Akseli Gallen-Kallela

Akseli Gallen-Kallela
Rodné jméno	Axel Waldemar Gallén
Narození	26. dubna 1865 Pori
Úmrtí	7. března 1931 (ve věku 65 let) Stockholm
Příčina úmrtí	zápal plic
Místo pohřbení	hřbitov Hietaniemi
Alma mater	Gymnasiet Svenska normallyceum (1876–1881) Helsinská akademie krásných umění (1878–1884) Julianova akademie (1884–1889)
Povolání	malíř, tiskař, ilustrátor, architekt a designér
Manžel(ka)	Mary Gallen-Kallela
Děti	Kirsti Gallen-Kallela Jorma Gallen-Kallela
Příbuzní	Uno Gallén (sourozenec) Kaari Raivio (vnučka)
Významná díla	Umělcova matka Lemminkäinenkova matka Obrana Sampa
Ocenění	Ducat Prize (1888) rytíř Řádu čestné legie (1902) Cross of Liberty, 3rd Class (1918) komandér Řádu bílé růže (1919) komandér s hvězdou Řádu svatého Olafa (1923) komandér 1. třídy Řádu bílé růže (1928)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Akseli Gallen-Kallela, narozený jako Axél Waldemar Gallén (26. dubna 1865 Pori – 7. března 1931 Stockholm), byl finský malíř a designér, vedoucí představitel tzv. zlatého věku finského umění v období 1880–1910. Jeho nejznámějším dílem je cyklus ilustrací k finskému národnímu eposu Kalevala.

Pocházel ze švédskojazyčné rodiny, otec byl právník. Dětství prožil v Tyrvää na jihozápadě Finska. Základní malířské vzdělání získal v Helsinkách. Od roku 1884 studoval na pařížské Julianově akademii. Ve svých raných dílech vycházel z realismu, který přesně zobrazoval finskou přírodu a prostý život, např. Chlapec a vrána (1884), Stará žena s kočkou (1885), První hodina (1889) nebo Kočka a pes (1890).

V roce 1890 se oženil s Mary Slöövou a usadil se v Helsinkách. Jejich malá dcerka Impi Marjatta zemřela na záškrt v roce 1894. O rok později se narodila druhá dcera Kirsti a v roce 1898 syn Jorma. ^[1] Jeho obrazy z tohoto období vyjadřují určitou agresivitu (Obrana Sampo, Kullervovo prokletí, Joukahainenova pomsta).

Účast na světové výstavě v Paříži v roce 1900 mu přinesla postavení vedoucího umělce ve Finsku. Pořídil si dům s ateliérem v Ruovesi, v oblasti národního parku Helvetinjärvi.^[1] V roce 1904 se zotavoval u jezera Keitele po malárii, kterou se nakazil ve Španělsku. Vytvořil zde několik obrazů s námětem jezera, na nichž jsou patrné vlivy symbolismu a secese. ^[2]

V roce 1906 se přestěhoval do Leppävaary, kde si upravil starý dům a zřídil si v něm i ateliér.

V období finského národního obrození ke svému švédskému příjmení připojil podle finského způsobu přídomek Kallela. Od roku 1907 jeho oficiální jméno znělo Akseli Gallen-Kallela. Jako velký vlastenec svým dílem podporoval národní uvědomění a snahu o nezávislost Finska.

Celý život hodně cestoval po světě, kromě Evropy navštívil i USA a Afriku. S rodinou pobýval v roce 1909 určitý čas ve východní Africe (dnešní Keňa). Kromě 150 obrazů ovlivněných expresionismem přivezl z Afriky sbírku etnografických předmětů a zoologických exponátů. ^[1] V Itálii studoval freskovou malbu.

V roce 1911–1913 si postavil ateliér v Tarvaspää poblíž Helsinek. Během první světové války byl pověřen funkcí vedoucího kartografického úřadu a tiskového střediska. Jako blízký spolupracovník generála Mannerheima se podílel na finské občanské válce. Navrhoval vlajky, uniformy a státní symboly nezávislého Finska.

Při pobytu v USA v letech 1923 a 1924 se seznámil s domorodým uměním obyvatel Nového Mexika. Po návratu do Finska přistavěl podle svého návrhu k ateliéru v Tarvaspää obytný dům. ^[1]

V roce 1928 pracoval na velkých freskách ve Finském národním muzeu , Kalevala mozeum. Svou práci na úpravě původního vydání eposu Kalevala, započatou v roce 1925, už nestačil dokončit. Zemřel na zápal plic 7. března 1931 ve Stockholmu, během zpáteční cesty z přednášky v Kodani. Jeho hrob se nachází na hřbitově Hietaniemi v Helsinkách.

Gallenova tvorba byla velmi různorodá: kromě obrazů maloval také fresky, navrhoval nábytek, šperky i textilie. Jako architekt navrhl mimo jiné stavby i vlastní dům s ateliérem v Tarvaspää. Roku 1961 v něm bylo zřízeno muzeum věnované jeho životu a dílu. ^[3][2]

Častým námětem jeho obrazů byly výjevy z finského venkova, krajiny a portréty. Do počátečního realismu záhy začal pronikat symbolismus a následně i secese. Tyto vlivy jsou patrné např. ve freskové výzdobě Juseliova mauzolea v Pori (1901–1903) nebo finského pavilonu na světové výstavě v Paříži (1900). V této fresce se nejvíce projevují jeho politické názory a touha po nezávislosti Finska.

Ve svém díle se zejména zaměřoval na finskou mytologii, kam spadá i cyklus monumentálních ilustrací k finském národnímu eposu Kalevala, který také přispěl k finskému národnímu uvědomění.

• 
  Autoportrét z roku 1897
• 
  Chlapec s vránou, 1884, Ateneumin taidemuseo, Helsinky
• 
  Výjev z Kalevaly Joukahainenova pomsta, 1897, Turun taidemuse, Turku
• 
  Portrét Maxima Gorkého, 1906, Turun taidemuse
• 
  Kalevala: poem 1, verše 1–16
• 
  Jezero Keitele 1905, Národní galerie Londýn
• 
  Sampova obrana, 1928 – freska v národním muzeu

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Akseli Gallen-Kallela na anglické Wikipedii.

• Galerie Akseli Gallen-Kallela na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Akseli Gallen-Kallela na Wikimedia Commons
• oficiální web muzea Gallen-Kallela Archivováno 6. 12. 2017 na Wayback Machine.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.