečné duševní práce ke zmírnění utrpení lidí, vzhledem k rozporu přirozenosti a svědomí a vzhledem k rozporu společnosti a konfliktům společného soužití.
  4. Psychoaktivní drogy mají za cíl uklidnit, zdrogovat pacienta s cílem zlepšit životní podmínky lidí, kteří se o něj starají. Všechny další metody, které poškozují pacienta jsou odmítány, od lobotomie přes kastraci (navrhována některými také v Itálii s odkazem na sexuálně trestné činy) po jakýkoliv typ šoku.
  5. Abychom mohli kritizovat instituce, musíme zvážit rovněž myšlenky, které je stvořily.

Antonucci předpokládal, že "podstata psychiatrie spočívá v ideologii diskriminace".[9]

Giorgio Antonucci a Thomas Szasz

[editovat | editovat zdroj]

"Italská psychiatrie byla nesmírně obohacena Giorgiem Antonuccim. Je možné ho považovat za dobrého psychiatra (ať už to slovo znamená cokoliv): a to je pravda. Je také možné ho považovat za dobrého anti-psychiatra (ať už to slovo znamená cokoliv): a to je stejně jisté. Já preferuji považovat ho za úctyhodného člověka, který klade respekt k tzv. bláznovi výše respektu k profesi. Za to mu posílám své pozdravy." -Thomas Szasz[10]

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Dne 26. února 2005 Antonucci obdržel v Los Angeles oceněníThomase Szasze .

Dílo

[editovat | editovat zdroj]
  • I pregiudizi e la conoscenza critica alla psichiatria (preface by Thomas S. Szasz), ed. Coop. Apache - 1986
  • Psichiatria ieri ed oggi, Enciclopedia Atlantica (European Book, Milano) - 1989
  • Il pregiudizio psichiatrico, Eleuthera - 1989 ISBN 88-85861-10-5
  • La nave del paradiso, Spirali - 1990 ISBN 88-7770-296-6
  • Freud e la psichiatria, Enciclopedia Atlantica, European Book, Milano - 1990
  • Aggressività Composizione in tre tempi in Uomini e lupi, Edizioni Eleuthera - 1990 ISSN 0392-5013
  • Psichiatria e cultura, Enciclopedia Atlantica, European Book, Milano - 1991
  • Contrappunti, Roma: Sensibili alle foglie - 1994 ISBN 978-8886323062
  • Critica al giudizio psichiatrico, Sensibili alle Foglie - 1994 ISBN 8889883014
  • Il giudice e lo psichiatra, collection Volontà di Eleuthera - volume - Delitto e castigo - 1994 ISSN 0392-5013
  • (with Alessio Coppola) Il telefono viola. Contro i metodi della psichiatria, Eleuthera - 1995 ISBN 9788885861602
  • Pensieri sul suicidio, Eleuthera - 1996 ISBN 88-85861-75-X
  • Il pregiudizio psichiatrico, Eleuthera - 1998 EAN 9788885861992
  • Le lezioni della mia vita. La medicina, la psichiatria, le istituzioni Spirali - 1999 ISBN 88-7770-536-1
  • Pensieri sul suicidio Eleuthera - 2002 EAN 9788885060692
  • Il cervello. Atti del congresso internazionale Milano, dal 29 novembre al 1º dicembre 2002 [it contains Antonucci's speech at the congress) Spirali - 2004
  • Critica al giudizio psichiatrico, Sensibili alle Foglie - 2005 ISBN 978-8889883013
  • Diario dal manicomio. Ricordi e pensieri, Spirali - 2006 ISBN 978-8877707475
  • Igiene mentale e libero pensiero. Giudizio e pregiudizio psichiatrici, publication by the association "Umanità nova", Reggio Emilia - October 2007.
  • Foucault e l'antipsichiatria. Intervista a Giorgio Antonucci."Diogene Filosofare Oggi" N. 10 - Anno 2008 - Con «IL DOSSIER: 30 anni dalla legge Basaglia»
  • Corpo - "Intervista di Augusta Eniti a Giorgio Antonucci", Multiverso" Università degli studi di Udine, n.07 08 ISSN 1826-6010. 2008
  • Conversazione con Giorgio Antonucci edited by Erveda Sansi. Critical Book - I quaderni dei saperi critici - Milano 16.04.2010. S.p.A Leoncavallo.
  • (with other authors) La libertà sospesa, Fefè editore, Roma - 2012 ISBN 978-88-95988-31-3
  • (contributions by Giorgio Antonucci and Ruggero Chinaglia) Della Mediazione by Elisa Ruggiero, Aracne - 2013 ISBN 978-88-548-5716-2

