Beatrix Štaufská
| Beatrix Štaufská | |
|---|---|
| královna Svaté říše římské | |
 | |
| Narození | 1198 Worms |
| Úmrtí | 11. srpna 1212 Braunschweig |
| Pohřbena | Katedrála sv. Blažeje v Braunschweigu |
| Manžel | Ota IV. Brunšvický |
| Dynastie | Štaufové |
| Otec | Filip Švábský |
| Matka | Irena Angelovna |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Beatrix Štaufská (duben/červen? 1198, Worms – 11. srpna 1212, Braunschweig) byla v roce 1212 jako manželka císaře Oty IV. císařovnou Svaté říše římské a německou královnou z dynastie Štaufů.[1]
Život
[editovat | editovat zdroj]Beatrix se narodila jako nejstarší dcera římského krále Filipa Švábského, syna Fridricha Barbarossy a Ireny, dcery byzantského císaře Izáka II. Okolo roku 1203 byla zasnoubena s bavorským falckrabětem Otou VIII. z Wittelsbachu.[2] Filip Švábský roku 1207 změnil názor a dceřino zasnoubení zrušil, což se mu možná stalo osudným. Cestou do Saska se Filip zastavil v Bamberku a tam byl při odpoledním odpočinku falckrabětem Otou zavražděn. Otovi se podařilo v nastalém zmatku společně se svými druhy uprchnout.[3] Ovdovělá královna Irena zemřela o dva měsíce později v důsledku porodu[4] a osiřelé dívky byly na čas umístěny do klášterního ústraní.
11. listopadu 1208 byla Beatrix ve Frankfurtu zasnoubena s Otou IV. Brunšvickým, znovuzvoleným římským králem, otcovým dlouholetým rivalem o trůn Svaté říše římské. Ota převzal od biskupa Konráda ze Špýru i opatrovnictví desetileté nevěsty a také celé její dědictví. 24. května 1209 byla po získání papežského dispenzu stvrzena dohoda o sňatku.[5] Svatba proběhla 23. července 1212 v Nordhausenu a Ota kvůli svatebnímu veselí opustil vojenský tábor a věnoval se své mladičké nevěstě.[6]
Beatrix krátce po manželově návratu zpět k vojákům zemřela a nečekanou smrt se nepodařilo utajit. Ovdovělého Otu následně v probíhajícím konfliktu s Fridrichem Štaufským v noci opustily švábské a bavorské oddíly.[6][7] Mladá královna byla pohřbena v katedrále sv. Blažeje v Braunschweigu.[8]
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ COMMIRE, Anne; KLEZMER, Deborah. Women in world history : a biographical encyclopedia. [s.l.]: Waterford, CT : Yorkin Publications 946 s. Dostupné online. ISBN 978-0-7876-4061-3, ISBN 978-0-7876-3736-1. S. 309.
- ↑ LEBE, Reinhard. Království jako věno, sňatková politika v dějinách. Praha: Brána, 1999. ISBN 80-7243-059-9. S. 50.
- ↑ WIHODA, Martin. Zlatá bula sicilská. Podivuhodný příběh ve vrstvách paměti. Praha: Argo, 2005. 316 s. ISBN 80-7203-682-3. S. 184.
- ↑ www.genealogie-mittelalter.de. www.genealogie-mittelalter.de [online]. [cit. 03-04-2009]. Dostupné v archivu pořízeném dne 14-03-2011.
- ↑ KRISCHKE, Helena. Pád anjouovského impéria. Část III. – Cesta k bitvě u Bouvines., Historický obzor 1/2 2005. Praha: Nakladatelství Aleš Skřivan, 2005. S. 15.
- ↑ a b Wihoda str. 194
- ↑ Krischke, str. 18
- ↑ www.genealogie-mittelalter.de. www.genealogie-mittelalter.de [online]. [cit. 2009-04-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-01.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Beatrix Štaufská na Wikimedia Commons
- Genealogie
| Německá královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Irena Angelovna |
1212–1212 Beatrix Štaufská |
Nástupce: Marie Brabantská |
