Claudia de la Cruzová
| Claudia de la Cruz | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1980 (43–44 let) nebo 1981 (42–43 let) New York  Spojené státy americké |
| Alma mater | John Jay College of Criminal Justice Kolumbijská univerzita Union Theological Seminary |
| Povolání | křesťanský teolog, populární vzdělavatel a komunitní organizátorka |
| Politické strany | Strana socialismu a svobody |
| Nábož. vyznání | křesťanství |
| Web | votesocialist2024 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Claudia de la Cruz (*1980/1981, New York) je americká aktivistka a komunitní organizátorka. Je kandidátkou Strany socialismu a svobody na prezidentku Spojených států ve volbách v roce 2024.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Mládí a studia
[editovat | editovat zdroj]Claudia De la Cruz se narodila v jižním Bronxu do rodiny přistěhovalců z Dominikánské republiky. Navštěvovala střední školu Theodora Roosevelta, kterou dokončila v roce 1997. V sedmnácti letech navštívila Kubu, přičemž tato návštěva ji dle vlastních slov inspirovala k odporu vůči imperialismu.[1]
Studovala na John Jay College of Criminal Justice, kde roku 2001 získala bakalářský titul v oboru forenzní psychologie. V roce 2007 získala magisterský titul v oboru sociální práce na Kolumbijské univerzitě a magisterský titul z teologie na Union Theological Seminary.[2]
Práce
[editovat | editovat zdroj]Na City University of New York koordinovala skupinu teenagerů ke studiu odporu a odboje a účastnila se protestního pochodu proti válce v Iráku. V roce 2004 založila Da Urban Butterflies (DUB), skupinu ve Washington Heights pro teenagery a mladé ženy dominikánského a portorikánského původu. Název „Butterflies“ (motýlci) je poctou sestrám Mirabalovým, které byly v listopadu 1960 zabity za to, že se postavily diktatuře Rafaela Trujilla v Dominikánské republice.[2]
De la Cruz navštěvovala a později sloužila jako pastorka v newyorském sboru UCC Santo Romero de Las Américas. Tento sbor považovala za důležitý pro svou „sociální a politickou formaci“ a „chtěla se věnovat budování komunity založené na víře“[2][3]
V letech 2007 až 2012 působila de la Cruzová jako odborná asistentka na City University of New York, kde vyučovala předměty „Historie latinoameričanů a latinoameričanek ve Spojených státech“ a „Rasa a etnicita“.[4] Podílela se na vydání knihy Viviremos: Venezuela vs. Hybridní válka spolu s Manolem De Los Santosem a Vijayem Prashadem v roce 2020, sbírku esejů o sankcích uvalených na Venezuelu Spojenými státy.[5]
De la Cruzová působila jako spoluvýkonná ředitelka newyorské aktivistické organizace The People's Forum, kterou taktéž spoluzakládala.[6] S People's Forum se účastnila mnoha propalestinských protestů, včetně akce „Shut Down Wall Street“ během izraelsko-hamaské války v roce 2023.[7][8][9]
Kandidatura na prezidentku USA 2024
[editovat | editovat zdroj]Claudia de la Cruz oznámila svou kandidaturu do voleb amerického prezidenta dne 7. září 2023. Spolu se svou spolukandidátkou Karinou Garciou je prezidentskou kandidátkou marxisticko-leninské strany Strany socialismu a svobody.[1] Jejich politický program zahrnuje závazek podpořit reparace pro černošské Američany, plně uznat svrchovanost původních obyvatel Ameriky a ctít práva vyplývající ze smluv, snížit vojenský rozpočet USA a rozšířit veřejnou dopravu.[10][11][12]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Claudia de la Cruz na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Claudia De la Cruz 2024: Her story, experiences, and policies. TAG24 [online]. 2023-12-03 [cit. 2024-03-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c RICHARDSON, Clem. Claudia de La Cruz’s outreach work helps teens and young women soar like ‘Urban Butterflies’ [online]. 2011-12-08 [cit. 2024-03-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Statement for Mumia Abu-Jamal from San Romero de Las Américas Church. Indybay [online]. [cit. 2024-03-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LinkedIn Claudie de la Cruz, Dostupné online
- ↑ Viviremos: Venezuela vs. Hybrid War - International Publishers. web.archive.org [online]. 2024-01-16 [cit. 2024-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-01-16.
- ↑ People's Summit spotlights voices, social justice issues excluded from Summit of the Americas. ABC7 Los Angeles [online]. 2022-06-11 [cit. 2024-03-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ UPDATE Around 150 Pro-Palestinian Demonstrators Protest Torres’ Support of Israel as Separate Pro-Israeli Rally Held in Riverdale - Norwood News [online]. 2023-10-26 [cit. 2024-03-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Many Americans are boycotting Black Friday even after Israel-Hamas ceasefire, here's why. Hindustan Times [online]. 2023-11-24 [cit. 2024-03-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ROBERTS-GRMELA, Julian; FAHY, Claire. Pro-Palestinian Protesters Targeting Wall St. Denounce U.S. Veto of U.N. Cease-Fire Resolution. The New York Times. 2023-12-09. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ Presidential candidate Claudia De la Cruz on reparations and her fight for a socialist third option. TAG24 [online]. 2023-09-28 [cit. 2024-03-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Our Program. Claudia & Karina 2024 [online]. [cit. 2024-03-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GABBATT, Adam. ‘We are working-class women of color’: the long-shot socialist run for the White House. The Guardian. 2024-01-07. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. ISSN 0261-3077. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Claudia de la Cruz na Wikimedia Commons
