Š’-tchao

Š’-tchao
Autoportrét s borovicí a bambusem, asi 1680, kolorovaná malba tuší na papíře
Rodné jméno	Ču Žuo-ťi
Jiná jména	Jüan-ťi
Narození	1642 Kuej-lin
Úmrtí	1707 Jang-čou
Znám jako	malíř
Nábož. vyznání	buddhismus, taoismus
Rod	Dynastie Ming
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Š’-tchao (čínsky pchin-jinem Shítāo, znaky zjednodušené 石涛, tradiční 石濤; 1642–1707) byl čínský malíř a teoretik umění. Maloval především krajiny a přírodní motivy, jeho formální inovace i teoretický spis Poznámky k malířství (画语录) ovlivnily další vývoj čínského umění.

Š’-tchaovo vlastní jméno bylo Ču Žuo-ťi (čínsky pchin-jinem Zhū Ruòjí, znaky zjednodušené 朱若极, tradiční 朱若極), mnišské jméno Jüan-ťi (čínsky pchin-jinem Yuánjì, znaky zjednodušené 元济/原济, tradiční 元濟/原濟), zdvořilostních jmen v průběhu života používal na dva tucty.

Narodil se v císařské rodině, po pádu dynastie Ming roku 1644, kdy unikl jen náhodou smrti, však byl nucen změnit si jméno. Jako Kchu-kua che-šang (苦瓜和尚, mnich Okurka) se stal potulným buddhistickým mnichem, roku 1693 však konvertoval k taoismu.

Maloval především krajiny a přírodní motivy v žánru květin a ptáků, nezříkal se ani figurální malby. V kontrastu se soudobými ortodoxními malíři (např. čtyřmi Wangy) byla jeho díla nezávislejší na malířské tradici,^[1] jeho individualismus vyjádřený i v teoretickém spisu Poznámky k malířství (画语录) ovlivnil další vývoj čínského malířství.

• Malířské rozpravy mnicha Okurky, Votobia, Olomouc 1996, přeložil Oldřich Král, znovu Agite/Fra, Praha 2007.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Š'-tchao na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Š’-tchao
• (anglicky) http://www.chinaonlinemuseum.com/painting-shi-tao.php
• (čínsky) http://vr.theatre.ntu.edu.tw/fineart/painter-ch/shitao/shitao.htm Archivováno 25. 2. 2021 na Wayback Machine.