Gahnit
| Gahnit | |
|---|---|
 | |
| Obecné | |
| Kategorie | Minerál |
| Chemický vzorec | ZnAl2O4 |
| Identifikace | |
| Barva | zelená |
| Vzhled krystalu | oktaedry, dodekaedry |
| Soustava | krychlová |
| Tvrdost | 7,5–8 |
| Lesk | skelný |
| Štěpnost | nedokonalá |
| Index lomu | n=1,790–1,800 |
| Vryp | šedý |
| Hustota | 4,3 g ⋅ cm−3 |
| Rozpustnost | těžce v H2SO4 |
Gahnit (Moll, 1807), chemický vzorec ZnAl2O4, je kubický minerál ze skupiny spinelidů.[1][2] Pojmenován podle svého objevitele: Johan Gottlieb Gahn (1745-1818), švédský chemik a mineralog
Původ
[editovat | editovat zdroj]- Magmatický – akcesorický minerál v žulách a žulových pegmatitech.
- Metamorfní – ve středně až vysoce přeměněných horninách (skarn, rula, mramor) a v přeměněných ložiscích sulfidů kovů. Rozptýlený v slabě přeměněném bauxitu.
- Sedimentární – úlomky v rozsypech (náplavech).
Morfologie
[editovat | editovat zdroj]Krystaly méně časté, typicky oktaedry, vzácně dodekaedry, o velikosti až 12 cm. Běžně dvojčatí podle {111}. Agregáty zrnité, masivní.
Vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]- Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 8, křehký, hustota 4,3 g/cm³, štěpnost nedokonalá podle {111}, lom lasturnatý.
- Optické vlastnosti: Barva: zelená s namodralým nádechem, tmavě zelená, žlutá do hněda. Lesk skelný, mastný, průhlednost: průsvitný, na hranách opakní, vryp šedý.
- Chemické vlastnosti: Složení: Zn 35,66 %, Al 29,43 %, O 34,90 %, příměsi Fe, Mg. Těžko rozpustný v horké H2SO4. Před dmuchavkou se netaví.
Odrůdy
[editovat | editovat zdroj]Podobné minerály
[editovat | editovat zdroj]Parageneze
[editovat | editovat zdroj]- rodonit, franklinit, kalcit, andradit, willemit, korund, pyrhotin, nigerit, flogopit, staurolit, cordierit, pyrit, chalkopyrit, galenit, sfalerit, magnetit
Naleziště
[editovat | editovat zdroj]Řídce se vyskytující minerál.
- Česko – Přibyslavice, Otov , Maršíkov
- Německo – Bodenmais
- Bulharsko – Smilovne
- Švédsko – Falun
- USA – New Jersey
- a další.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Gahnit [online]. [cit. 2023-10-23]. Dostupné online.
- ↑ Gahnite [online]. [cit. 2023-10-23]. Dostupné online.
- ↑ Limaite [online]. [cit. 2023-10-23]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ĎUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Gahnit na Wikimedia Commons
- Gahnit na webu mindat.org (anglicky)
- Gahnit na webu Webmineral (anglicky)
- Gahnit v atlasu minerálů (německy)
- Mineral data publishing (PDF)
