[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Újezd (okres Beroun)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Újezd
Kaple na návsi
Kaple na návsi
Znak obce ÚjezdVlajka obce Újezd
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecHořovice
Obec s rozšířenou působnostíHořovice
(správní obvod)
OkresBeroun
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel684 (2024)[1]
Rozloha10,41 km²[2]
Katastrální územíÚjezd u Hořovic
Nadmořská výška414 m n. m.
PSČ267 61
Počet domů270 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduÚjezd 34
267 61 Cerhovice
ujezd.cerhovice@tiscali.cz
StarostkaAlena Frühaufová
Oficiální web: www.ujezducerhovic.cz
Újezd na mapě
Újezd
Újezd
Další údaje
Kód obce531901
Kód části obce173576
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Újezd (německy Aujest) je obec v okrese Beroun ve Středočeském kraji, asi 5 km západně od Hořovic. Žije zde 684[1] obyvatel.

Obec se nachází na východním a severovýchodním úbočí Dubového vršku (530 m).

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1399.

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Části obce

[editovat | editovat zdroj]
  • Újezd (k. ú. Újezd u Hořovic) (také Újezd u Cerhovic)

K obci patří také Bouchalka a Doubravka.

Sousedními obcemi sídla jsou Kařízek, Kařez, Záluží, Olešná, Osek, Komárov a Cerhovice.

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Hořovice[4]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Hořovice
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Hořovice
  • 1939 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický i soudní okres Hořovice[5]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Beroun, soudní okres Hořovice[6]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Hořovice[7]
  • 1949 Pražský kraj, okres Hořovice[8]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
  • 2003 Středočeský kraj, okres Beroun, obec s rozšířenou působností Hořovice

Společnost

[editovat | editovat zdroj]

V obci Újezd (728 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9] holič, 3 hostince, kolář, kovář, obchod s máslem a vejci, obuvník, pekař, 10 rolníků, řezník, 4 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Újezd, 2 švadleny, tesařský mistr, 2 trafiky, zahradnictví.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Zemljanka – partyzánský kryt z let 1943 až 1944 v lese mezi Újezdem a Kařízkem, asi 2 km od vesnice
  • Pustý zámektvrziště v místech zaniklé vesnice Doubravice[10]
  • Kaple na návsi

Dopravní síť

[editovat | editovat zdroj]

Do obce vedou silnice III. třídy. Územím obce vede silnice II/605 Praha Plzeň Rozvadov.

Autobusová doprava 2024

[editovat | editovat zdroj]

Autobusovou dopravu v obci Újezd zajišťuje společnost Arriva Střední Čechy. Obec je součástí Pražské integrované dopravy (PID). V obci se nacházejí zastávky Újezd,škola a Újezd,u kapličky. Obec obsluhují autobusové linky 527 a 643. Linka 527 propojuje Komárov, Újezd, Cerhovice, Drozdov a Žebrák. Linka 643 propojuje Křešín, Felbabku, Podluhy, Hořovice, Záluží, Újezd, Cerhovice a Třenice.

Železniční doprava 2024

[editovat | editovat zdroj]

Územím obce prochází dvoukolejná elektrizovaná celostátní železniční trať 170 Praha–Plzeň, která je zařazená do evropského železničního systému a je součástí III. tranzitního železničního koridoru. Doprava z Prahy do Plzně byla zahájena v roce 1862. Na území obce se nachází železniční zastávka Cerhovice, kde zastavují osobní vlaky linky S70 Pražské integrované dopravy (PID) v úseku Beroun–Kařez a v úseku Kařez–Klatovy jsou na lince P2 Integrované dopravy Plzeňského kraje (IDPK). Tyto vlaky, provozované společností České dráhy, jezdí z Berouna přes Zdice a Hořovice a pokračují dále do Rokycan, Plzně, Dobřan, Přeštic, Švihova a Klatovy.

Další fotografie

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  5. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  7. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  8. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1756. (česky a německy)
  10. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VI. Podbrdsko. Praha: František Šimáček, 1889. 411 s. Dostupné online. Kapitola Doubravice, s. 204–205. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]