Beryslav
| Beryslav Берислав | |
|---|---|
 Kostel Uvedení Panny Marie do chrámu | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°50′18″ s. š., 33°25′21″ v. d. |
| Časové pásmo | UTC+2 |
| Stát |  Ukrajina |
| Oblast | Chersonská |
| Rajón | Beryslavský |
  Beryslav | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 9,11 km² |
| Počet obyvatel | 11 895 (2022) |
| Hustota zalidnění | 1 305,7 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 1784 |
| Adresa obecního úřadu | вул. 1 Травня 246 74300 м. Берислав |
| Telefonní předvolba | 5546 |
| PSČ | 74300 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Beryslav (ukrajinsky Берислав; rusky Берислав – Berislav) je město v Chersonské oblasti na Ukrajině. Leží na pravém břehu Kachovské přehrady na Dněpru naproti Kachovce ve vzdálenosti 75 kilometrů od Chersonu, správního střediska oblasti. V roce 2022 ve městě žilo přes 11 tisíc obyvatel.[1]
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]
Na počátku 15. století sídlo patřilo k Litevskému knížectví a mělo pevnost, nazývanou Vitovtova Mytnica (Витовтова Мытница) po litevském velkoknížeti Vytautasovi. V roce 1448 ji dobyli Krymští Tataři za pomoci osmanských Turků a přejmenovali na Kizi-Kermen (také Kazykermen, Gizikermen). Postavili další pevnost a opevnění s nárožními bastiony. V roce 1695 zničila pevnost spojená kozácká vojska pod vedením Ivana Mazepy a maršála Šeremetěva. V roce 1784, rok po zániku Krymského chanátu, dostal Beryslav v ruském impériu své současné jméno. Ruiny opevnění byly zlikvidovány v 19. století.
V roce 1938 se Beryslav stal městem.
Ruská invaze 2022
[editovat | editovat zdroj]Dne 16. března 2022 bylo město Beryslav dobyto Ruskem. Boje o území v Beryslavském rajónu pokračovaly až do listopadu 2022, kdy bylo město osvobozeno ukrajinskou armádou při ukrajinské protiofenzívě.[2]
Ekonomika
[editovat | editovat zdroj]Beryslav má rozvinutý strojírenský průmysl, cihelnu, továrnu na keramiku a stavební materiály, mlékárnu s výrobou másla a sýrů a další potravinářský závod. Zemědělci v oblasti pěstují obilniny (hlavně pšenici), víno, chovají prasata a skot, rybolov. V lednu 2018 byla uvedena do provozu solární elektrárna o výkonu 8,2 megawattu. Více než 30 000 solárních panelů vyrobí ročně asi 10 megawattů „čisté“ elektřiny.
Památky
[editovat | editovat zdroj]- Kostel Uvedení Panny Marie do chrámu (Свято-Введенська церква) - pravoslavný barokní kostel, původně zasvěcený Vzkříšení Krista, pochází z roku 1725, má dubovou konstrukci a ocelovou střechu; byl to vojenský chrám záporožských kozáků a stál při jejich pevnosti Perevoločna v Kobeljackém rajónu v Poltavské oblasti. Roku 1782 jej kozáci přestěhovali na voru po proudu Dněpru do Beryslavi. V roce 1964 jeho původní místo zaplavila vodní přehrada.
- Pamětní kříž se zvonem, památník kozáků
- Kaple na bratrské mohyle z let 1853-1856, památník obětem krymské války
Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Menachem Elkind (1897 – 1937), sionistický a komunistický aktivista
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]Jméno Beryslav neslyː
- Bitevní fregata Fjodora Ušakova, která se vyznamenala roku 1788 v bitvě u Hadího ostrova (Fidonisi).
- Kolesový remorkér z počátku 20. století
- Sovětský zaoceánský tanker ze 70. let 20. století
- Americký cestovatel Thomas Stevens město navštívil v roce 1890 a napsal o něm v knize Ruskem na mustangu („Through Russia on a Mustang“).
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Beryslaw na německé Wikipedii.
- ↑ Населення та міграція. ukrstat.gov.ua [online]. [cit. 2023-02-07]. Dostupné online.
- ↑ Aktuálně.cz Zpráva z 5.9.2022
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Beryslav na Wikimedia Commons
