Apatity

Apatity Апатиты
Apatity, v pozadí Chibiny
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	67°34′3″ s. š., 33°23′36″ v. d.
Nadmořská výška	177[1] m n. m.
Časové pásmo	UTC+3[2]
Stát	Rusko Rusko
Federální okruh	Severozápadní
Oblast	Murmanská
Murmanská oblast na mapě Ruska
Apatity
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	7,5 km²
Počet obyvatel	55 713 (2018)
Hustota zalidnění	7 428,4 obyv./km²
Správa
Vznik	1926
Oficiální web	www.apatity-city.ru
PSČ	184209
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Apatity (rusky Апатиты) je město v Murmanské oblasti v Rusku. Přestavba původní osady souvisela se zahájením těžby apatitu a nefelinitu v roce 1935. Městský status získaly Apatity v roce 1966. Město, které se rozkládá se mezi jezerem Imandra a Chibinskými horami, leží na Murmanské železniční magistrále mezi Petrozavodskem a Murmanskem. Počet obyvatel se trvale snižuje - v roce 1992 mělo město 87 000 obyvatel, v roce 2005 63 300, o pět let později 59 690 a v roce 2018 již jen 55 713 obyvatel.

Město Apatity, které je po Murmansku druhým největším městem Murmanské oblasti, leží za severním polárním kruhem na východním břehu jezera Imandra. Rozkládá se v kopcovité krajině, která je předhůřím Chibinského pohoří. Nejvyšším bodem ve městě je vrch Vorobjinaja (гора Воробьиная, tj. "Vrabčí hora" ), vysoký 278,3 m n. m. Městem protékají dvě řeky, které ústí do jezera Imandra - Žemčužnaja (Жемчужная, v překladu "Perlová") a Bělaja (Белая, "Bílá").^[3] Na severním okraji města, severně od železniční trati, která do roku 1996 spojovala Apatity a město Kirovsk, se kolem řeky Žemčužnaja rozkládají rozsáhlé bažiny.

Původní osada vznikla v roce 1916 při stavbě Murmanské dráhy (v roce 1935 byla tato trať na počest S. M. Kirova přejmenována na Kirovskou dráhu), součásti tzv. Říjnové dráhy (Октябрьская железная дорога) jako "разъезд Белый" (v překladu "výhybna Bílý"). V současnosti se v místě někdejší výhybny nachází železniční stanice Apatity-1 (Апатиты-1). Obec Apatity vznikla v roce 1926 a tehdy měla jen 7 obyvatel. V roce 1935 byly zahájeny práce na těžbě ložiska apatitových a nefelinitových rud a v té souvislosti ves Apatity obdržela statut sídla městského typu, k němuž byla připojena i vesnice sovchozu "Industrija".

Skutečné založení města spadá však až do roku 1951, kdy vznikly plány na výstavu prvních jedenácti městských budov. V roce 1954 byla zahájena výstavba tzv. akademgorodku (Апатитский Академгородок) coby Kolského vědeckého centra Ruské akademie věd (Кольский научный центр РАН). Po Stalinově smrti se však výstavba zastavila až do roku 1956.

Teprve poté byla obnovena výstavba města, včetně budování infrastruktury a potřebných institucí. V roce 1961 byla do Apatitů přemístěna pobočka Kolského vědeckého centra Ruské akademie věd. V roce 1966 došlo k reorganizaci, k městu byla připojena někdejší dělnická osada Molodjožnyj, která měla status sídla městského typu (Молодёжный, česky Mládežnický).

V roce 1976 byl schválen nový generální plán rozvoje města, v němž se počítalo s výstavbou řady šesti až desetipatrových domů s výhledem na dosažení počtu 100 000 obyvatel. Tento plán, ani následný plán, vypracovaný na počátku 90. let 20. století, se však kvůli pádu ekonomiky a rozpadu Sovětského svazu nepodařilo realizovat. Nebyly dokončeny některé důležité stavby, jako ústřední městská nemocnice, obytné domy a ubytovny, školy či kulturní zařízení.

Teprve po roce 2012 začalo určité stavební oživení, zejména pokud jde o výstavbu nových obchodů a nákupního centra.^[4] Na Leninově náměstí byl vybudován nový památník obětem druhé světové války. Vznikly nové církevní stavby - v prvních letech 21. století byl ve městě postaven pravoslavný chrám Ruských novomučedníků a zpovědníků, v letech 2013-2017 byl ve Starých Apatitech vybudován chrám Iverské Matky Boží^[5] a v roce 2016 byla u příjezdu do města vysvěcena jedna z nejseverněji položených buddhistických stúp.^[6]

Ve městě se nachází závod na obohacování apatitu a nefelinitu, Kirovská hydroelektrárna, závod montovaného železobetonu a různé průmyslové podniky. Hlavní průmyslové podniky se nacházejí v historických okresech Molodjožnaja a Staryje Apatity. Největší podnik, známý pod zkratkou ANOF-2 (АНОФ-2, вторая апатито-нефелиновая обогатительная фабрика), který je součástí akciové společnosti OAO Apatit (ОАО «Апатит»), se nachází severně od města v údolí řeky Bělaja na úpatí masívu Vuďjavrčorr (Вудъяврчорр - 1068 m n. m.), rozkládajícího se mezi městy Apatity a Kirovsk.

Ve městě Apatity nadále sídlí Kolský vědecký ústav Ruské akademie věd. Nedaleko od města jsou rozsáhlé hlubinné apatitové doly. Na území města bývalo šest železničních stanic a zastávek, část tratí je od 90. let 20. století uzavřena.

• Alta, Norsko
• Keminmaa, Finsko
• Kiruna, Švédsko
• Boden, Švédsko

• 
  Památník budovatelům města
• 
  Pomník V. I. Lenina v centru (rok 2014)
• 
  Příroda v Chibinském pohoří
• 
  Chrám svatých novomučedníků a zpovědníků
• 
  Elektrárna a jezero Imandra
• 
  Kino "Poljarnyj", vybudované za sovětské éry
• 
  Železniční stanice Apatity-1

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Апатиты na ruské Wikipedii.

• V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Апатиты“.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Apatity na Wikimedia Commons
• (rusky) Oficiální stránky města Archivováno 11. 7. 2006 na Wayback Machine.