[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Čeleken

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Čeleken
Rozloha500 km²

StátTurkmenistánTurkmenistán Turkmenistán
Map
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čeleken (turkmensky Çeleken, rusky Челекен полуостров) je poloostrov na východním pobřeží Kaspického moře v Turkmenistánu.

Poloostrov vznikl ve 30. letech 20. století z ostrova Čeleken, který se při snižování hladiny Kaspického moře připojil k pevnině. Rozloha je asi 500 km², povrch je převážně plochý, maximální výška je 100 m n. m. Převládají zde pouště a slaniska, kterým se zde říká solončaky. Nachází se zde ložiska ropy a ozokeritu.[1]

Na západním cípu poloostrova se nachází město Chazar, které se až do 90. let 20. století jmenovalo Čeleken. Jižně od Chazaru jsou osady Lačin a Karagol. Na severu poloostrova je osada Gok-Bajir.[2]

Na poloostrově se nachází jezero Porsou-Gel, které vzniklo z kráteru bahenní sopky. Je naplněno slanou vodou a uvolňuje se v něm ropa a zemní plyn.[3]

Klima na poloostrově je kontinentální, suché s ročními srážkami kolem 150 mm.

Oblast poprvé prozkoumal a zmapoval v roce 1715 ruský cestovatel Alexandr Bekovič-Čerkasskij. Během kaspické expedice v roce 1719 pobřeží prozkoumal ruský kartograf Fjodor Ivanovič Sojmonov, který sestavil podrobnou mapu. Na mapách 18. a 19. století ostrov objevuje pod názvem Něftjanoj nebo Něftonia. Nejdetailněji popsal ostrov Grigorij Karelin v roce 1832 a poznamenal, že se tam vyskytují čtyři druhy ropy.

V roce 1877 bylo v oblasti otevřeno první ropné pole na území dnešního Turkménistánu.

Po roce 1937 se ostrov připojil k pevnině.

V letech 1945 až 1948 na poloostrově existoval pracovní tábor Krasnovodslag, kde byli především váleční zajatci a političtí vězni, kteří těžili ozokerit.[4]

V roce 1995 se hladina Kaspického moře zvedla a poloostrov se dočasně stal opět ostrovem.[5]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Челекен (полуостров) na ruské Wikipedii a Tscheleken-Halbinsel na německé Wikipedii.

  1. KOLEKTIV AUTORŮ. Malá zemepisná encyklopédia ZSSR. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1977. 856 s. S. 164. 
  2. Челекен Туркмения Как живут люди. ucrazy.ru [online]. [cit. 2022-04-09]. Dostupné online. (rusky) 
  3. SUSŁOW, S. P. Geografia Fizyczna Azjatyckiej Części ZSRR. 1. vyd. Varšava: Wydawnictwo Naukowe PWN, 1961. 770 s. S. 594. 
  4. Průvodce říší zla - Vladimír Bystrov. bystrov.ustrcr.cz [online]. [cit. 2022-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-18. 
  5. ZONN, Igor S.; KOSAREV, Aleksej N. The Caspian Sea Encyclopedia. 1. vyd. [s.l.]: [s.n.] S. 140. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]