[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Bitva u Bulgarofygu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bitva u Bulgarofygu
konflikt: Byzantsko-bulharské války
Bulhaři pronásledují Byzantince u Bulgarofygu, miniatura z Madrid Skylitzes
Bulhaři pronásledují Byzantince u Bulgarofygu, miniatura z Madrid Skylitzes

Trváníléto 869
MístoBoulgarophygon, Thrákie v Byzantské říši
Souřadnice
Výsledekrozhodné bulharské vítězství
Strany
Bulharská říšeBulharská říše Bulharská říše Byzantská říšeByzantská říše Byzantská říše
Velitelé
Bulharská říše Symeon I. Byzantská říše Lev Katakalon
Síla
neznámá neznámá
Ztráty
lehké většina armády ztracena

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva u Bulgarofygu byla vojenským střetnutím mezi armádami byzantské říše a bulharského státu, jež se odehrála roku 896 a skončila bulharským vítězstvím.

Pozadí a průběh bitvy

[editovat | editovat zdroj]
Bulhaři porážejí Byzantince u Bulgarofygu, miniatura z Madrid Skylitzes

Roku 894 přenechal Stylianos Zautzes, ministr císaře Leona VI., práva na výběr daní týkajících se obchodu s bulharskými zeměmi dvěma obchodníkům, kteří přenesli centrum obchodu do Soluně, kde byli dále od kontroly císařských úřadů, a uvalili na bulharské obchodníky vysoké poplatky, díky nimž se tak sami obohacovali.[1] Bulharský kníže Symeon proti jejich jednání protestoval. Když ale císař na obranu bulharských obchodníků nezasáhl, bulharský vládce jeho chování pojal jako důvod k válce a začal podnikat výpady na byzantské území. Byzantinci se pokusili proti Bulharům poštvat Maďary, Symeon se ovšem spojil s dalším turkickým kmenem Pečeněhů, kteří proti Maďarům zasáhli a donutili je přesunout se do Panonie.[2] Díky tomu se mohl kníže soustředit na boj proti Byzanci. K rozhodující bitvě došlo právě u Bulgarofygu, v níž byzantská vojska prohrála, a císař Leon byl nucen uzavřít mír, na základě něhož byla předchozí povinnost platit nespravedlivé poplatky zrušena.[1]

  1. a b ZÁSTĚROVÁ, Bohumila, a kol. Dějiny Byzance. Praha: Academia, 1992. ISBN 80-200-0454-8. S. 156. Dále jen [Zástěrová]. 
  2. RYCHLÍK, Jan a kol. Dějiny Bulharska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. ISBN 80-7106-404-1. S. 59. Dále jen [Rychlík]. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]