Anticholinergikum
Anticholinergika jsou chemické látky, které když se dostanou do centrální nervové soustavy (nebo do periferní nervové soustavy), tak začnou blokovat neurotransmitter acetylcholin (překáží mu, když se chce navázat na receptor), což má za následek inhibici parasympatických nervových přenosů. Neurony v parasympatiku jsou zodpovědné za vědomě nekontrolovatelné pohyby hladkých svalů v trávicí soustavě, vylučovací soustavě, plicích a dalších částech těla. Anticholinergika se dělí na tři kategorie podle jejich specifických cílů v nervové soustavě: antimuskarinická, ganglioplegická a neuromuskulárně blokující.[1]
Lékařské využití
[editovat | editovat zdroj]Anticholinergní léky se používají při řadě různých zdravotních problémů:
- Závratě (vertigo) včetně symptomů souvisejících s kinetózou
- Extrapyramidové symptomy; potenciální vedlejší účinek antipsychotik
- Problémy trávicí soustavy (např. žaludeční vředy, průjem, pylorospasmus (křečovité sevření žaludku), divertikulitida, ulcerózní kolitida, zvracení, nevolnost)
- Genitourinární (močopohlavní) problémy (např. infekce močových cest, uretritida a prostatitida)
- Insomnie (nespavost), i když většinou jen krátkodobějšího charakteru
- Problémy s dýcháním (astma, nebo např. chronická obstrukční plicní nemoc)
- Sinusová bradykardie vyvolaná hypersenzitivitou bloudivého nervu
Anticholinergika obvykle snižují produkci slin, a u mnoha z nich lze cítit sedativní účinky - oboje se při případném chirurgickém zákroku hodí.[2][3]
Rekreační užití
[editovat | editovat zdroj]Když se do lidského těla dostane během krátkého času vysoké množství anticholinergika, může tělo zareagovat toxickou reakcí, tzv. akutním anticholinergním syndromem.[4] K takovémuto předávkování může dojít jak omylem, tak záměrně jako důsledek rekreačního užívání drog. Anticholinergika podle některých rekreačních uživatelů patří mezi ty nejméně příjemné drogy.
Vedlejší účinky
[editovat | editovat zdroj]Dlouhodobé užívání může zvýšit riziko fyzického i duševního úpadku.[5][6][7][8][9][10] Není jasné, jaký mají anticholinergika obecně vliv na riziko smrti.[5] U starších dospělých by tomu tak mohlo být.[11] Mezi možné účinky anticholinergik patří:
- Špatná koordinace
- Demence [12]
- Snížená produkce hlenu v nosu a krku; následně suchý, poškrábaný krk
- Sucho v ústech, které může urychlit vznik zubního kazu
- Zastavení pocení; následné snížení množství vydávaného tepla pokožkou vede k teplé, snížil epidermální tepelný rozptyl vede k teplé, skvrnité nebo červené kůži
- Zvýšená tělesná teplota
- Mydriáza (roztažení zornic); následuje citlivost na světlo (fotofobie)
- Ztráta akomodace (ztráta schopnosti se soustředit, rozmazané vidění – cykloplegie)
- Dvojité vidění
- Zvýšená srdeční frekvence (tachykardie)
- Tendence být snadno překvapen
- Zadržování moči
- Inkontinence (pomočení se) během spánku
- Zeslabený pohyb střev, někdy až střevní neprůchodnost (snižuje pohyblivost prostřednictvím bloudivého nervu)
- Zvýšený nitrooční tlak; to je nebezpečné pro lidi se zeleným zákalem.
Možné účinky na centrální nervový systém se podobají deliriu a mohou zahrnovat:
- Zmatenost
- Dezorientace
- Agitace
- Euforie nebo dysforie
- Respirační deprese (zpomalení dýchání)
- Problémy s pamětí[13]
- Neschopnost soustředit se
- Putování myšlenky; neschopnost udržet tok myšlenek
- Nesouvislá řeč
- Podrážděnost
- Duševní zmatenost ("mentální mlha")
- Myoklonus (prudké záškuby svalů)
- Neobvyklá citlivost na náhlé, silné zvuky
- Nelogické myšlení
- Fotofobie
- Poruchy zraku
- Pravidelné záblesky světla
- Periodické změny v zorném poli
- Zrnité vidění
- Omezené nebo "tunelové vidění"
- Vizuální, sluchové nebo jiné smyslové halucinace
- Deformace nebo vlnění ploch a hran
- Texturované povrchy
- "Tancující" rovné čáry; "pavouci", hmyz; různé geometrické obrazce
- Živé halucinace objektů k nerozeznání od reality
- Halucinovaná přítomnost lidí, kteří zde ve skutečnosti nejsou
- Vzácně: křeče, kóma a smrt
- Ortostatická hypotenze (závažný pokles systolického krevního tlaku při rychlejším postavení se na nohy) a výrazně zvýšené riziko pádu u starší populace.[14]
U starších pacientů hrozí silnější projevy výše uvedených nepříjemných symptomů při nedostatku acetylcholinu, protože jejich organismus jej produkuje méně.
