[go: up one dir, main page]
Přeskočit na obsah

Gambrinus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Tento článek pojednává o pivech značky Gambrinus. Možná hledáte: 1. Gambrinus liga (českou fotbalovou ligu) nebo pivovar Gambrinus.
Gambrinus
Základní informace
Kategoriepivo
Vznik1869
VýrobcePlzeňský Prazdroj
PivovarPrazdroj Česko
Druh pivaSvětlé výčepní
Světlý ležák
Speciální světlé
Obsah alkoholu4,3 % (světlé)
5,1 % (ležák)
3,8 % (speciální světlé)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Historické etikety

Gambrinus je značka jednoho z nejprodávanějších piv v České republice.[1][2][3] V letech 2006 a 2007 mu patřila zhruba čtvrtina českého trhu.[3][4] Pivovar Gambrinus Plzeň získal ochrannou známku Plzeňský Gambrinus v roce 1919 po vzniku samostatného Československa. Totéž pivo se však v Plzni pod jiným názvem vařilo už od roku 1869, kdy vznikl tamní První akciový pivovar. Pivovar je od roku 1994, kdy byla dokončena privatizace, součástí společnosti Plzeňský Prazdroj a.s.[5][6]

Vznik jména

[editovat | editovat zdroj]
Logo

Pověst o králi Gambrinovi se tradovala od středověku a byla zaznamenána roku 1543 v bavorské kronice Burkarta Wallise. Podle této pověsti začal král Gambrinus jako první vařit pivo, když se tomu naučil od Isis, staroegyptské bohyně úrody a hodokvasu.

Historie vaření piva je mnohem starší, než ona středověká pověst. Pivo se vařilo ve starověké Mezopotámii i v Egyptě.[7] O pšeničném pivě se několikrát zmiňuje i Bible.[8]

Král Gambrinus má zdánlivě latinské jméno, ale je zkomoleninou titulu Jean Primus = Jan První. Byl to ve skutečnosti Jan I. Brabantský. Při bitvě u Worringenu nedaleko Kolína nad Rýnem dne 5. června 1288 porazil se svými spojenci lucemburského hraběte Jindřicha III., a tím definitivně připadlo vévodům brabantským Limbursko. Na prosbu bruselského sladovnického cechu se poté stal jeho čestným předsedou (patronem), a od té doby býval v cechovních místnostech vyobrazen jako opulentní usměvavý muž s věncem z chmelových ratolestí na hlavě a s pohárem pěnícího piva v ruce. Stal se tak častým nástupcem řeckého boha Dionýsa a novověkým patronem pivovarnictví, nejprve v Brabantsku, tj. na území dnešní severní Belgie a jižního Nizozemí (Brusel, Lovaň, Antverpy, Breda, Hertogenbosch, Tilburg), od doby barokní také v ostatních "pivařských" zemích.

V Čechách je tradice krále Gambrina doložena teprve spíše až z 19. století, například obrazy ve sbírce Národního muzea v Praze, či názvem pivnice "U krále Brabantského" v Praze na Malé Straně.

Na konci 19. století byl už Gambrinus i v Čechách všeobecně populární postavou. Ve své propagaci ho používal například pražský pivovar na Smíchově. Pod názvem Gambrinus byly na přelomu 19. a 20. století v Česku prodávány také známkově chráněné „pivní bonbony“.[9]

Ke změně názvu tohoto plzeňského piva vedly v roce 1919 prozaické reklamní důvody. Původní název Pilsner Kaiserquell byl až příliš spojován se starým Rakouskem a jeho císařem. Co však v 19. století fungovalo jako dobrý marketingový tahák, bylo po vzniku republiky v roce 1918 už považováno za nevhodný anachronismus.[7]

Druhy českého piva značky Gambrinus

[editovat | editovat zdroj]
  • Gambrinus Nepasterizovaná 10: Spodně kvašené světlé výčepní pivo, nepasterizované. Obsah alkoholu 4,2 %
  • Gambrinus Nepasterizovaná 11: Spodně kvašený světlý ležák, nepasterizovaný. Obsah alkoholu 4,6 %
  • Gambrinus Nepasterizovaná 12: Spodně kvašený světlý ležák ze tří druhů sladů,
  • Gambrinus Nefiltrovaný ležák: Spodně kvašený nefiltrovaný světlý ležák, nepasterizovaný. Obsah alkoholu 4,8 %
  • Gambrinus Originál 10: Spodně kvašené světlé výčepní pivo. Obsah alkoholu 4,3 %
  • Gambrinus Patron 12: Spodně kvašený světlý ležák. Obsah alkoholu 5,2 %
  • Gambrinus Polotmavá 12: Spodně kvašený světlý ležák. Obsah alkoholu 5,2 %
  • Gambrinus Dry: Světlé pivo se sníženým obsahem cukru, obsah alkoholu 4,0 %

Pod všemi druhy českého piva Gambrinus je podepsán vrchní sládek pan Jan Hlaváček.
První pivní etiketa piva značky Gambrinus byla použita v roce 1920.

Další pivovary užívající značku Gambrinus

[editovat | editovat zdroj]
Rakouský Gambrinus

Tato značka je užívána i mnohými jinými pivovary v Německu nebo Dánsku. V Mendigu (Porýní-Falc) se koná každý druhý rok pivní slavnost Gambrinusfest.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ ČTK. Nejprodávanější české pivo od ledna podraží. Novinky.cz [online]. Borgis, 2009-11-27 [cit. 2012-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-25. 
  2. ↑ ČTK. Nejprodávanější české pivo Gambrinus už bude také v PET lahvi [online]. Financninoviny.cz, 2012-02-07 [cit. 2012-12-13]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b MF DNES, iDNES.cz, ciz. Gambrinus, nejprodávanější pivo, dostane novou láhev [online]. iDnes.cz, 2006-02-17 [cit. 2012-12-13]. Dostupné online. 
  4. ↑ Zdeněk Zuntych. Trh zaplaví nové pivní lahve [online]. Hospodářské noviny, 2007-04-18 [cit. 2012-12-13]. Dostupné online. 
  5. ↑ Pivo v Plzni od roku 1295 do 1993 [online]. pivovary.info.cz, 2008-05-05 [cit. 2012-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-25. 
  6. ↑ Jak Gambrinus ke jménu přišel [online]. Gambrinus.cz [cit. 2012-12-13]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b KOL.:. Jak vytvořit atraktivní obchodní název firmy, služby, produktu, značky. Praha: NZB, 2014. 340 s. ISBN 978-80-904272-7-3. S. 201. 
  8. ↑ Izajáš 1:22, Ozeáš 4:18
  9. ↑ KOL.:. Jak vytvořit atraktivní obchodní název firmy, služby, produktu, značky. Praha: NZB, 2014. 340 s. ISBN 978-80-904272-7-3. S. 201–202. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Gambrinus&oldid=24376697“