Bakov nad Jizerou
| Bakov nad Jizerou | |
|---|---|
 Sloup Nejsvětější Trojice na Mírovém náměstí | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Mladá Boleslav |
| Obec s rozšířenou působností | Mladá Boleslav (správní obvod) |
| Okres | Mladá Boleslav |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°28′57″ s. š., 14°56′30″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 5 316 (2024)[1] |
| Rozloha | 27,01 km²[2] |
| Nadmořská výška | 222 m n. m. |
| PSČ | 294 01 |
| Počet domů | 1 547 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 13 |
| Počet k. ú. | 6 |
| Počet ZSJ | 19 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Mírové náměstí 208 294 01 Bakov nad Jizerou info@bakovnj.cz |
| Starostka | Mgr. Jana Blechová |
| Oficiální web: www | |
  Bakov nad Jizerou | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 535427 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bakov nad Jizerou (německy Backofen an der Iser[zdroj?] či Bakow an der Iser[zdroj?][pozn 1]) je město v okrese Mladá Boleslav. Leží 6 kilometrů severně od Mladé Boleslavi a 50 kilometrů severovýchodně od Prahy. Leží přibližně v polovině cesty mezi Mladou Boleslaví a Mnichovým Hradištěm. Žije zde přibližně 5 300[1] obyvatel. V minulosti ho proslavily výrobky z rákosu a orobince, např. pantofle, tašky, holubovky (tropické helmy pojmenované po Emilu Holubovi), rohože a spousta dalších. Městem či v jeho bezprostřední blízkosti protékají řeka Jizera a říčky Kněžmostka a Bělá, které se zde do Jizery i vlévají.
K městu náleží Trenčín, Malá Bělá, Zvířetice, Podhradí, Horka, Buda, Studénka, Chudoplesy, dále samoty Brejlov, Malý a Velký Rečkov a Klokočka.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Počátky města Bakov sahají pravděpodobně do 13. století. Původně se jednalo o rybářskou osadu. Obec je prvně zmiňována ve 14. století jako farní ves s kostelem sv. Bartoloměje, poddaná cisterciáckému klášteru Hradiště. Roku 1345 byla správa nad vsí a kostelem svěřena opatem hradišťského kláštera Markvartovi ze Zvířetic.
Roku 1497 získává majitel panství Hašek ze Zvířetic pro Bakov městská práva a pečeť. Král Vladislav II. udělil městu právo pondělního týdenního trhu a trhu výročního. Po Markvarticích patřilo město Sezimům z Ústí. V 16. století získávají Bakov dědičně páni z Vartemberka. Roku 1590 darovali městu právo várečné a prodej soli bratři Hendrych a Zikmund a o 17 let později tato práva potvrdil Jan z Vartemberka, který navíc udělil ještě právo vinného šenku.
V roce 1622 byla polovina panství konfiskována kvůli účasti ve stavovském povstání. O rok později koupil panství Albrecht z Valdštejna, který jej dále přenechal svému synovci Maxmiliánovi. Město bylo v držení Valdštejnů až do roku 1848.
Během Třicetileté války, 22. května 1643 byl Bakov vydrancován a vypálen Švédy. Další drancování postihlo město roku 1866. Ve stejném roce pak bylo město stiženo i ničivou epidemií cholery. O tři roky později padla více než polovina města za oběť ničivému požáru a tím utrpěl zejména původní barokní ráz města. Opětovnému rozvoji však přispělo vybudování železnice v roce 1865.
Místní obyvatelé se živili během středověku zejména zemědělstvím a řemesly. Působil zde cech hrnčířský. Od 19. století se Bakov proslavil výrobou rákosového a proutěného zboží.[zdroj?!]
V Bakově sídlila od středověku významná židovská obec, z jidiš názvu města pochází aškenázské příjmení Backofen.
