Golog
Tibetský autonomní kraj Golog མགོ་ལོག་བོད་རིགས་རང་སྐྱོང་ཁུལ་ 果洛藏族自治州 | |
---|---|
Geografie | |
Hlavní město | Tawo |
Souřadnice | 34°28′18″ s. š., 100°14′40″ v. d. |
Rozloha | 76 312 km² |
Nejvyšší bod | Amňi Mačhen (6 282 m n. m.) |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 181 822 (2011) |
Hustota zalidnění | 2,4 obyv./km² |
HDP/obyv. | ¥ 11 243 |
Jazyk | tibetština |
Národnostní složení | Tibeťané |
Náboženství | tibetský buddhismus |
Správa regionu | |
Stát | Čína |
Nadřazený celek | provincie Čching-chaj, ČLR |
Druh celku | autonomní kraj |
Podřízené celky | 6 okresů |
Vznik | 1955 |
Měna | Čínský jüan |
Mezinárodní identifikace | |
Telefonní předvolba | (+86) 0975 |
Označení vozidel | 青F |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Golog, plným názvem Tibetský autonomní kraj Golog (tibetsky: མགོ་ལོག་བོད་རིགས་རང་སྐྱོང་ཁུལ་, Wylie: Mgo-log Bod-rigs rang-skyong-khul; čínsky znaky 果洛藏族自治州), je autonomní kraj v provincii Čching-chaj v Čínské lidové republice. Je obydlen zejména Tibeťany, má rozlohu 76 312 km² a jeho hlavní město Tawo se nachází v okrese Mačhen, kraj se skládá ze šesti okresů.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Golog náleží k historickému tibetskému regionu Amdo.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Kraj Golog se nachází na jihovýchodě provincie Čching-chaj. Na severu sousedí s autonomním krajem Chaj-nan, na severozápadě s autonomním krajem Chaj-si, na západě s autonomním krajem Jü-šu, na jihu s autonomním krajem Ngawa a na východě s autonomními kraji Chuang-nan a Kanlho. Průměrná nadmořská výška se pohybuje okolo 4 200 metrů nad mořem, nejvyšší hora Amňi Mačhen (ཨ་མྱིས་རྨ་ཆེན།) dosahuje výšky 6 282 metrů. Severozápad kraje má vyšší nadmořskou výšku a je spíše rovinatý. Jihovýchodní část leží níže, je zde však množství vysokých hor.
Většina území Gologu je součástí čínské největší chráněné oblasti Pramene tří řek.
Průměrná roční teplota v oblasti se pohybuje okolo -4 °C.
Nerostné suroviny
[editovat | editovat zdroj]Oblast je velmi bohatá na nerostné suroviny. V posledních letech se zde těží například zlato, stříbro, měď, kobalt, zinek, uhlí a síra.
Vodstvo
[editovat | editovat zdroj]V Gologu se nachází velké množství vodních zdrojů, pramení zde 36 toků, celkově povodí zabírá 3300 km². Tyto prameny jsou přítoky Žluté řeky nebo Dlouhé řeky. Tok Žluté řeky protéká na svých 760 kilometrech právě Gologem.
V Gologu se nachází 21 velkých jezer, celkovou plochou zaujímají až 1673 km². Největšími z nich jsou jezera Gyaring a Ngoring ležící na západě prefektury, protéká jimi i Žlutá řeka na svém nejhornějším toku. Řeky i jezera jsou velmi bohatá na ryby. Celá oblast je bohatá na ledovce.
Fauna a flóra
[editovat | editovat zdroj]Území Gologu je součást chráněného území Pramene tří řek. Žije zde mnoho zvířat, většinou se jedná o ohrožené druhy. Žijí zde například jelen bělohubý, Irbis neboli levhart sněžný. Na pastvinách roste množství bylin používaných v tradiční tibetské medicíně, například reveň, řebčík a především Housenice čínská (Ophiocordyceps sinensis; དབྱར་རྩྭ་དགུན་འབུ་ dbyar rtswa dgun 'bu; Jarca Gunbu – v létě tráva, v zimě červ), jejímž sběrem a prodejem se v létě živí velké množství obyvatel.
Administrativní členění
[editovat | editovat zdroj]Mapa | # | Název tibetsky | Název čínsky | Obyvatelstvo (2010) |
Rozloha (km²) | |||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
český název okresu | tibetské písmo | Wylie | čínské znaky | Pchin-jin | ||||
1 | Mačhen | རྨ་ཆེན་རྫོང་ | rma chen rdzong | 玛沁县 | Mǎqìn Xiàn | 51 245 | 13 636 | |
2 | Päma | པད་མ་རྫོང་ | pad ma rdzong | 班玛县 | Bānmǎ Xiàn | 27 185 | 6 452 | |
3 | Ga’de | དགའ་བདེ་རྫོང་ | dga' bde rdzong | 甘德县 | Gāndé Xiàn | 34 840 | 7 143 | |
4 | Darlag | དར་ལག་རྫོང་ | dar lag rdzong | 达日县 | Dárì Xiàn | 30 995 | 15 385 | |
5 | Čigdril | གཅིག་སྒྲིལ་རྫོང་ | gcig sgril rdzong | 久治县 | Jiǔzhì Xiàn | 26 081 | 8 696 | |
6 | Madö | རྨ་སྟོད་རྫོང་ | rma stod rdzong | 玛多县 | Mǎduō Xiàn | 11 336 | 25 000 |
Zemědělství
[editovat | editovat zdroj]Golog je známý rozsáhlými pastvinami, které zabírají 71% území (60 000 km²), jako domácí zvířata se chovají jaci, krávy, ovce, kozy a další místní druhy. V Gologu se také nachází rozsáhlé lesní porosty, rostou zde převážně borovice a smrky. Ze zemědělských plodin se nejčastěji pěstuje ječmen, hrách, brambory a řepka.
Demografie
[editovat | editovat zdroj]V kraji žije 181 682 obyvatel (2010), Tibeťané tvoří 91,86% obyvatel. Mimo města, převážně v nomádských oblastech, žije 132 710 obyvatel. Žijí zde Číňané (6,5%), Chuejové (0,9%) a další národnosti (0,6%).
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Gologem prochází dálnice G214, která vede z provinčního města Si-ning skrz Jü-šu a Tibet na jih provincie Jün-nan (Meng-chaj). V roce 2012 začala výstavba letiště, otevření se plánuje na rok 2016.
Turistika a kultura
[editovat | editovat zdroj]- Pramen Žluté řeky u jezer Gyaring a Ngoring
- Pohoří Amňi Mačhen a stejnojmenná nejvyšší hora, sloužící především buddhistům, kteří horu obcházejí
- Klášter Rakja
- V Gologu údajně vládl král Gesar, jehož historický epos je v regionu dobře známý a připomínky na krále jsou k vidění na mnoha místech (socha na náměstí v hlavním městě Tawo apod.)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Golog na Wikimedia Commons
- (čínsky) Oficiální stránky Archivováno 1. 1. 2009 na Wayback Machine.