Admiral Kuzněcov
 Admiral Kuzněcov | |
| Základní údaje | |
|---|---|
 | |
| Typ | letadlová loď |
| Třída | Projekt 1143.5 |
| Jméno podle | Nikolaj Gerasimovič Kuzněcovi |
| Objednána | 3. března 1981 |
| Zahájení stavby | 22. února 1983 |
| Spuštěna na vodu | 5. prosince 1985 |
| Uvedena do služby | 21. ledna 1991 plně dokončena v roce 1995 |
| Osud | V opravě (2022) |
| Poznámka | loděnice Nikolajev |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak | 67 500 t (plný) |
| Délka | 304,5 m |
| Šířka | 72 m |
| Ponor | 11 m |
| Pohon | parní turbíny 8 kotlů 4 hřídele 204 000 koní |
| Rychlost | 32 uzlů (59 km/h) |
| Dosah | 8 500 nám. mil (15 700 km) při rychlosti 18 uzlů (33 km/h) |
| Posádka | 1 690 důstojníků a námořníků |
| Výzbroj | 6× AK-630 8× 3K87 Kortik 12× P-700 Granit 24× 9K330 Tor |
| Letadla | 18× Suchoj Su-33 6× Mikojan-Gurevič MiG-29K 4× Kamov Ka-31 2× Kamov Ka-27 |
Admiral Kuzněcov (rusky plným názvem Тяжёлый авианесущий крейсер «Адмирал Флота Советского Союза Кузнецов»; česky Těžký letadlový křižník „Admirál loďstva Sovětského svazu Kuzněcov“) je jediná letadlová loď ruských námořních sil.[1] Původně byla postavena jako jedna ze dvou lodí stejnojmenné třídy; podle ruské klasifikace jde o těžký letadlový křižník, z jehož paluby měly primárně působit letouny Suchoj Su-33 a vrtulníky Kamov Ka-27. Vlajková loď Severní floty VMF Admiral Kuzněcov strávila většinu své kariéry v docích, sporadické plavby i přístavní službu komplikovaly nespolehlivé pohonné jednotky a nevyhovující zázemí pro posádku.[2]
První bojové nasazení Admirala Kuzněcova se uskutečnilo na přelomu let 2016 a 2017 během ruské intervence v Sýrii, kdy z něj působily i nové letouny MiG-29K nebo vrtulníky Ka-52K. Zároveň se však projevil špatný technický stav a zanedbaná údržba lodi, což vedlo média i odborníky k označením typu „nejochořelejší válečná loď na světě“.[3] Od září 2018 byly na lodi prováděny dlouho odkládané střední opravy a modernizace. V noci z 29. na 30. října došlo v opravárenském závodě v Murmansku k vážné nehodě, při níž jen díky značnému úsilí posádky loď unikla z potápějícího se plovoucího doku PD-50. Nedostatek servisních kapacit po ztrátě jediného dostupného doku ohrožuje dokončení oprav a návrat lodě do služby.[2][p 1]
Dne 12. prosince 2019 vypukl během oprav v murmanském přístavu na palubě lodi požár.[4] Opravy plavidla mají trvat do roku 2024.[5][6]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Loď byla zkonstruována v loděnici Jižní Nikolajev v Mykolajivě na Ukrajině. Její kýl byl položen 22. února 1983, na vodu byla spuštěna 5. prosince 1985 a do výzbroje Sovětského námořnictva byla zařazena až 21. ledna 1991; plně dokončena byla teprve v roce 1995. Jedná se o jednu ze dvou lodí své třídy; druhá jednotka byla v nedostaveném stavu odkoupena Čínou, kde byla dokončena a zařazena do čínského námořnictva pod jménem Liao-ning.
Už od počátku byla loď opakovaně přejmenovávána. Její první jméno bylo Riga, v listopadu 1982 byla přejmenována na Leonid Brežněv, v srpnu 1987 na Tbilisi a 4. října 2000 na Admiral Flota Sovětskogo Sojuza Kuzněcov, zkráceně Admiral Kuzněcov, podle admirála Nikolaje Gerasimoviče Kuzněcova.