Právo užívat vlajku bylo městu uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 14. června 2000.[4]
Územněsprávní začlenění
[editovat | editovat zdroj]Dějiny územněsprávního začleňování města zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Mnichovo Hradiště[5]
- 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Mnichovo Hradiště[5]
- 1868 země česká, politický i soudní okres Mnichovo Hradiště[5]
- 1939 země česká, Oberlandrat Jičín, politický i soudní okres Mnichovo Hradiště[6]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Mladá Boleslav, soudní okres Mnichovo Hradiště[7]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Mnichovo Hradiště[8]
- 1949 Liberecký kraj, okres Mnichovo Hradiště[9]
- 1960 Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav[10]
Rok 1932
[editovat | editovat zdroj]Ve městě Bakov nad Jizerou s 3600 obyvateli v roce 1932 byly evidovány tyto úřady, živnosti a obchody:[11]
- Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, katolický kostel, kostel československé církve, chudobinec, četnická stanice, sbor dobrovolných hasičů, obchodní grémium, živnostenské společenstvo smíšených živností, elektrárna, 2 mlýny, továrna na výbuchuvzdorné nádoby, výroba sáněk.
- Služby (pouze výběr): 2 lékaři, 3 autodopravci, biograf Sokol, drogerie, elektrárenské družstvo, fotoateliér, 3 hodináři, 11 hostinců, hotel, knihkupectví, lékárna, obchod s obuví Baťa, 2 pískovny, výrobny rákosového zboží, Nádražní restaurace, Městská spořitelna, živnostensko-hospodářská záložna, stavitel, vinárna, velkoobchod s výbušnými látkami, zubní ateliér.
Ve vsi Horka se 126 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Bakova nad Jizerou) byly evidovány tyto živnosti a obchody:[12] hostinec, obuvník, obchod s lahvovým pivem, trafika.
Ve vsi Chudoplesy s 205 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Bakova nad Jizerou) byly evidovány tyto živnosti a obchody:[13] hostinec, 3 rolníci, obchod se smíšeným zbožím, trafika.
Ve vsi Malá Bělá s 890 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Bakova nad Jizerou) byly evidovány tyto živnosti a obchody:[14] 2 cihelny, elektrárna, holič, 4 hostince, dělnický konzum, kovář, 2 krejčí, mlýn, 2 obuvníci, 2 pekaři, pila, 2 pokrývači, 2 řezníci, 2 trafiky, koňský řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím.
Části města
[editovat | editovat zdroj]- Bakov nad Jizerou
- Brejlov
- Buda
- Horka
- Chudoplesy
- Klokočka
- Malá Bělá
- Malý Rečkov
- Podhradí
- Studénka
- Velký Rečkov
- Zájezdy
- Zvířetice
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Počet obyvatel
[editovat | editovat zdroj]Počet obyvatel je uváděn za Bakov nad Jizerou podle výsledků sčítání lidu včetně místních části, které k nim v konkrétní době patří. Je patrné, že stejně jako v jiných menších městech Česka počet obyvatel v posledních letech roste.[15][16][17] V celé bakovské aglomeraci nicméně žije necelých 6 tisíc obyvatel.
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 3 233 | 3 611 | 3 845 | 4 065 | 4 719 | 4 745 | 5 603 | 4 733 | 5 020 | 4 792 | 4 601 | 4 369 | 4 544 | 4 978 | 4 976 |
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 432 | 417 | 442 | 469 | 581 | 653 | 969 | 1 141 | 1 126 | 1 134 | 1 155 | 1 334 | 1 380 | 1 477 | 1 547 |
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Město Bakov nad Jizerou patří mezi významné dopravní uzly severní části středních Čech. V Bakově nad Jizerou je křižovatka tří železničních tratí. Nejdůležitějším silničním tahem je trasa z Prahy na sever do oblasti Liberce nebo do Polska.
Silniční doprava
[editovat | editovat zdroj]Poblíž města prochází mezinárodní dálnice D10 Praha–Turnov. Okrajem města vede silnice II/610 Praha – Mladá Boleslav – Bakov nad Jizerou – Mnichovo Hradiště – Turnov. Městem prochází silnice II/276 Bělá pod Bezdězem – Bakov nad Jizerou – Kněžmost.
Železniční doprava
[editovat | editovat zdroj]
Město je železniční křižovatkou tratí 070 Praha–Turnov, 080 Bakov nad Jizerou – Jedlová a 063 Bakov nad Jizerou – Dolní Bousov.
