Giv'atajim
| Giv'atajim גבעתיים | |
|---|---|
 Celkový pohled na Giv'atajim | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 32°4′11″ s. š., 34°48′42″ v. d. |
| Nadmořská výška | 10 m n. m. |
| Stát |  Izrael |
| distrikt | Telavivský |
  Giv'atajim | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 3,246 km²[1] |
| Počet obyvatel | 59 500 (2017[2]) |
| Hustota zalidnění | 18 351,9 (r.2017) obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Ran Kunik (רן קוניק) |
| Vznik | 1922 |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 53100–53113 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Giv'atajim (hebrejsky גִּבְעָתַיִם, doslova „dva kopce“, v oficiálním přepisu do angličtiny Giv'atayim[3] je město v Izraeli v Telavivském distriktu. Starostou je Ran Kunik.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]
Leží v nadmořské výšce 10 metrů na východním okraji Tel Avivu v metropolitní oblasti Guš Dan, nedaleko od pobřeží Středozemního moře. Leží v hustě osídlené oblasti, která je etnicky zcela židovská.
Město je na dopravní síť napojeno pomocí četných komunikací v rámci aglomerace Tel Avivu, zejména dálnice číslo 20, probíhají po západním okraji města společně s železniční tratí a korytem toku Nachal Ajalon. Zde se nachází i hlavní komerční zóny. V únoru 2012 zde byla odsouhlasena výstavba nejvyššího mrakodrapu v Izraeli, Eurocom Tower, o výšce 241 metrů.[4]
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Město bylo založeno 2. dubna roku 1922[3] pionýry druhé aliji vedenými Davidem Schneidermanem. Tato skupina zakoupila 75 akrů půdy na předměstí Tel Avivu, které se později staly čtvrtí Borochov. Byla pojmenovaná po zakladateli dělnické strany Poalej Cijon Ber Borochovovi. Ke skupině se později připojilo dalších 70 rodin. Půda byla zakoupena za jejich vlastní úspory a následně byla dobrovolně předána Židovskému národnímu fondu, který v té době organizoval židovské osídlení.
V roce 1942 byla obec povýšena na místní radu (malé město). Tehdy došlo ke sloučení šesti obytných souborů do jedné obce. Šlo o čtvrti Borochov (založena roku 1922), Šenkin (1925), Kirjat Josef (1934), Rambam (1933), Arlozorov (1936) a Po'alej ha-Rakevet (1931). Poslední jmenovaná byla zřízena pro ubytování zaměstnanců železniční společnosti.[5]
Roku 1959 získal Giv'atajim status města. Název města odkazuje na dva nevýrazné pahorky, které se tu vypínaly z jinak zcela ploché pobřežní planiny.[5]
Archeologické výzkumy objevily v prostoru města osídlení z doby měděné (eneolit).
Starostové
[editovat | editovat zdroj]- Šimon Ben Cvi (1941–1965)
- Kuba Kraizman (1965–1978)
- Jicchak Jaron (1978–1993)
- Efi (Efrajim) Štencler (1993–2006)
- Iris Avram, nahradil předcházejícího starostu kvůli jeho předčasné rezignaci (9. října 2006–16. ledna 2007)
- Re'uven Ben Šachar (2007–2013)
- Ran Kunik (2013–současnost)
Demografie
[editovat | editovat zdroj]Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé - přibližně 51 500 osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu, ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, přibližně 53 000 osob).[3]
Jde o velkou obec městského typu s dlouhodobě stagnující populací. K 31. prosinci 2017 zde žilo 59 500 lidí.[2]
| Rok | Obyvatelé |
|---|---|
| 1948 | 9 632 |
| 1949 | 11 000 |
| 1950 | 12 000 |
| 1951 | 12 600 |
| 1952 | 14 500 |
| 1953 | 15 500 |
| 1954 | 18 200 |
| 1955 | 19 800 |
| 1956 | 23 300 |
| 1957 | 25 100 |
| Rok | Obyvatelé |
|---|---|
| 1958 | 26 700 |
| 1959 | 28 000 |
| 1960 | 30 000 |
| 1961 | 32 300 |
| 1962 | 33 800 |
| 1963 | 35 600 |
| 1964 | 37 300 |
| 1965 | 38 800 |
| 1966 | 40 000 |
| 1967 | 40 900 |
| Rok | Obyvatelé |
|---|---|
| 1968 | 42 100 |
| 1969 | 44 400 |
| 1970 | 46 000 |
| 1971 | 47 600 |
| 1972 | 48 500 |
| 1973 | 50 400 |
| 1974 | 50 200 |
| 1975 | 50 000 |
| 1976 | 49 900 |
| 1977 | 49 600 |
| Rok | Obyvatelé |
|---|---|
| 1978 | 49 300 |
| 1979 | 49 300 |
| 1980 | 49 200 |
| 1981 | 48 600 |
| 1982 | 48 300 |
| 1983 | 46 700 |
| 1984 | 46 600 |
| 1985 | 46 100 |
| 1986 | 45 800 |
| 1987 | 45 900 |
| Rok | Obyvatelé |
|---|---|
| 1988 | 45 600 |
| 1989 | 45 600 |
| 1990 | 46 600 |
| 1991 | 47 500 |
| 1992 | 47 800 |
| 1993 | 47 200 |
| 1994 | 46 500 |
| 1995 | 48 961 |
| 1996 | 48 329 |
| 1997 | 47 546 |
| Rok | Obyvatelé |
|---|---|
| 1998 | 46 828 |
| 1999 | 46 800 |
| 2000 | 47 031 |
| 2001 | 47 270 |
| 2002 | 47 400 |
| 2003 | 47 200 |
| 2004 | 47 900 |
| 2005 | 48 700 |
| 2006 | 49 400 |
| 2007 | 49 600 |
| Rok | Obyvatelé |
|---|---|
| 2008 | 52 100 |
| 2009 | 53 000 |
| 2010 | 54 000 |
| 2011 | 54 700 |
| 2012 | 55 700 |
| 2013 | 56 200 |
| 2014 | 56 800 |
| 2015 | 57 500 |
| 2016 | 58 500 |
| 2017 | 59 500 |
| Rok | Obyvatelé |
|---|---|
| 2018 | 60 200 |
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ נתונים פיזיים - עיריות ומ.מקומי [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-26. (hebrejsky)
- ↑ a b POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2017 [online]. Ročenka Centrálního statistického úřadu 2018 [cit. 2018-09-16]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky)
- ↑ a b c יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-03. (hebrejsky)
- ↑ Goldstein, Tani: Tallest building in Israel approved, 02.03.12, 14:34 [online]. Ynetnews [cit. 2012-02-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Giv'atayim (Israel) [online]. Flags of the World [cit. 2010-07-07]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Giv'atajim na Wikimedia Commons
- (hebrejsky) Oficiální internetové stránky Archivováno 1. 10. 2017 na Wayback Machine.
