Baltasar Saldoni

Baltasar Saldoni i Remendo
Portrét skladatele od José Valleja
Rodné jméno	Baltasar Saldoni y Remendo
Narození	4. ledna 1807 Barcelona
Úmrtí	3. prosince 1889 (ve věku 82 let) Madrid
Místo pohřbení	Hřbitov svatého Justa
Povolání	katalánský varhaník, hudební skladatel a muzikolog
Manžel(ka)	Dolores Franco Mateos (1842–1843)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Baltasar Saldoni i Remendo (4. ledna 1807 Barcelona – 3. prosince 1889 Madrid) byl katalánský varhaník, hudební skladatel a muzikolog.

Narodil se 4. ledna 1807 v Barceloně. Jako chlapec zpíval ve sboru kláštera Montserrat, kde získal základní hudební vzdělání. Studoval dále v Barceloně u Francesca Queralta a Mateua Ferrera. Jako varhaník a hudební skladatel působil v kostele Santa Maria del Mar, v klášterech San Cugat a San Francisco.

V roce 1826 uvedl své první dílo pro divadlo, operetu El triunfo del amor na text José Alegreta. V roce 1829 přesídlil do Madridu. Hned následujícího roku se stal profesorem hudební teorie na nově otevřené konzervatoři El Real Conservatorio Superior de Música de Madrid, kterou založila královna Marie Kristýna. V roce 1838 debutoval s velkým úspěchem operou Ipermestra na text Pietra Metastasia v divadle Teatro de la Cruz. V letech 1848–1851 působil jako dirigent v divadle Teatro del Príncipe. Svými zarzuelami přispěl k rozvoji španělské národní opery. Z jeho muzikologických děl je nejvýznamnější biografický a bibliografický slovník španělských skladatelů Diccionario biográfico-bibliográfico de efemérides de músicos españoles, první španělské dílo tohoto druhu.

Zemřel v Madridu 3. prosince 1889 a je pochován na hřbitově Cementerio de San Justo v patiu San Millán.

• El triunfo del amor (opereta, libreto José Alegret, 1826, Barcelona)
• Saladino e Clotilde (opera, 1831)
• Los enredos de un curioso (opereta, 1832, spolupráce Pedro Albéniz a Ramon Carnicer)
• Ipermnestra (opera, libreto I. Passini, 1837)
• Cleonice, Regina di Siria (opera, 1839)
• Maria di Rohan (opera, libreto Savinelli, 1841)
• Boabdil, último rey moro de Granada (opera, libreto M. González de Aurioles, 1844)
• El rey y la costurera (zarzuela, text V. Brusola, 1853)
• Guzman Il Buono (opera, libreto D. Anacri, 1855)
• La corte de Mónaco (zarzuela, libreto R. de Navarrete, 1857)
• Los maridos en las máscaras o No más bailes (zarzuela, libreto W. Ayguals, 1864)

• Polaca (1838)
• Boleras jaleadas (1848)
• El paseo en el Prado de Madrid (1848)
• Manchegas jaleadas (1848)
• Popurrí o Miscelánea de bailes (1848)
• L'Autunno (1849)
• L'ilusion (1849)
• Los gemelos (1849)
• Popurrí de bailes (1849)
• La aurora (1849)
• A mi patria (symfonie, 1863)
• El caprichoso

Kromě toho zkomponoval velké množství vokálních skladeb: písní, romancí, árií a sborů. Zvláště rozsáhlá je jeho tvorba v oblasti chrámové hudby. Napsal 3 velké mše, 2 Stabat mater a mnoho drobnějších chrámových skladeb a skladeb pro varhany.

• Veinticuatro solfeos para contralto y bajo (1837)
• Nuevo método de solfeo y canto para todas las voces (1839)
• Reseña histórica de la Escolanía o Colegio de música de la Virgen de Montserrat, en Cataluña, desde 1456 hasta 1856, con un catálogo de algunos de los maestros… (1856)
• Efemérides de músicos españoles, así profesores como aficionados (1860)
• Cuatro palabras sobre un folleto escrito por el maestro compositor Sr. Don Francisco Asenjo Barbieri (1864)
• Diccionario biográfico-bibliográfico de efemérides de músicos españoles

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Baltasar Saldoni na Wikimedia Commons
• Životopis Archivováno 17. 12. 2015 na Wayback Machine. (anglicky)
• Diccionario biográfico-bibliográfico de efemérides de músicos españoles
• Strčný životopis (španělsky)
• Seznam oper
• Přehled premiér Saldoniho oper