Toxicita
[editovat | editovat zdroj]Akutní anticholinergní syndrom je reverzibilní a pomalu odezní brzy poté, co tělo odbourá příslušné anticholinergikum. Reverzibilní inhibitor acetylcholinesterázy, jako je např. fysostigmin, může být využit jako antidotum (protijed) v život ohrožujícím případě. Není však radno to s ním přehánět - přebytek acetylcholinu totiž provázejí podobně zlé symptomy, jako jeho nedostatek: záchvaty, svalová slabost, bradykardie, bronchokonstrikce, slzení, slinění, záchvaty kašle s vykašláváním hlenu, zvracení, průjem. V jednom zdokumentovaném případě anticholinergní toxicity došlo po rychlé aplikaci fysostigminu pacientovi k záchvatu. Fysostigmin by se neměl podávat ani brzy poté, co si pacient vezme tricyklické antidepresivum.[15]
Piracetam (a jiné -racetamy), α-GPC a cholin dokáží aktivovat cholinergní systém a ulevit tak od kognitivních symptomů způsobených delším užíváním anticholinergik. [zdroj?]
Farmakologie
[editovat | editovat zdroj]Anticholinergika jsou klasifikována podle receptorů, které ovlivňují:
- Antimuskarinická - antagonizují muskarinové acetylcholinové receptory. Většina anticholinergik patří do této skupiny.
- Antinikotinická - antagonizují nikotinové acetylcholinové receptory. Většina z nich jsou nedepolarizující myorelaxancia působící na příčně pruhované svaly, která se používají při chirurgických zákrocích a jsou strukturálně podobná kurare. Existují ovšem i depolarizující antinikotinická anticholinergika.
- Ganglioplegická - též antagonizují nikotinové acetylcholinové receptory, ale na jiném místě v těle a na rozdíl od předchozích dvou skupin, tato skupina nemá při terapii uplatnění[16]
Příklady
[editovat | editovat zdroj]Následuje seznam obsahující některá ze známějších anticholinergik:
- Antimuskarinická anticholinergika
- Antipsychotika (klozapin, kvetiapin)[17]
- Atropin
- Benzatropin
- Biperiden
- Chlorfeniramin
- Některé SSRI (citalopram, sertralin)[17]
- Dicyclomin (Dicykloverin)
- Dimenhydrinát[17]
- Difenhydramin[17]
- Doxepin
- Doxylamin
- Glykopyrrolát
- Glykopyrronium
- Ipratropium
- Orphenadrin
- Bromid oxitropia
- Oxybutynin[17]
- Promethazin
- Propantelin bromid
- Tolterodin
- Tiotropium
- Tricyklická antidepresiva (28 sloučenin s různými obchodními názvy)
- Trihexyfenidyl
- Skopolamin
- Solifenacin
- Tropicamid[4]
- Antinikotinická anticholinergika
- Bupropion - Gangliové blokátory[18][19][20]
- Dextrometorfan - potlačuje Kašel a gangliových blokátory[21][22][23]
- Doxacurium - Nedepolarizující svalové relaxans
- Hexamethonium - Gangliové blokátory
- Mecamylamin - Gangliové blokátory a občasné kouření zastavení podpory[24]
- Tubokurarin - Nedepolarizující svalový myorelaxans
Rostliny z čeledi Lilkovité obsahují různé anticholinergní tropanové alkaloidy, jako je skopolamin, atropin a hyoscyamin.
Fysostigmin je jedním z mála léků, které lze použít jako protijed při otravě anticholinergiky. Nikotin také působí proti anticholinergikám, a to aktivací nikotinových acetylcholinových receptorů. Kofein (i když je antagonistou adenosinových receptorů) je schopen rušit anticholinergní symptomy zeslabením sedace a zesílením acetylcholinové aktivity,
Rostlinné zdroje
[editovat | editovat zdroj]Mezi nejběžnější rostliny obsahující anticholinergické alkaloidy (včetně atropinu, skopolaminu a hyoscyaminu) jsou:
- Atropa belladonna (rulík zlomocný)
- Brugmansia (rod)
- Durman (rod)
- Garrya (rod v čeledi Garyovité)
- Hyoscyamus niger (blín černý)
- Mandragora officinarum (mandragora lékařská)
Použití jako odrazující prostředek
[editovat | editovat zdroj]Některé opioidy, jako jsou hydrokodon a kodein, se někdy prodávají v kombinaci s anticholinergikem s cílem odradit tak od jejich zneužití.[25] Příklady zahrnují Hydrokodon/Homatropin či difenoxylát/atropin.