Na území města leží odbočná železniční stanice Bakov nad Jizerou (tratě 070, 080, 063) a tři mezilehlé železniční zastávky Bakov nad Jizerou město (tratě 070 a 063), Buda (trať 063) a Malá Bělá (trať 080). Rychlíky zastavují ve stanici Bakov nad Jizerou a v zastávce Bakov nad Jizerou město.
Železniční trať 070 Praha–Turnov je jednokolejná celostátní trať, doprava byla zahájena roku 1865. Po trati 070 jezdí osobní vlaky i rychlíky, přepravní zatížení mezi Bakovem nad Jizerou a Mladou Boleslaví v pracovních dnech roku 2011 bylo obousměrně 10 rychlíků, 1 spěšný a 13 osobních vlaků, mezi Bakovem nad Jizerou a Turnovem 5 rychlíků, 1 spěšný a 10 osobních vlaků.
Železniční trať 080 Bakov nad Jizerou – Jedlová je jednokolejná celostátní trať, doprava do České Lípy byla zahájena roku 1867. Přepravní zatížení mezi Bakovem nad Jizerou a Českou Lípou v roce 2011 činilo obousměrně 5 rychlíků a 9 osobních vlaků.
Železniční trať 063 Bakov nad Jizerou – Dolní Bousov – (Kopidlno) je jednokolejná regionální trať, doprava na ní byla zahájena v roce 1883. Na úseku do Kopidlna byla od roku 2007 zastavena osobní doprava.[18]Od konce března 2010 není na trati z Bakova nad Jizerou do Dolního Bousova provozována pravidelná osobní doprava.
Autobusová doprava
[editovat | editovat zdroj]Z města vedly v roce 2016 autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Bělá pod Bezdězem, Kněžmost, Mimoň, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Praha (dopravce ARRIVA Střední Čechy).
Městem projížděla v červnu 2011 dálková autobusová linka Praha-Mladá Boleslav-Turnov-Semily-Jilemnice-Vrchlabí-Špindlerův Mlýn (denně 1 spoj tam i zpět) (dopravce ČSAD Ústí nad Orlicí, a.s., provozovna Náchod)[19]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]
- Kostel sv. Bartoloměje
- Morový sloup Nejsvětější Trojice z roku 1727 je dílem Josefa Jiřího Jelínka, se sochami svatých Václava, Vojtěcha a Jana Nepomuckého, hlavními donátory byla hraběnka Markéta, rozená Černínová a hrabě František Arnošt Valdštejn, kteří darovali po 50 zlatých, zbylé finance byly vybrány mezi občany[20]
- Hřbitovní kaple sv. Barbory a hřbitovní portál
- Kaple svatého Stapina na Klokočce
- Obora Klokočka
- Zřícenina zámku Zvířetice
- Tvrz Studénka
- Valentův mlýn
- Hradiště Bělá
- Přírodní rezervace Vrch Baba u Kosmonos
- Národní přírodní památka Rečkov
- Přírodní památka Podhradská tůň
Slavní rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Jiří Ignác Linek (1725–1791), hudební skladatel
- Augustin Fibiger (1868–1936), římskokatolický kněz a náboženský publicista
- Rudolf Livora (1884–1958), malíř, grafik, ilustrátor
- Miloslav Kaňák (1917–1985), teolog, církevní historik a vysokoškolský pedagog
- Jiří Flekna (1959–2021), kreslíř humoru, od mládí upoutaný na invalidní vozík
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Dle Müllerovy mapy Čech Bakofen, Prvního vojenského mapování Bakoffen, Druhého Backofen, Indikační skici Bakowen
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Udělené symboly – Bakov nad Jizerou [online]. 2000-06-14 [cit. 2014-08-19]. Dostupné online.
- ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strany 15-16. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 326. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 453. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 786. (česky a německy)
- ↑ a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. [s.l.]: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 53–54. Archivováno 16. 7. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Mladá Boleslav, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-04-09]. Dostupné online.
- ↑ Knižní jízdní řády. www.szdc.cz [online]. [cit. 2011-06-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-18.
- ↑ Portál CIS o jízdních řádech
- ↑ SLOUKA, Jiří. Mariánské a morové sloupy Čech a Moravy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. 240 s. ISBN 978-80-247-2996-1. S. 66.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Bakov nad Jizerou na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Bakov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Bakov nad Jizerou v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
