[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Albrecht IV. Rakouský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Albrecht IV. Habsburský
vévoda rakouský
Portrét
vévoda Albrecht IV. Rakouský
Doba vlády13951404
Narození19. září 1377
Vídeň
Úmrtí14. září 1404
Klosterneuburg
PohřbenKatedrála sv Štěpána ve Vídni
PředchůdceAlbrecht III.
NástupceAlbrecht V.
ManželkaJohana Žofie Bavorská
PotomciMarkéta
Albrecht V.
DynastieHabsburkové
OtecAlbrecht III. Habsburský
MatkaBeatrix Norimberská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Albrecht IV. Habsburský, řečený Weltwunder – Div světa (19. září 1377, Vídeň14. září 1404, Klosterneuburg) byl rakouský vévoda panující v letech 1395 až 1404.

Albrecht IV. byl synem Albrechta III. z rodu Habsburků a jeho druhé choti Beatrix Hohenzollernské. Po otcově smrti převzal vládu v Dolních Rakousích a Kraňsku, musel však čelit útokům ze strany svých habsburských příbuzných z tzv. leopoldinské linie, vládnoucích v ostatních alpských zemích. V roce 1398 podnikl pouť do Jeruzaléma a byl zde na Božím hrobě pasován za rytíře.

Kontakty s Čechami

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1394 se Albrecht IV. spojil ještě za spoluúčasti Albrechta III. s panskou jednotou v Čechách, jež začala vytvářet koalici namířenou proti králi Václavu IV. Do jejího čela se postavil moravský markrabí Jošt. V létě následujícího roku vyhlásili Habsburkové Václavu IV. válku a slíbili vyslat českým a moravským pánům vojenskou pomoc. Albrecht se kromě toho účastnil pohraničních válek, které od roku 1394 probíhaly téměř ustavičně na česko-rakouském pomezí. Jeho soupeřem byl především mladší moravský markrabí Prokop. V srpnu roku 1402 uzavřel Albrecht IV. a jeho bratranci Vilém a Arnošt smlouvu o politickém spojenectví s uherským králem Zikmundem. Ctižádostivý Lucemburk slíbil opravdu mnoho. Habsburkové se naproti tomu nerozpakovali využít skutečnosti, že potřeboval jejich pomoc. V době, kdy Zikmund nechal zajmout Václava IV. a stal se pánem Čech, se totiž proti němu v zemi vytvořila silná opozice v čele s Joštem a později vzplál i ozbrojený odpor. Za této situace Zikmund, který byl bezdětným vdovcem, postoupil Albrechtu IV. svoje dědické právo na český trůn – předtím ovšem zrušil nástupnictví Joštovo – slíbil Habsburkům Braniborsko a garantoval jim vliv na Václava IV. v říšských záležitostech. Jisté vyhlídky měl Albrecht i na uherskou korunu.

Na podzim roku 1402 přivezl Zikmund zajatého bratra do Vídně, kde zůstal po celý rok, i když podmínky zajetí nebyly příliš tvrdé. Když pak Václav IV. koncem roku 1403 z Vídně uprchl, Zikmund se na své rakouské spojence rozzlobil a přinutil je vytáhnout proti Znojmu. Habsburkové bezúspěšně obléhali město. V jejich ležení vypukla epidemie úplavice a na nákazu zemřel i Albrecht IV. Podle starší verze byl prý při obléhání Znojma otráven a lékař povolaný z Vídně se jej snažil zachránit tehdy oblíbenou metodou – zavěšením za nohy hlavou dolů, aby jed vyšel z těla. Jeho snažení však bylo marné.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Předchůdce:
Albrecht III.
Znak z doby nástupu Rakouský vévoda
Albrecht IV.
13951404
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Albrecht V.