[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Čeněk Chvojka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Čeněk Chvojka
Narození21. února 1850
Semín
Úmrtí20. říjnajul. / 2. listopadu 1914greg. (ve věku 64 let)
Kyjev
Místo pohřbeníBajkovův hřbitov
Povoláníarcheolog, pedagog a muzeolog
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čeněk Chvojka, také Vincenc Václav Chvojka, (rusky Викeнтий Вячеславович Xвойка, v české transkripci Vikentij Vjačeslavovič Chvojka; 21. únor 1850 Semín2. listopadu 1914 Kyjev) byl ukrajinský archeolog samouk českého původu, působící dlouhodobě na Ukrajině. Je považován za zakladatele ukrajinské archeologie a objevitele tripolské kultury.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako první ze třinácti dětí v rodině sedláka pololáníka Václava Chvojky v Semíně čp. 46 a jeho manželky Anny, rozené Koldínské z Jezbořic. Byl pokřtěn jménem Vincenc.[1] Vystudoval reálku v Chrudimi, studia obchodní akademie (?) nebo vysoké školy v Praze nedokončil,[2] protože odcestoval s ruskou šlechtickou rodinou své vyvolené do Ruské říše. Po její náhlé smrti žil od roku 1876 trvale v Kyjevě. Nejprve se zde živil jako učitel, pořídil si domek s hospodářstvím a na pozemcích úspěšně pěstoval proso a chmel.[3]. Počátkem 90. let se začal věnovat svému koníčku, pravěké a raně středověké slovanské archeologii. Roku 1897 na 11. sjezdu ruských archeologů vystoupil se svou teorií o existenci tripolské neolitické kultury ležící na území dnešní Ukrajiny.[4] Publikoval monografii o tripolské kultuře, která se stala velmi významnou pro moderní ukrajinský nacionalismus. Stejně tak definoval tzv. zarubiněckou a černjachovskou kulturu.

Na archeologickém sjezdu roku 1899 v Kyjevě se seznámil s českými archeology prof. Luborem Niederlem a Josefem Ladislavem Píčem, s nimiž konzultoval své výzkumy. Niederle Chvojkovy poznatky využil ve své několikasvazkové monografii Slovanské starožitnosti.

V roce 1899 se Chvojka stal zakladatelem, ředitelem a prvním kurátorem Kyjevského muzea, dnes Národního muzea ukrajinské historie (Національний музей історії України). Přátelil se s Otakarem Červeným a Juliem Zeyerem.[5]

Čeněk Chvojka zemřel v roce 1914 v Kyjevě a je pohřben na zdejším Bajkovově hřbitově, v polské části. Hrobka se nachází naproti „Gotické bráně“.[6][7]

V roce 1962 byla jeho jménem nazvána původní Novokirilovská ulice v Kyjevě, kde Chvojka žil od roku 1898 do své smrti. V roce 1967 byla na dům, v němž zde bydlel, instalována pamětní deska.

U příležitosti 150. výročí narození Vikentije Chvojky v roce 2000 vydala Národní banka Ukrajiny pamětní minci v hodnotě 2 hřivny.[8]

  • V roce 1962 byla na jeho počest přejmenována Novokirillovskaja ulice v Kyjevě, v kyjevské čtvrti Podilskyi, kde Khvojka žil od roku 1898 do své smrti v roce 1914, a byla zde instalována pamětní deska.
  • Na počest slavného archeologa byla vydána pamětní pamětní mince na Ukrajině v roce 2000.
  • V roce 2009 bylo otevřeno Muzeum Vikentije Chvojky ve vesnici Chalepja v Kyjevské oblasti.
  • Chvojka byl zmíněn v písni kapely TNMK s názvem „Historie Ukrajiny za 5 minut“.
  • Byl jedním ze zakladatelů Kyjevského muzea starožitností a umění, oficiálně otevřeného v roce 1899, v jehož muzejní budově dnes sídlí Národní muzeum umění Ukrajiny.
  1. SOkA Pardubice, ŘKF Semín, Matrika narozených z let 1842-1856, fol.75
  2. Ruský údaj o studiu na chrudimské obchodní akademii je mylný, protože tato škola byla založena až v roce 1882
  3. Osobnosti Pardubicka
  4. http://www.cojeco.cz/index.php?id_desc=37592&s_lang=2&detail=1&title=Chvojka
  5. Je zmíněn v Zeyerové korespondenci Listy třem přátelům, paní Zdeňce Hlávkové, Otakaru Červenému a Janu Voborníkovi. Praha: 1938
  6. Biografie Vikentije Chvojky Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine., litopys.com.ua, navštíveno 17. prosince 2015.
  7. Biografie Vikentije Chvojky, ebk.net.ua, navštíveno 17. prosince 2015.
  8. Mince Vikentij Chvojka Archivováno 17. 11. 2017 na Wayback Machine., web Národní banky Ukrajiny

Bibliografie

[editovat | editovat zdroj]
  • Chvojka Čeněk, in: Obzor 1 (1922), s. 37

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]