Astrodon

Astrodon Stratigrafický výskyt: Spodní křída, asi před 118 až 110 miliony let
Rekonstrukce vzhledu astrodona
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	plazi (Reptilia)
Nadřád	dinosauři (Dinosauria)
Řád	plazopánví (Saurischia)
Podřád	Sauropodomorpha
Infrařád	Sauropoda
Nadčeleď	Titanosauriformes
Rod	Astrodon
Binomické jméno
A. johnstoni Leidy, 1865
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Astrodon („hvězdicovitý zub“) byl rod velkého sauropodního dinosaura, vzdáleně příbuzného rodu Brachiosaurus. Jedná se také o první taxon sauropodního dinosaura, objevený a formálně popsaný na území Severní Ameriky.^[1]

Astrodon žil v období rané křídy na území východní části dnešních Spojených států amerických. Na základě studia palynomorfů (vzorků pylu) bylo stáří souvrství Arundel, ve kterém se fosilie tohoto dinosaura vyskytují, na 118 až 110 milionů let. Další fosilie jsou známé také ze souvrství Antlers.

Bylo odhadnuto, že na výšku mohl tento dinosaurus měřit až přes 9 metrů a na délku přes 15 metrů. Hmotnost zřejmě přesáhla i 15 tun.^[2]

Již v roce 1859 byly objeveny dva zuby tohoto dinosaura ve formaci Arundel nedaleko města Bladensburg v Marylandu. Ve stejném roce je pojmenoval Christopher Johnson rodovým jménem Astrodon. Až v roce 1865 však přidal paleontolog Joseph Leidy také druhové jméno, které zvolil na počest svého předchůdce - A. johnstoni.^[3][4] V roce 1888 objevil ve stejné geologické formaci pozůstatky sauropoda O. C. Marsh. Pojmenoval je Pleurocoelus, tento název je však dnes obvykle považován za mladší synonym astrodona. Astrodon je znám především jen z pozůstatků mláďat a nedospělých jedinců, takže dospělý sauropod mohl být skutečně obřím dinosaurem. Marshovy fosílie jsou dnes pokládány za různá růstová stádia astrodona. V roce 1998 byl Astrodon prohlášen za státního dinosaura Marylandu.

Řeka Paluxy (Texas) je celosvětově známá díky proslulým horninám s dinosauřími stopami a jejich sériemi nedaleko městečka Glen Rose. V místních sedimentech spodnokřídového stáří (stáří asi 113 milionů let) byly již na začátku 20. století objeveny fosilní otisky stop velkých sauropodních i teropodních dinosaurů. Jejich výzkumem se proslavil zejména paleontolog Roland T. Bird. Slavné jsou například série stop dvou dinosaurů (dravého teropoda a býložravého sauropoda), zobrazující možná útok prvního z nich na druhého zmíněného - možná se jedná o jakýsi paleontologický záznam dávného lovu. Původci stop mohli být dinosauři příbuzní rodům Acrocanthosaurus a Sauroposeidon nebo právě Astrodon.^[5]

Astrodon se objevuje například v románu Červený raptor od paleontologa Roberta T. Bakkera.^[6]

• Carpenter, Kenneth and Tidwell, Virginia (2005). "Reassessment of the Early Cretaceous Sauropod Astrodon johnsoni Leidy 1865 (Titanosauriformes)". in Carpenter, Kenneth and Tidswell, Virginia (ed.). Thunder Lizards: The Sauropodomorph Dinosaurs. Indiana University Press. pp. 38–77. ISBN 978-0-253-34542-4.
• D'Emic, M. D. (2013). Revision of the sauropod dinosaurs of the Lower Cretaceous Trinity Group, southern USA, with the description of a new genus. Journal of Systematic Palaeontology, 11(6): 707-726.
• Skye N. McDavid & Jack Perkins (2023). The authorship of Astrodon (Dinosauria, Sauropoda): Leidy, 1865, not Johnston, 1859. The Bulletin of Zoological Nomenclature. 80 (1): 109-111. doi: https://doi.org/10.21805/bzn.v80.a031

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Astrodon na Wikimedia Commons
• Informace na webu DinoData (anglicky)
• Informace na webu MSA Archivováno 31. 3. 2011 na Wayback Machine. (anglicky)
• Profil na databázi Fossilworks Archivováno 21. 1. 2021 na Wayback Machine. (anglicky)
• Informace na webu Prehistoric Beast of the Week (anglicky)