Na druhou stranu, kombinace opioid/antihistaminikum se běžně používá díky synergickému efektu, který spolu tyto dvě skupiny léků mají.[26]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anticholinergic na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Anticholinergikum na Wikimedia Commons
- ↑ WIGGINS, Sharee A.; GRIEBLING, Tomas. Urinary Incontinence [online]. Landon Center on Aging [cit. 2018-12-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Page 592 in: [s.l.]: [s.n.] ISBN 0-7817-8763-7.
- ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ a b BERSANI, F. S.; CORAZZA, O.; SIMONATO, P.; MYLOKOSTA, A. Drops of madness? Recreational misuse of tropicamide collyrium; early warning alerts from Russia and Italy. General Hospital Psychiatry. 2013, roč. 35, čís. 5, s. 571–3. DOI 10.1016/j.genhosppsych.2013.04.013. PMID 23706777. (anglicky)
- ↑ a b FOX, C; SMITH, T; MAIDMENT, I; CHAN, WY. Effect of medications with anti-cholinergic properties on cognitive function, delirium, physical function and mortality: a systematic review.. Age and Ageing. September 2014, roč. 43, čís. 5, s. 604–15. DOI 10.1093/ageing/afu096. PMID 25038833. (anglicky)
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Association Between Anticholinergic Medication Use and Cognition, Brain Metabolism, and Brain Atrophy in Cognitively Normal Older Adults. JAMA. April 18, 2016, roč. 73, s. 721. DOI 10.1001/jamaneurol.2016.0580. (anglicky)
- ↑ RUXTON, K; WOODMAN, RJ; MANGONI, AA. Drugs with anticholinergic effects and cognitive impairment, falls and all-cause mortality in older adults: A systematic review and meta-analysis.. British Journal of Clinical Pharmacology. 2 March 2015, roč. 80, s. 209–20. DOI 10.1111/bcp.12617. PMID 25735839. (anglicky)
- ↑ Dostupné online.
- ↑ TALAN, Jamie. Common Drugs May Cause Cognitive Problems. Neurology Now. July–August 2008, roč. 4, čís. 4, s. 10–11. Dostupné online [cit. 2008-08-17]. DOI 10.1097/01.NNN.0000333835.93556.d1. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- ↑ Archivovaná kopie [online]. [cit. 2018-12-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-12.
- ↑ Rosen, Petr, Jan A. Marx, Robert S. Hockberger, a Ron M Stěny. Rosen je urgentní Medicína: Koncepty a Klinické Praxi. 8. ed. Philadelphia, PA: Mosby Elsevier, 2014.
- ↑ MLADĚNKA, Přemysl. Seminář - VNS: Parasympatikus [přednáška k předmětu Farmakologie, obor Farmacie, FaF HK UK v Praze]. (13. dubna 2011)
- ↑ a b c d e Dostupné online.
- ↑ Bupropion and bupropion analogs as treatments for CNS disorders. Adv. Pharmacol.. 2014, roč. 69, s. 177–216. DOI 10.1016/B978-0-12-420118-7.00005-6. PMID 24484978. (anglicky)
- ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-0-12-420177-4.
- ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-1-119-96540-4.
- ↑ DAMAJ, M. I.; FLOOD, P; HO, K. K.; MAY, E. L. Effect of Dextrometorphan and Dextrorphan on Nicotine and Neuronal Nicotinic Receptors: In Vitro and in Vivo Selectivity. Journal of Pharmacology and Experimental Therapeutics. 2004, roč. 312, čís. 2, s. 780–5. DOI 10.1124/jpet.104.075093. PMID 15356218. (anglicky)
- ↑ LEE, Jun-Ho; SHIN, Eun-Joo; JEONG, Sang Min; KIM, Jong-Hoon. Effects of dextrorotatory morphinans on α3β4 nicotinic acetylcholine receptors expressed in Xenopus oocytes. European Journal of Pharmacology. 2006, roč. 536, čís. 1–2, s. 85–92. DOI 10.1016/j.ejphar.2006.02.034. PMID 16563374. (anglicky)
- ↑ HERNANDEZ, S. C.; BERTOLINO, M; XIAO, Y; PRINGLE, K. E. Dextromethorphan and Its Metabolite Dextrorphan Block α3β4 Neuronal Nicotinic Receptors. The Journal of Pharmacology and Experimental Therapeutics. 2000, roč. 293, čís. 3, s. 962–7. Dostupné online. PMID 10869398. (anglicky)
- ↑ SHYTLE, RD; Penny, E; Silver, AA; Goldman, J. Mecamylamine (Inversine): an old antihypertensive with new research directions. Journal of Human Hypertension. Jul 2002, roč. 16, čís. 7, s. 453–7. DOI 10.1038/sj.jhh.1001416. PMID 12080428. (anglicky)
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Characterizing the subjective, psychomotor, and physiological effects of a hydrocodone combination product (Hycodan) in non-drug-abusing volunteers. Psychopharmacology. Roč. 165, s. 146–156. Dostupné online [cit. 2008-08-17]. DOI 10.1007/s00213-002-1245-5. (anglicky)[nedostupný zdroj]
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.
