Štiptoň

Štiptoň
Vjezd do Štiptoně
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Nové Hrady
Okres	České Budějovice
Kraj	Jihočeský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	48°48′3″ s. š., 14°47′11″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	72 (2021)[1]
Katastrální území	Štiptoň (5,83 km²)
PSČ	373 33
Počet domů	44 (2011)[2]
Štiptoň
Další údaje
Kód části obce	106267
Kód k. ú.	706264
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štiptoň (německy Winau) je malá vesnice, část města Nové Hrady v okrese České Budějovice. Nachází se asi 1,5 kilometru severovýchodně od Nových Hradů. Prochází zde silnice II/154. Protéká zde i řeka Stropnice. Štiptoň je také název katastrálního území o rozloze 5,83 km². V katastrálním území leží přírodní památka Sokolí hnízdo a bažantnice. Ve vsi se nachází prostá kaplička z konce 19. století.

Tato část článku není dostatečně ozdrojována, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

První písemná zmínka o Štiptoni pochází z roku 1359,^[3] kdy Vítek z Landštejna vesnici s jinými okolními sídly prodal Rožmberkům. Název byl odvozen nejspíš od slovesa štípati. Další zmínky pocházejí z let 1362 (Scypyn), 1379 (Sziptim) a 1390 (Sciptun). V roce 1379 byla Štiptoň již větší vesnicí, pracoval zde mlýn zrenovovaný roku 1860. Roku 1496 daroval Petr z Rožmberka zdejší dvůr novohradským měšťanům a zároveň jim povolil zbudování tří rybníků. Rybníky pak byly zbudovány a staly se prvními vodohospodářskými stavbami novohradské rybniční sítě, kterou později dokončili Josef Štěpánek Netolický a Jakub Krčín. V roce 1602 postoupili Novohradští dvůr zvaný Mauritzenhof (Maurizhof, Mořický) s rybníky rožmberskému vladaři Petru Vokovi z Rožmberka, roku 1623 ho hraběnka Marie Magdalena Buquoyová prodala Paulu Wittingauerovi von Preitenberg. Od roku 1637 byl opět v panských rukách, mezi lety 1680–1697 ho užíval měšťanský špitál, aby vzápětí opět patřil vrchnosti. Ves odváděla^[kdy?] kromě jiných dávek vrchnosti na penězích patnáct kop a padesát grošů a čtyři denáry ročně. Štiptoň bývala sídlem rychtáře až do roku 1849, kdy se stala spolu s Hranicemi osadou obce Byňov. Od roku 1880 byla Štiptoň samostatnou obci. V letech 1938 až 1945 byla Štiptoň v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněna k nacistickému Německu. V roce 1961 se Štiptoň stala částí města Nové Hrady.^[4]

V místě delší dobu pracovala cihelna a bydlel zde panský fišmistr (porybný).

• 
  Bývalý štiptoňský mlýn (čp. 57)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Štiptoň na Wikimedia Commons
• Štiptoň v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Osadní výbor Byňov, Jakule, Štiptoň
• Veřejná facebooková skupina Štiptoň – Novohradské hory

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.