Šmel okoličnatý
 Šmel okoličnatý | |
|---|---|
 Šmel okoličnatý (Butomus umbellatus) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | jednoděložné (Liliopsida) |
| Řád | žabníkotvaré (Alismatales) |
| Čeleď | šmelovité (Butomaceae) |
| Rod | šmel (Butomus) |
| Binomické jméno | |
| Butomus umbellatus L., 1753 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šmel okoličnatý (Butomus umbellatus) je druh jednoděložné rostliny z čeledi šmelovité (Butomaceae). Čeleď šmelovité (Butomaceae) je monotypická a zahrnuje pouze tento jeden druh.[2]. Čeleď šmelovité je v nejmodernějších systémech, jako je třeba APG II řazena do řádu žabníkotvaré (Alismatales). V některých starších systémech je řazen do samostatného řádu šmelotvaré (Butomales) s jedinou čeledí Butomaceae, např. Revealův systém, Tachtadžjanův systém atd.
Popis
[editovat | editovat zdroj]
Jedná se o vytrvalou bahenní až vodní rostlinu s oddenky, dorůstá výšky cca 50-140 cm. Je to jednodomá rostlina s oboupohlavnými květy. Listy jsou nahloučeny na bázi, jsou jednoduché, přisedlé až trochu řapíkaté, střídavé, uspořádané dvouřadě, jsou až 150 cm dlouhé a 1 cm široké. Čepele listů jsou celistvé, čárkovité, dole žlábkovité a slabě trojhranné, žilnatina je souběžná. Květy jsou v květenstvích, jedná se o zdánlivý okolík, ve skutečnosti se však jedná o stažené vrcholičnaté květenství zvané šroubel, květenství je podepřeno 3 listeny. Květy jsou pravidelné, cyklické, na relativně dlouhých stopkách. Okvětí je složeno ze 6 okvětních lístků ve 2 přeslenech, okvětní lístky jsou slabě rozděleny na kalich a korunu, kdy vnější přeslen je spíš zelenější a vnitřní spíše barevnější. Okvětní lístky jsou asi 10 až 15 mm dlouhé, vnitřní jsou spíše nazelenalé, vnější bělavé, růžové až purpurové. Tyčinek je 9 ve 2 přeslenech, 6+3, ve vnějším přeslenu se totiž tyčinky větví, jedná se tak o 3 páry, nejsou srostlé s okvětím, vnitřní tyčinky jsou delší než vnější. Gyneceum je složeno ze 6 plodolistů, v 1 přeslenu, je apokarpní (ale někdy na bázi plodolisty trochu srostlé), semeník je svrchní. Plod je suchý, pukavý, v souplodí, jedná se o měchýřky.
Rozšíření ve světě
[editovat | editovat zdroj]
Šmel okoličnatý je rozšířen v Evropě, v Asii, ve východní Asii je však jeho areál rozdroben, roste i v severní Africe. V Severní Americe není původní, ale je zde místy zdomácnělý a chová se zde i jako invazní rostlina. Druh je dosti variabilní ve svém rozsáhlém areálu, proto byly popsány i nějaké variety, poddruhy, někdy až druhy. Tento článek se však s druhovým pojetím těchto odchylek neztotožňuje stejně jako většina současné literatury.
Rozšíření v Česku
[editovat | editovat zdroj]V ČR roste převážně v nížinách a pahorkatinách Čech i Moravy, v chladnějších oblastech většinou chybí. Vyskytuje se hlavně na březích stojatých a pomalu tekoucích vod.
Význam pro člověka
[editovat | editovat zdroj]Oddenek šmelu je jedlý a díky bohatému obsahu sacharidů i velmi výživný. Kazaši, Kyrgyzové a domorodí Sibiřané, např. Jakuti a Burjati, z něj připravují kaše, chléb nebo placky na způsob lívanců.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ Archivovaná kopie. delta-intkey.com [online]. [cit. 2008-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-01-03.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
- Nová Květena ČSSR, vol. 2, Dostál J. (1989), Academia, Praha
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu šmel okoličnatý na Wikimedia Commons
- http://delta-intkey.com/angio/www/butomace.htm Archivováno 3. 1. 2007 na Wayback Machine.
- http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=1&taxon_id=104917
- http://linnaeus.nrm.se/flora/mono/butoma/butom/butoumbv.jpg
