Sombor

Sombor ; Сомбор
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	45°46′48″ s. š., 19°7′12″ v. d.
Nadmořská výška	89 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00
Stát	Srbsko
	Sombor
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	289,2 km²
Počet obyvatel	51 471 (2002)
Hustota zalidnění	178 obyv./km²
Správa
Vznik	12. století
Oficiální web	www.sombor.rs
Telefonní předvolba	025
PSČ	25000
Označení vozidel	SO
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sombor (v srbské cyrilici Сомбор, maďarsky Zombor) je město v severozápadní části Srbska, v autonomní oblasti Vojvodina, poblíž hranice s Chorvatskem. Patří k středně velkým městům; v roce 2011 měl 47 623 obyvatel. Administrativně je součástí Západobačského okruhu, jehož je hlavním městem a historicky jedním z center regionu Bačka.

Opština Sombor, jejíž je město součástí, měla v roce 2011 87 815 obyvatel.

Historie

Sombor nejspíše vznikl ve 14. století na pozemku šlechtické maďarské rodiny Combor. První písemná zmínka o vesnici na tomto místě pochází z roku 1364. Tehdy nesla název Szentmihály. Postupem času se vesnice stále rozšiřovala, což vlastníkům vyhovovalo, neboť těžili z obchodní výměny místního obyvatelstva se zbytkem Uher. Roku 1443 poničilo město zemětřesení.^[1] Vzhledem k expanzi Turků bylo v roce 1478 rozhodnuto o vybudování hradeb. V roce 1478 souhlasil tehdejší maďarský král Matyáš Korvín s výstavbou.

Turci město obsadili v roce 1541 a až do roku 1687, tj. do Velké turecké války drželi. Soustředil se zde obchod pro okupované Uhry, nacházela se zde turecká vojenská posádka. Město mělo dva tiscíe obyvatel a asi dvě stě dílen.^[1] Sombor byl sídlem největší náchie v Segedínském sandžaku. V letech 1596 až 1687 bylo součástí Egerského vilájetu. Po porážce Turků ze Somboru odešlo muslimské obyvatelstvo a na jeho místo se dosídlili Srbové (v rámci Stěhování Srbů z centrálního a jižního Srbska) a Bunjevci. Místní srbské obyvatelstvo organizovalo skupiny, které později bojovaly proti Turkům i jinde, např. u Slankamenu (1691) a Zenty (1697). V roce 1702 získalo město speciální status v rámci Vojenské hranice. Od roku 1717 mělo také status vojenského města (latinsky Oppidum militare Somboriensis^[1])

Dne 17. února 1749 se město za vysokou cenu (150 000 forintů) stalo svobodným královským městem. V roce 1722 zde vznikla katolická škola a později, roku 1778 zde byla založena první základní škola se srbským vyučovacím jazykem. Od roku 1786 bylo město sídlem uherské župy Bačka, později Bačka-Bodrog. V polovině 18. století se poté město rozšiřuje o kolonisty ze zbytku Uher a také z Předlitavska. Do Somboru přišli Němci ze Sudet i území dnešního Rakouska.

Rozvoj města trval až do přelomu 19. a 20. století. Roku 1831 byla otevřena textilní továrna.^[1] V roce 1880 bylo otevřeno místní divadlo, o tři roky později knihovna.^[1] V roce 1900 zde žilo 29 607 obyvatel. Obyvatelstvo bylo národnostně smíšené; o deset let později tvořilo obyvatelstvo Somboru celkem 11 881 Srbů, 10 078 Maďarů, 6 234 Bosňáků a Chorvatů a 2 181 Němců. Roku 1905 byl Sombor elektrifikován. Před první světovou válkou nastala ekonomická stagnace.^[zdroj?] Po roce 1918 se město stalo součástí Království SHS a později Jugoslávie. Sombor byl administrativně součástí Dunajské bánoviny (od roku 1929). To pro město znamenalo odchod regionální správy, která pro celý region dnešní Vojvodiny sídlila v Novém Sadu.

Během druhé světové války obsadilo město Maďarsko, které tak realizovalo návrat území, o která přišlo v roce 1918. Maďarské vojsko vstoupilo do Somboru 12. dubna 1941, jen pět dní po vypuknutí války na území jugoslávského království. Město bylo od okupace osvobozeno dne 21. října 1944, nedlouho před zahájením tzv. Batinské operace.

Sport

Sport má v Somboru dlouhou tradici. Organizované sportovní týmy zde vznikly v závěru 19. století, prvním bylo šachové družstvo (1867), poté šermířský klub (1872). Nejstarší atletický klub v zemi (Maraton) je původem ze Somboru. V roce 1912 zde byl založen fotbalový tým Radnički. Roku 1928 se zde uskutečnil první jugoslávský šampionát v stolním tenisu a následně poté byl založen i Jugoslávský pingpongový svaz.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sombor na srbské Wikipedii.

Odkazy

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Sombor na Wikimedia Commons
Oficiální stránky města (srbsky)

↑ ^a ^b ^c ^d ^e STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 4 (S-Š). Beograd: Stručna knjiga, 2000. ISBN 86-82657-21-X. Kapitola Uroševac, s. 71. (srbština)

[GENS4-71-1] STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 4 (S-Š). Beograd: Stručna knjiga, 2000. ISBN 86-82657-21-X. Kapitola Uroševac, s. 71. (srbština)

[1]

Srbsko – Србија, Srbijа – (SRB)

Okruhy v Srbsku a jejich hlavní města

Centrální Srbsko	Město Bělehrad • Borský okruh (Bor) • Braničevský okruh (Požarevac) • Jablanický okruh (Leskovac) • Kolubarský okruh (Valjevo) • Mačvanský okruh (Šabac) • Moravický okruh (Čačak) • Nišavský okruh (Niš) • Pčinjský okruh (Vranje) • Pirotský okruh (Pirot) • Podunajský okruh (Smederevo) • Pomoravský okruh (Jagodina) • Rasinský okruh (Kruševac) • Rašský okruh (Kraljevo) • Šumadijský okruh (Kragujevac) • Toplický okruh (Prokuplje) • Zaječarský okruh (Zaječar) • Zlatiborský okruh (Užice)

Vojvodina	Jihobačský okruh (Novi Sad) • Jihobanátský okruh (Pančevo) • Severobačský okruh (Subotica) • Severobanátský okruh (Kikinda) • Středobanátský okruh (Zrenjanin) • Sremský okruh (Sremska Mitrovica) • Západobačský okruh (Sombor)

Kosovo a Metochie *	okruhy (neexistující od roku 1999, avšak srbskou vládou nadále uznávané): Prištinský okruh (Priština) • Kosovskomitrovický okruh (Kosovska Mitrovica) • Kosovsko-Pomoravský okruh (Gnjilane) • Pećský okruh (Peć) • Prizrenský okruh (Prizren)

Poznámka: * Kosovo jednostranně vyhlásilo nezávislost, avšak Srbsko a většina světového společenství jej nadále považují za součást srbského území a nezávislou Kosovskou republiku neuznávají (viz článek Seznam států a mezinárodních organizací podle postoje k nezávislosti Kosova).