Bartoloměj z Roye
| Bartoloměj z Roye | |
|---|---|
 Bartolomějův náhrobek z kláštera Joyenval | |
| Narození | 12. století |
| Úmrtí | 24. ledna 1237 |
| Povolání | aristokrat |
| Choť | Petronille of Montfort |
| Děti | Adèle de Roye[1] Amicie de Roye[1] |
| Rodiče | Roricon (alias Rogues) de Roye, Seigneur de Roye, Guerbigny et Secquigny[1] a Adeline de Guise[1] |
| Příbuzní | Jean de Nesle, Sire de Falvy et de la Herelle[1] (vnuk) |
| Funkce | Grand Chamberman of France |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bartoloměj z Roye (francouzsky Barthélemy de Roye, † 24. ledna 1237) patřil na francouzském královském dvoře mezi nejvýznamnější muže své doby,[2] zastával funkci nejvyššího komořího a rádce krále.
Po boku krále Filipa stanul na bitevním bojišti u Bouvines[3] a po smrti jeho syna Ludvíka VIII. se stal jedním ze tří vykonavatelů královy poslední vůle.[4] V roce 1221 založil premonstrátský klášter Joyenval.[5] Během let ustupoval do pozadí,[6] ještě roku 1234 se zúčastnil se svatby Ludvíka IX. s Markétou Provensálskou.[7] Zemřel roku 1237.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ BLOCH, Marc. Králové divotvůrci. Studie o nadpřirozenosti přisuzované královské moci, zejména ve Francii a Anglii. Praha: Argo, 2004. 536 s. ISBN 80-7203-626-2. S. 208. Dále jen Králové divotvůrci.
- ↑ DUBY, Georges. Neděle u Bouvines 27. července 1214. Praha: Argo, 1996. 221 s. ISBN 80-7203-164-3. S. 32.
- ↑ LE GOFF, Jacques. Svatý Ludvík. Praha: Argo, 2012. 724 s. ISBN 978-80-257-0685-5. S. 67. Dále jen Svatý Ludvík.
- ↑ Králové divotvůrci, str. 208
- ↑ Svatý Ludvík, str. 85
- ↑ Svatý Ludvík, str. 100