Únos lodi do Ruska
[editovat | editovat zdroj]V listopadu 1991, kdy se Ukrajina stala samostatným státem, byla loď „unesena“ Ruskem, přestože ukrajinský prezident Leonid Kravčuk dal přímý rozkaz veliteli lodi, aby zůstal s křižníkem v Sevastopolu. Kuzněcov odplul do ruského přístavu Murmansk a stal se tak ruskou lodí. Během tří desetiletí ve službě ruskému námořnictvu Kuzněcov provedl jen několik krátkých nasazení (Středozemní moře, Atlantik), avšak většinu času byla loď v loděnicích kvůli opravám. Průměrná doba plavby byla asi 15 dní v roce[7] (letadlové lodě stráví většinu svého života v přístavech, ale ne tak mnoho).[8]
Plánovaná modernizace
[editovat | editovat zdroj]
Loď v roce 2012 měla projít modernizací, při níž měla dostat nové stíhací letouny MiG-29K (původně zamýšlené pro tuto loď, ale vyvíjeny nakonec byly pro Indii a její nosič Vikramaditya), které měly nahradit stroje Suchoj Su-33, kterým v roce 2015 končila služba na lodi. Jelikož jsou letouny MiG-29K menší než Su-33, loď jich měla pojmout dvojnásobek.
Další částí modernizace mělo být rozšíření prostoru hangáru a výměna současné pohonné jednotky za parní turbínu nebo i nukleární reaktor. Dále měla být posílena protiletadlová obrana a naopak demontována část protilodních střel P-700 Granit. V rámci případné modernizace je možná instalace katapultu na úhlovou palubu (podobně jako na amerických nosičích).[9]
Nasazení
[editovat | editovat zdroj]Admiral Kuzněcov je jedinou letadlovou lodí, kterou provozuje Námořnictvo Ruské federace. Poprvé byla vojensky nasazena 15. listopadu 2016 v rámci ruské vojenské intervence v Sýrii, kdy stíhačky Su-33 vybavené systémem SVP-24 zlikvidovaly podle oficiálních ruských zdrojů větší skupinu bojovníků teroristické organizace Džabhat Fatah aš-Šám.[1]
Podle ruského portálu RBK stálo ruský rozpočet vyslání letadlové lodě Admiral Kuzněcov k břehům Sýrie asi 7,5 až 10 miliard rublů.[10]
Stav
[editovat | editovat zdroj]
Podle některých západních expertů[kdo?] loď není[kdy?] v dobrém technickém stavu a je závislá na značně zastaralých technologiích.[1] Dlouhodobě poruchami trpící a většinou do černého dýmu zahalené plavidlo je podle listu The Daily Telegraph na každém kroku doprovázeno remorkérem připraveným loď v případě havárie všech strojů odtáhnout.[3]
V polovině listopadu 2016 informovalo ministerstvo obrany Ruské federace o havárii stíhacího letounu MiG-29, jemuž při přistávání na Kuzněcovovi selhaly oba motory.[11] V prosinci 2016 havaroval víceúčelový stíhací letoun Suchoj Su-33 ve Středozemním moři při pokusu o přistání.[11] Po těchto dvou nehodách byla veškerá letadla z Admirala Kuzněcova přesunuta na ruskou leteckou pozemní základnu Hmímím, dokud technické problémy s přistáváním letadel na palubě lodi nebudou vyřešeny.[12]
Dne 12. prosince 2019 letadlovou loď zachvátil požár. Stalo se tak v opravárenském doku v Murmansku, kdy během svařování dopadla jiskra do podpalubí, kde se vznítil skladovaný mazut. Požár byl uhašen v ranních hodinách následujícího dne. Během události bylo zraněno 12 osob, jeden námořní důstojník zemřel.[13][14]
Dle ruského listu Kommersant jsou škody na plavidle odhadovány na 95 miliard rublů (35 miliard korun), přičemž jeho hodnota má být 110 miliard a není tedy jasné, jestli se oprava plavidla vůbec vyplatí.[15] Naopak dle ředitele Spojené loďařské společnosti plavidlo neutrpělo kritické poškození a oheň nebude mít významný dopad na délku a cenu oprav. Udržení provozuschopnosti vlajkové lodě je otázkou prestiže, neboť jde o jedinou ruskou letadlovou loď a stavba nové je nad možnosti ruských loděnic.[16]
V prosinci 2022 vznikl na lodi další požár, k větším škodám podle loďařů nedošlo.[17]
Palubní letadla
[editovat | editovat zdroj]-
Suchoj Su-33
-
MiG-29K
-
Suchoj Su-25 UTG
-
Kamov Ka-27
-
Kamov Ka-52K
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ PD-41, poslední ruský plovoucí dok obdobných parametrů, kotví u Vladivostoku a jeho doprava severní cestou do Murmansku by byla velmi komplikovaná.[2]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c PROCHÁZKOVÁ, Petra. Admirál Kuzněcov zažil křest ohněm. Ruská letadlová loď dopravila do Sýrie řízené ‚hloupé‘ bomby. Lidové noviny [online]. 2016-11-19 [cit. 2016-11-20]. Dostupné online. ISSN 1213-1385.
