[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Buchovo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Buchovo
Бухово
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška771 m n. m.
Časové pásmoUTC+02:00 (standardní čas)
UTC+03:00 (letní čas)
StátBulharskoBulharsko Bulharsko
OblastSofie
Buchovo
Buchovo
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel2 728 (2020[1])
Etnické složeníBulhaři
Náboženské složenípravoslaví
Správa
PSČ1830
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Buchovo (bulharsky Бухово) je město ležící v západním Bulharsku, v Sofijské kotlině, na jižních svazích pohoří Staré planiny. Nachází se 20 km severovýchodně od Sofie, správního střediska stejnojmenné oblasti, a má necelé 3 tisíce obyvatel. Město je součástí 22. sofijského rajónu.

Na katastru obce, 1,5 km východně od města, se nacházejí pozůstatky po sídlišti ze středního a pozdního neolitu. Nalezly se tam keramické střepy, kladiva, sekery a jehly; osada se nazývala Ursul. Po připojení země k Římské říši v roce 29. př. n. l. byla obec osídlena keltským kmenem Serdů, což byl svobodomyslný a bojovný kmen projevující trvalý odpor vůči Římanům. Na nádvoří Buchovského kláštera byly nalezeny pozůstatky po dřevěném trojlodním kostele z konce 3. století, což je s délkou 41 m jedna z největších pozdně antických církevních staveb v Bulharsku.[2]

V 6. a 7. století tudy prošli Avaři a Slované a oblast zdevastovali. V roce 809 ji Krum připojil k Bulharsku. Z oné doby se dochovala pevnost Gradište ležící severně od města. První písemné záznamy ve formě výčtu inventáře a vlastnictví jsou v osmanském berním soupisu z počátku 15. století. Začlenění do Bulharského knížectví v roce 1878 nepřineslo zásadní změny. V roce 1928 byl postaven kostel svatého Mikuláše. Dramatické dopady mělo pro zdejší mimořádně chudou populaci zahájení těžby uranu v roce 1938, která se rozvíjela s pomocí Německa. Po skončení druhé světové války rozvojem těžebního průmyslu obyvatelé postupně bohatli. Těžbu prováděla bulharsko-sovětská společnost a po podrobném geologickém průzkumu v roce 1956 došlo k jejímu dalšímu rozšíření. Místo někdejšího pastevectví přišlo hornctví a hutnictví, ale spolu s nimi se výrazně zvýšila úmrtnost.[2] V roce 1974 bylo Buchovo povýšeno na město. Ložisko bylo aktivní až do roku 1992, kdy byla společnost rozpuštěna a těžba zastavena.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Ve městě žije 2 805 obyvatel a je zde trvale hlášeno 2 728 obyvatel.[1] Podle sčítání 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[3][p 1]

BulhařiTurciRomovéostatní: 22 (0.9 %)
  •   Bulhaři: 2 383 (96.5 %)
  •   Turci: 44 (1.8 %)
  •   Romové: 21 (0.9 %)
  •   ostatní: 22 (0.9 %)
  1. Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.
  1. a b Тримесечни таблици на адресно регистрираните по постоянен и по настоящ адрес лица към 15.09.2020 г. (по области, общини и населени места) [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2020-09-15 [cit. 2020-10-20]. Dostupné online. (bulharsky) 
  2. a b Бухово. Свети места [online]. [cit. 2020-11-14]. Dostupné online. (bulharsky) 
  3. НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2015-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (bulharsky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]