Barbourofelidae
Barbourofelidae | |
---|---|
Barbourofelis loveorum ve Floridském muzeu přírodní historie | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | šelmy (Carnivora) |
Čeleď | † Barbourofelidae Schultz, Schultz, Martin, 1970 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Barbourofelidae je čeleď šelem z podřádu kočkotvární, jejíž zástupci žili v Severní Americe, Eurasii a Africe v období miocénu asi před 17–9 miliony lety. Byli podobní pravým kočkovitým šelmám (Felidae). Vyznačovali se šavlovitými zuby a vývojově mladší druhy dosti mohutnou stavbou těla. Byli to lovci středně velkých a velkých zvířat.
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]Barbourofelidae byla dříve považována za podčeleď čeledi Nimravidae. Nyní se má za to, že taxon je bližší spíše kočkovitým. První zástupci čeledi Barbourofelidae se vyvinuli začátkem miocénu v Africe v podobě rodu Ginsburgsmilus. Odtud se následně dostali do Evropy a Asie a poté pevninským mostem i do Severní Ameriky. Pro Evropu a Asii jsou typické rody Prosansanosmilus, Sansanosmilus a Albanosmilus. V Americe žil pouze jeden rod, a to Barbourofelis.
Charakteristika čeledi
[editovat | editovat zdroj]První zástupci čeledi byli vzrůstem poměrně nevelké šelmy. Dorůstali do hmotnosti asi 25 kg a šavlozubost špičáků u nich byla jen náznaková. Postupně ale jednotlivé druhy sílily a mohly dosahovat velikostí podobných současným jaguárům. S tím, jak se jim prodlužovaly horní špičáky, zvětšoval se i výběžek dolní čelisti, který u pokročilých forem tvořil velmi výrazný podbradek. Zřejmě poslední žijící druh celé čeledi Barbourofelis fricki svou stavbou těla připomínal spíše mohutnou hyenu či menšího medvěda. V kohoutku měřil asi 90 cm a vážil přes 100 kg. Jeho špičáky byly již tak velké, že nepředstavovaly jen nástroj k usmrcení kořisti, ale používali je pravděpodobně k předvádění nebo zastrašování ostatních zástupců druhu. Jako potrava sloužili barbourofelidům různí zástupci středně velkých a velkých savců, například mladí mastodonti (např. rody Mastodon a Ambelodon) či nosorožci (např. rod Teleoceras). Rovněž tak mohli ze zálohy napadat a zabíjet různé kopytníky. Nedá se u nich vyloučit i život ve skupinách s tomu uzpůsobenou loveckou taktikou.[1][2]
Rody a druhy
[editovat | editovat zdroj]- Rod †Albanosmilus
- Rod †Ginsburgsmilus
- Rod †Afrosmilus
- Rod †Prosansanosmilus
- Rod †Sansanosmilus
- †Sansanosmilus palmidens
- †Sansanosmilus jourdani
- †Sansanosmilus vallesiensis
- †Sansanosmilus piveteaui (možná stejný druh jako Barbourofelis piveteaui)
- Rod †Syrtosmilus
- Rod †Vampyrictis
- Rod †Barbourofelis
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ TURNER, Alan; ANTÓN, Mauricio. The Big Cats and their fossil relatives. New York: Columbia University Press, 1997. Dostupné online.
- ↑ KNOR, Stanislav. Šavlozubí predátoři kenozoika 2.. Živa. 2015, čís. 3, s. 143–148. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- A new Tribe of Saber-toothed cats (Barbourofelini) from the Pliocene of North America. Charles Bertrand Schultz, Marian R. Schultz, and Larry Dean Martin, 1970. Bulletin of the University of Nebraska State Museum, volume 9, 31 stran [1]
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Informace o E. H. Barbourovi
- Informace o E. H. Barbourovi v databázi Find a Grave
- Informace o C. B. Schultzovi v databázi Find a Grave
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Barbourofelidae na Wikimedia Commons
Taxon Barbourofelidae ve Wikidruzích