- ↑ a b c ZAJAC, Ivan. Zkáza doku PD-50: Velká krize Severní floty VMF. ATM. 2018, roč. 50, čís. 12, s. 62–67. ISSN 1802-4823.
- ↑ a b CORNELIA, Cornelia Karin. Putins Flugzeugträger ist ein marodes Dampfschiff. [Welt] [online]. 2016-10-22 [cit. 2016-12-25]. Dostupné online.
- ↑ Na jediné ruské letadlové lodi Admirál Kuzněcov vypukl požár. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2019-12-12]. Dostupné online.
- ↑ MAZURENKO, Alona. Russians brought their only aircraft carrier to critical condition and looking for those responsible. Ukrainska Pravda [online]. 2023-01-09. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Russian Aircraft Carrier To Rejoin The Fleet In Late 2023 [online]. Navalnews.com [cit. 2021-06-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Jak Rusko po rozpadu SSSR ukradlo letadlový křižník Admiral Kuzněcov Ukrajině. Security magazín [online]. 2022-07-02 [cit. 2024-09-24]. Dostupné online.
- ↑ GROHMANN, Jan. Nová ruská letadlová loď. Armádní noviny [online]. 2015-04-02 [cit. 2024-09-24]. Dostupné online.
- ↑ Military Range, Letadlová loď Kuzněcov
- ↑ Cesta Admirála Kuzněcova do Sýrie stála miliardy rublů, vypočítal ruský portál
- ↑ a b Ruský Admirál Kuzněcov přišel ve Středomoří o další letadlo, přepadlo z paluby. Česká televize [online]. 2016-12-05 [cit. 2016-12-25]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.defenseworld.net [online]. [cit. 2016-12-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-12-07.
- ↑ СЕРГИЕВСКАЯ, Наталия. Искра упала в трюм с мазутом: на крейсере «Адмирал Кузнецов» произошёл пожар [online]. 2019-12-12 [cit. 2019-12-14]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Что известно о пожаре на "Адмирале Кузнецове" и что еще ему пришлось пережить [online]. BBC, 2019-12-12 [cit. 2019-12-14]. Ruskojazyčná verze BBC News. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Konec Admirála Kuzněcova? Požár na ruské letadlové lodi způsobil škody za 95 miliard rublů. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-12-19 [cit. 2019-12-22]. Dostupné online.
- ↑ Ruská letadlová loď Admiral Kuzněcov ještě není odepsaná [online]. Armadninoviny.cz, 2019-12-31 [cit. 2019-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Na ruské letadlové lodi Admirál Kuzněcov hořelo. K větším škodám podle loďařů nedošlo. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-12-22 [cit. 2022-12-22]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Admiral Kuzněcov na Wikimedia Commons
- Článek o ruských letadlových lodích
- Not What You Think: How Russia Stole and Ruined its Only Aircraft Carrier na YouTube (anglicky)
- Heavy aircraft-carrying cruiser - Project 11435 [online]. russianships.info [cit. 2015-06-14]. Dostupné online. (anglicky)
- Megaprojects: Admiral Kuznetsov: Russias Beleaguered Aircraft Carrier na YouTube (anglicky)