Bibliography

[editovat | editovat zdroj]
  • Dossier Imola e legge 180, Alberto Bonetti, Dacia Maraini, Giuseppe Favati, Gianni Tadolini, Idea books - Milano 1979.
  • Antipsykiatri eller Ikke - Psykiatri, Svend Bach, Edizioni Amalie Copenaghen - 1989
  • Atlanti della filosofia. Il pensiero anarchico. Alle radici della libertà. Edizioni Demetra - Colognola ai Colli.Verona - December 1997. ISBN 88-440-0577-8.
  • Sanità obbligata, Claudia Benatti, preface by Alex Zanotelli, Macro Edizioni, Diegaro di Cesena - October 2004. ISBN 88-7507-567-0
  • Le urla dal silenzio.La paura e i suoi linguaggi, Chiara Gazzola, Interviste, Aliberti Editore, Reggio Emilia - 2006. ISBN 88-7424-129-1
  • Il 68 visto dal basso. Esercizi di memoria il '68, Giuseppe Gozzini, Asterios editore Trieste - November 2008. ISBN 9788895146171
  • Dentro Fuori: testimonianze di ex-infermieri degli ospedali psichiatrici di Imola, edited by Roberta Giacometti, Bacchilega Editori - 2009. ISBN 978-8888775951
  • La parola fine. Diario di un suicidio by Roberta Tatafiore, Rizzoli - April 201. ISBN 978-88-17-03992-5
  • La mia mano destra by Donato Salvia, Bonfirraro Editore, Barrafranca-Enna - May 2011 ISBN 978-88-6272-030-4
  • La grande festa by Dacia Maraini, Rizzoli - November 2011 - ISBN 978-88-17-05548-2
  • L'inganno psichiatrico by Roberto Cestari, Libres s.r.l. Casa Editrice, Milano - May 2012 ISBN 978-88-97936-00-8
  • Che cos'è l'Antipsichiatria? - Storia della nascita del movimento di critica alla psichiatria by Francesco Codato Ed. Psiconline, October 2013, ISBN 978-88-98037-27-8
  • La Repubblica dei matti by John Foot, Ed. Feltrinelli, November 2014. ISBN 978-88-07-11137-2
  • Encyclopedia of Theory and Practice in Psychotherapy and Counseling, José A. Fadul, Lulu Press Inc., London, (ISBN 978-1-312-07836-9)
  • The Man Who Closed the Asylums: Franco Basaglia and the Revolution in Mental Health Care, par John Foot, Verso Books, New York, (ISBN 9781781689264)
  • Le radici culturali della diagnosi, Pietro Barbetta, Meltemi Editore srl, 2003 ISBN 978-88-8353-223-8
  • Giovanni Angioli, "La chiave comune. Esperienze di lavoro presso l'ospedale psichiatrico Luigi Lolli di Imola", ED. La Mandragola Editrice, 11/2016. ISBN 9788875865023

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Giorgio Antonucci na anglické Wikipedii.

  1. ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  2. ↑ Dostupné online. 
  3. ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  4. ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  5. ↑ Dostupné online. 
  6. ↑ Dostupné online. 
  7. ↑ Preface by Thomas Szasz in “Il pregiudizio psichiatrico” by Giorgio Antonucci
  8. ↑ Thomas Szasz Award. sofiamilos.com [online]. [cit. 2018-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-16. 
  9. ↑ [s.l.]: [s.n.] ISBN 9781781689264. 
  10. ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 88-85861-10-5. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Giorgio_Antonucci&oldid=22084985“