[go: up one dir, main page]
Přeskočit na obsah

Židovský hřbitov v Třebíči

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Židovský hřbitov v Třebíči
Nová část hřbitova
Nová část hřbitova
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
KrajVysočina
OkresTřebíč
ObecTřebíč
Zeměpisné souřadnice49°13′12,42″ s. š., 15°52′48,78″ v. d.
Map
Specifikace
Výstavbaasi 1. pol. 17. století
Užíváníhřbitov udržován, nepohřbívá se
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Třebíčský židovský hřbitov je národní kulturní památka[1] v Třebíči-na Podklášteří. V rámci souboru baziliky svatého Prokopa a třebíčské židovské čtvrti, jejíž oddělenou částí je, požívá statutu Světového dědictví UNESCO.[2] Rada Kraje Vysočina odsouhlasila ke konci roku 2018 memorandum o spolupráci správců třebíčských objektů zapsaných v UNESCO.[3]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Židovský hřbitov v Třebíči patří k největším v České republice.[4] Rozkládá se na severní stráni Hrádku na celkové ploše 11 678 m².[5] Lze na něm najít 2600 náhrobků, z nichž je nejstarší dosud čitelný datován rokem 1631. Pochováno zde bylo asi 11 000 lidí.[6]

Hřbitov byl založen v 2. polovině 15. století. Asi do roku 1468 židé pravděpodobně pohřbívali své zesnulé přímo při klášterní zdi. Tamní pohřebiště bylo zrušeno a nové umístěno na odvrácené, severní svažité straně Hrádku. Když roku 1888 došlo k průtrži mračen a povodni, v jejichž důsledku byly některé hroby vyplaveny, byl hřbitov rozšířen jižním směrem (nová část hřbitova). V této části stojí památníky obětem první světové války (z roku 1922, 20 obětem) i druhé světové války (z roku 1957, 290 obětem).[7][6] Na náhrobcích se občasně nachází chyby v hebrejských textech, neboť je tesali kameníci křesťanské víry.[8]

Na hřbitov se vchází ze západu kovanou vstupní branou. Vedle ní je obřadní síň (1903) s dobře dochovaným interiérem. Vybudována byla zásluhou rabína Samuela Pollaka (1842–1906) nákladem třebíčské židovské obce.[7]

V roce 2019 byla o hřbitově vydána tištěná brožura.[9]

Iniciátoři obnovy hřbitova

[editovat | editovat zdroj]

Zásluhu na tom, v jak dobrém stavu hřbitov přečkal druhou polovinu 20. století, když po druhé světové válce přestal být využíván a pustl, mají pánové František Veselý, někdejší primář, a Bohumír Pavlík, školní inspektor v. v. Oba byli oceněni při slavnostním zasedání zastupitelstva města v kamenném sále zámku 23. srpna 2003.[10] V roce 2017 byla sepsána bakalářská práce na téma naučné stezky na tomto hřbitově.[8]

O správu hřbitova se již od roku 1912 stará rodina Mikyskova, která žije v blízkém domě.[11]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Památník obětem první světové války
    Památník obětem první světové války
  • Nová část hřbitova
    Nová část hřbitova
  • Stará část hřbitova
    Stará část hřbitova
  • Širší pohled na hřbitov
    Širší pohled na hřbitov
  • Obřadní síň
    Obřadní síň
  • Interiér obřadní síně
    Interiér obřadní síně
  • Plánek hřbitova
    Plánek hřbitova

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Světové dědictví, NKP, chráněná území [online]. monumnet.npu.cz [cit. 2015-12-25]. Dostupné online. 
  2. ↑ Jewish Quarter and St Procopius' Basilica in Třebíč - UNESCO World Heritage Centre [online]. whc.unesco.org [cit. 2015-12-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ ČERMÁKOVÁ, Olga; PANÁČKOVÁ, Jaroslava. Pod ochranu UNESCO patří nově také zámek v Třebíči [online]. Jihlava: Kraj Vysočina, 2018-12-18 [cit. 2019-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-27. 
  4. ↑ Židovský hřbitov | mkstrebic.cz. www.mkstrebic.cz [online]. [cit. 2020-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-09-01. 
  5. ↑ Údaj z katastru nemovitostí zahrnující tyto parcely: st. 312, 119 m² (obřadní síň); st. 570, 51 m² (přístřešek); 94, 277 m² (trávník u brány); 95, 163 m² (dolní náhrobky) a 89/2, 11 068 m² (hlavní část pohřebiště); zahrnuta není přilehlá cesta (170 m²) ani domek bývalých hrobníků se zahrádkou na severozápadě (440 + 67 m²; domek je v soukromém vlastnictví). Literatura uvádí též výměru 11 772 m².
  6. ↑ a b Joura, l. c., str. 192 a 193.
  7. ↑ a b Klenovský, l. c., str. 178 a 179.
  8. ↑ a b MAHEL, Luděk. VIDEO: Taje židovského hřbitova odkrývá naučná stezka. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-07-30 [cit. 2017-07-31]. Dostupné online. 
  9. ↑ MAHEL, Luděk. Židovským hřbitovem v Třebíč turisty provede papírový průvodce. trebicsky.denik.cz. 2019-08-01. Dostupné online [cit. 2019-10-23]. 
  10. ↑ http://www.trebic.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=16973&id_org=16973&id=288310[nedostupný zdroj]
  11. ↑ KRČMÁŘ, Milan. Sto let práce na hřbitově. Rodina z Třebíče si jeho správu předává po generace. Třebíčský deník. 2023-08-06. Dostupné online [cit. 2024-03-11]. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KLENOVSKÝ, J. Židovské památky Moravy a Slezska. 1. vyd. Šlapanice : ERA, 2001. 218 s. ISBN 80-86517-08-X.
  • JOURA, J. Procházky starou Třebíčí podruhé. 1. vyd. Třebíč : Amaprint Kerndl s.r.o., 2006. 202 s. ISBN 80-239-7412-2

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
České památky na seznamu světového dědictví UNESCO
historické centrum Prahy (1992) a zámecký park Průhonice (2012) • historické centrum Českého Krumlova (1992) • historické centrum Telče (1992) • poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře (1994) • historické centrum Kutné Hory s chrámem svaté Barbory a s kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci (1995) • Lednicko-valtický areál (1996) • zahrady a zámek v Kroměříži (1998) • historická vesnice Holašovice (1998) • zámek v Litomyšli (1999) • sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci (2000) • vila Tugendhat v Brně (2001) • židovská čtvrť, hřbitov, bazilika svatého Prokopa v Třebíči (2003), zámek Třebíč (2018) • hornický region Krušnohoří (2019) • národní hřebčín Kladruby nad Labem (2019) • slavná lázeňská města Evropy (2021) • původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy (2021) • Žatec a krajina žateckého chmele (2023)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Židovský_hřbitov_v_Třebíči&oldid=23732272“