Atyrauská oblast

Atyrauská oblast Атырау облысы Атырауская область
znak
Geografie
Hlavní město	Atyrau
Souřadnice	47°7′ s. š., 51°53′ v. d.
Rozloha	118 600 km²
Časové pásmo	+5
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	556 388
Hustota zalidnění	4,7 obyv./km²
Jazyk	kazaština, ruština
Národnostní složení	Rusové 15,0%, Kazaši 79,8%
Správa regionu
Stát	Kazachstán Kazachstán
Nadřazený celek	Kazachstán Kazachstán
Druh celku	oblast
Podřízené celky	7 okresů
Vznik	15. ledna 1938
Akim	Bakhtykozha Izmukhambetov
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2	KZ-ATY
Označení vozidel	E,06
Oficiální web	www.gov.kz/memleket/entities/atyrau
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Atyrauská oblast (kazašsky Атырау облысы, rusky Атырауская область dříve Гурьевская область) je oblast na západě Kazachstánu. Byla založena 15. ledna 1938 v rámci Kazašské SSR pod jménem Gurjevská oblast. Pod tímto jménem byla v letech 1962-64 součástí Západokazašského kraje. Před rokem 1973 a v letech 1988-90 byla její součástí dnešní Mangystauská oblast. Od roku 1992 nese současné jméno. Má rozlohu 118 600 km². Má 455 500 (2005) obyvatel a hlavním městem je Atyrau.

Oblast hraničí se třemi oblastmi Kazachstánu (Západokazachstánskou na severu, Akťubinskou na východě a Mangystauskou na jihovýchodě) a s Astrachaňskou oblastí Ruska na západě.

Oblast se rozkládá v Přikaspické nížině na sever a východ od Kaspického moře mezi nížinou Volhy na severozápadě a na východ sahá za povodí Emby až k slanisku Mrtvý Kultuk. Povrch je rovinný. Nevelké hory jsou na severu (Inderské hory) V Přikaspické nížině jsou obrovské masívy písečných dun (Rynpeski, Tajsojgan). V blízkosti delty Volhy se nacházejí berovské pahorky (бэровские бугры).

Klima je ryze kontinentální, velmi suché s horkým létem a mírnou zimou. Průměrná teplota v lednu je -10,6°С, v červenci 24 °С. Srážky se pohybují od 180 do 200 mm za rok. Sněhová pokrývka je nestálá. Charakteristické jsou silné větry.

Kaspické moře přiléhající k oblasti má hloubku do 50 m. Pobřeží je málo členité, nacházejí se u něj nevelké písečné kosy a ostrovy. V důsledku snížení hladiny Kaspického moře vznikly velké bažinaté oblasti (tzv. slaniska, např. Mrtvý Kultuk aj.). Nemnohé řeky náleží k povodí Kaspického moře. Hlavní z nich je Ural. Řeky Emba, Sagiz a Uil mají velmi málo vody, v létě se stávají slanými a rozpadají se na oddělená jezírka. Jsou na nich postaveny přehrady. V údolích řek a podél Kaspického moře je mnoho mělkých jezer, převážně slaných (Inder).

Oblast je pokryta travnato-pelyňkovými polopustinami a pelyňkovo-slanými pustinami na hnědých půdách.

Podél severního pobřeží Kaspického moře se táhne silně bažinatý rákosový pás. V údolích Uralu a Emby jsou nevelké porosty stromů a keřů (tugaji - тугаи). Stromy a keře zaujímají méně než 1% území oblasti.

Žije zde mnoho divokých živočichů: šelmy (vlk, korsak), hlodavci (sysli, frčci, tarbíčci, zajíci polní a tolajové), sudokopytníci (divoká prasata, sajgy), ptáci (drop velký a malý, orel stepní).

• V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Гурьевская область“.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Atyrauská oblast na Wikimedia Commons