Broumov (okres Tachov)

Broumov
Svatovítský zámek
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Planá
Obec s rozšířenou působností	Tachov (správní obvod)
Okres	Tachov
Kraj	Plzeňský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°53′22″ s. š., 12°36′24″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	136 (2024)[1]
Rozloha	10,17 km²[2]
Katastrální území	Broumov u Zadního Chodova
Nadmořská výška	573 m n. m.
PSČ	348 15
Počet domů	57 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Broumov 75 348 15 Planá u Mariánských Lázní ou.broumov@tiscali.cz
Starosta	Mgr. Roman Siladi
Oficiální web: www.ou-broumov.cz
Broumov
Další údaje
Kód obce	541401
Kód části obce	189561
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Broumov (německy Promenhof) je obec v okrese Tachov v Plzeňském kraji). Žije v ní 136^[1] obyvatel. Obec se nachází v průměrné nadmořské výšce okolo 573 metrů v pohoří Český les a na území obce se nachází silniční hraniční přechod do Německa (Broumov–Mähring). Západní část obce byla do roku 1945 samostatnou osadou Nový Haimhausen.^[4]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1523, kdy byl jejím majitelem Ernest Stockauer.^[4] Náležela do zemského obranného systému a byla obývána strážci hranic. Roku 1614 byl již Broumov svobodným statkem, který koupili Schirndingerové ze Schirndingu. Roku 1621 jej získali Haimhausenové. Ti zde postavili dva zámečky – Jánský a Svatovítský. Zakladatelem Svatovítského zámečku byl kolem roku 1750 Zikmund z Haimhausenu.^[4]

V 18. a 19. století se v obci těžilo železo a měď. U zdejšího potoka bylo vybudováno několik provozů na zpracování těchto kovů, zvaných hamry, které mu daly jméno – Hamerský potok. Železná huť v Broumově je poprvé zmíněna v roce 1749, k ní se později přidala válcovna plechu a v roce 1841 také drátovna.^[4] Přibližně jedno století zde stála i vysoká pec. Plechy a dráty ze zdejších provozů se vyvážely do Německa a Polska. Správa železáren sídlila ve Svatovítském zámečku. Vysoká pec vyhasla 1867 a dnes jsou zde jen její zbytky, stejně jako dál po proudu rozvaliny jednoho z hamrů.

V letech 1938 až 1945 byla obec v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněna k nacistickému Německu. V letech 1961–1979 byl Broumov částí obce Zadní Chodov, od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 částí obce Chodský Újezd. Samostatnou obci je znovu od 24. listopadu 1990.^[5]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 737 obyvatel, z nichž byli dva Čechoslováci, 733 Němců a dva cizinci. K římskokatolické církvi se hlásilo všech 737 obyvatel.^[6]

Jižně od vesnice protéká Hamerský potok, který zároveň tvoří hranici chráněné krajinné oblasti Český les. V jeho údolí se západně od vsi nachází přírodní rezervace Broumovská bučina a na protějším svahu leží přírodní rezervace Stráně Hamerského potoka.

• Dubová alej pod Broumovem
• Broumovské smrky v Hamerském údolí
• Broumovský smrk
• Broumovský jasan
• Lípy na Jalovém dvoře

• Kostel svaté Anny z let 1929–1931
• Pozdně barokní Jánský zámeček z konce 18. století
• Barokní Svatovítský zámek zámek z doby kolem roku 1750; sloužil jako lesní a báňský úřad
• Lovecký zámek Nový Haimhausen z let 1875–1876
• Barokní sousoší svatého Víta z roku 1749

• 
  Kostel svaté Anny
• 
  Jánský zámek
• 
  Socha svatého Víta
• 
  Jalový Dvůr pomník obětem první sv. války
• 
  Zámek Nový Haimhausen
• 
  Farský rybník
• 
  Hamerský potok

• Hraniční přechod Broumov–Mähring

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Broumov na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Broumov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)