Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic
| Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic | |
|---|---|
 Mince s erbem Bohuslava Felixe z Lobkovic | |
| Nejvyšší zemský komorník Českého království | |
| Ve funkci: 1576 – 27. srpen 1583 | |
| Panovník | Rudolf II. |
| Předchůdce | Jan z Valdštejna |
| Nástupce | Jiří starší Popel z Lobkowicz |
| Nejvyšší zemský sudí Českého království | |
| Ve funkci: 1570 – 1576 | |
| Panovník | Maxmilián II. |
| Předchůdce | Jan z Valdštejna |
| Nástupce | Adam ze Švamberka |
| Zemský fojt v Dolní Lužici | |
| Ve funkci: 1555 – ? | |
| Panovník | Ferdinand I. |
| Vrchní královský hejtman horní v Jáchymově | |
| Ve funkci: 1548 – 1558 | |
| Panovník | Ferdinand I. |
| Královský rada | |
| Panovník | Ferdinand I. |
| Narození | 13. ledna 1517 |
| Úmrtí | 27. srpna 1583 (ve věku 66 let) Líčkov  Habsburská monarchie |
| Místo pohřbení | Kostel svaté Kateřiny v Chomutově (50°27′5″ s. š., 13°25′1″ v. d.) |
| Národnost |  česká |
| Choť | 1. Markéta z Plavna 2. Anna z Fictumu |
| Rodiče | Václav Hasištejnský z Lobkowicz Sidonie z Fictumu |
| Děti | Jan Valdemar Hasištejnský z Lobkowicz Václav Adam Hasištejnský z Lobkowicz Bohuslav Jáchym Hasištejnský z Lobkowicz Eva, provdaná Švamberková Barbora, provdaná Štampachová Johana, provdaná Mašťovská z Kolowrat Sidonie, provdaná Krajířová |
| Zaměstnání | politik, úředník, diplomat, voják |
| Profese | šlechtic |
| Náboženství | luterán |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic (německy Bohuslav Felix von Lobkowitz und Hassenstein, 13. ledna 1517 – 27. srpna 1583 Líčkov) byl český šlechtic z hasištejnské větve rodu Lobkoviců.
Život
[editovat | editovat zdroj]
Narodil se roku 1517. Po otci Václavu Hasištejnském z Lobkovic zdědil část hasištejnského panství a také alodiální panství Líčkov, které rozšířil nákupem statků zabavených po vzpouře proti Ferdinandovi I. Roku 1548 zdědil Stekník, Drahomyšl a Třeskonice a o dva roky později přikoupil Libočany. Ještě později panství rozšířil o Deštnici a další tři vesnice.[1] Od Šliků koupil roku 1555 hrad Mašťov. Od Fictumů získal v roce 1557 panství hradu Egerberk a dosáhl jeho přeměny na svobodný a dědičný statek.[2] Pokusil se odkoupit hrad v Kadani, který měl od roku 1558 na dobu svého života v zástavě od královské komory, ale císař Rudolf II. prodej nepovolil.[3] V roce 1560 koupil tvrz a statek Poláky, které dal do užívání manželce Anně z Fictumu.[4] Roku 1571 koupil chomutovské panství,[5] které se jeho předkům nepodařilo udržet. V roce 1579 k němu připojil také Červený Hrádek a postupně dokoupil bývalé části tamního panství. O tři roky později koupil ještě Horu Svaté Kateřiny.[6] U Klášterce nad Ohří nechal pravděpodobně v letech 1579–1583 vybudovat renesanční zámek Felixburg.[7]
Vyznáním byl luterán. Oženil se dvakrát. S první manželkou Markétou z Plavna, která zemřela roku 1555, měl syny Jana Waldermara a mladšího Bohuslava Jáchyma. Jeho druhou manželkou se stala Anna z Fictumu († 1587). Po smrti Bohuslava Felixe zdědila egerberské panství se zámkem Felixburg, Poláky a Přísečnici s hutními provozy. Synové si rozdělili ostatní majetek. Starší Jan Waldemar dostal kromě dalších Mašťov, Líčkov, Kadaň a Výsluní a mladší Bohuslav Jáchym Chomutov, Červený Hrádek, Údlice, Horu Svaté Kateřiny a chomutovský kamencový důl.[6]
Pohřben byl v rodové hrobce v chomutovském kostele svaté Kateřiny. V září roku 1789 byly kovové rakve z hrobky převezeny do kostela v Novém Sedle nad Bílinou. Když byl v roce 1965 novosedelský hřbitov zrušen, byly ostatky zde pohřbených Lobkoviců pravděpodobně umístěny bez bližšího označení do hromadného hrobu na chomutovském hřbitově.[8]
Politická činnost
[editovat | editovat zdroj]Pan Bohuslav Felix byl diplomatem, vojákem a politikem ve službách habsburských králů Ferdinanda I., Maxmiliána II. a Rudolfa II. Nejprve zastával úřad hejtmana v Jáchymově a od roku 1555 vykonával funkci zemského fojta v Dolní Lužici, kde mu patřila panství Spremberg a Lübben. V roce 1570 byl jmenován nejvyšším zemským sudím a roku 1576 přijal úřad nejvyššího komorníka Českého království.[8]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III.Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Líčkov – zámek, s. 280.
- ↑ Anděl (1984), s. 112.
- ↑ Anděl (1984), s. 186.
- ↑ Anděl (1984), s. 387.
- ↑ BINTEROVÁ, Zdena, a kol. Dějiny Chomutova. Chomutov: Městský úřad Chomutov, 1997. 116 s. S. 16–25.
- ↑ a b Anděl (1984), s. 75.
- ↑ Anděl (1984), s. 116.
- ↑ a b GAVENDA, Lukáš. Osud nejvyššího komořího: Po stopách nezvěstných ostatků pana Bohuslava Felixe Hasištejnského z Lobkovic (1517–1583). Památky, příroda, život. 2003, roč. 35., čís. 3, s. 20–25. ISSN 0231-5076.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec – Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 24, 68, 216, 218.
