[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Shantungosaurus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxShantungosaurus
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 70 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
V popředí kostra druhu Shantungosaurus giganteus
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádptakopánví (Ornithischia)
NadčeleďHadrosauroidea
ČeleďHadrosauridae
PodčeleďSaurolophinae
RodShantungosaurus
Binomické jméno
Shantungosaurus giganteus
Hu, 1973
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Shantungosaurus („Ještěr ze Šantungu“) byl jedním z největších hadrosauridních dinosaurů. Žil v období pozdní křídy na území dnešní Číny (provincie Šan-tung, geologická skupina Wangshi Group, souvrství Sin-ke-čuang). Na hlavě neměl žádné výrazné výrůstky, patří tedy mezi „ploskolebé“ hadrosaury (kachnozobé dinosaury ze skupiny saurolofinů).[1]

Shantungosaurus byl jedním z největších hadrosauridů, a tím i ptakopánvých dinosaurů vůbec. Největší vystavená kostra (v Čínském geologickém institutu v Pekingu) měří na délku 14,72 metru a hmotnost jejího majitele zaživa zřejmě výrazně přesáhla 10 tun.[2] Lebka měří na délku 163 cm. Největší jedinci pak přesáhli délku 16 metrů a hmotnost 17[3] až 17,4 tuny.[4] Podle Gregoryho S. Paula dosahoval tento druh délky kolem 15 metrů a hmotnosti 13 000 kg.[5] Zhuchengosaurus maximus (popsaný v roce 2007), dosahující délky až 16,6 metru, byl v roce 2011 zařazen právě do tohoto rodu. Je prakticky jisté, že se jedná o jednoho z největších ptakopánvých dinosaurů vůbec[6].

Velikostní srovnání největších hadrosauridů

Tento rod byl objeven již roku 1964 a formálně popsán o devět let později, dnes je známo celkem 5 nekompletních koster. Podle všech znaků je nejbližším příbuzným šantungosaura severoamerický rod Edmontosaurus. Gigantický exemplář, objevený roku 2008 ve východočínském Šan-tungu a popsaný jako Huaxiaosaurus aigahtens, je ve skutečnosti nejspíš jen odrostlým jedincem šantungosaura.

Zařazení

[editovat | editovat zdroj]

Šantungosaurus patřil mezi hadrosauridy, a to do podčeledi Saurolophinae (či Hadrosaurinae). Zároveň byl zástupcem tribu Edmontosaurini, skupiny vývojově vyspělých hadrosauridů z pozdní svrchní křídy severní polokoule.[7]

  1. Socha, V. (2015). Neznámí dinosauři. Nakl. Mladá fronta, Praha. ISBN 978-80-204-3595-8. (str. 70-71)
  2. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 47). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  3. Benson, R. B. J., Campione, N. E., Carrano, M. T., Mannion, P. D., Sullivan, C., Upchurch, P., & Evans, D. C. (2014). Rates of Dinosaur Body Mass Evolution Indicate 170 Million Years of Sustained Ecological Innovation on the Avian Stem Lineage. PLoS Biology, 12(5), e1001853. http://doi.org/10.1371/journal.pbio.1001853
  4. Benson, R. B., Hunt, G. , Carrano, M. T., Campione, N. and Mannion, P. (2018). Cope's rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology, 61: 13-48. doi:10.1111/pala.12329
  5. Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 297 (anglicky)
  6. Archivovaná kopie. dinosaurusblog.com [online]. [cit. 2018-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-14. 
  7. http://www.pravek.info/novinky/kamuysaurus-japonicus-nove-bozstvo-z-japonska/

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Xing, Hai; et al. (2014). "Comparative osteology and phylogenetic relationship of Edmontosaurus and Shantungosaurus (Dinosauria: Hadrosauridae) from the Upper Cretaceous of North America and East Asia". Acta Geologica Sinica-English Edition. 88 (6): 1623–1652.
  • C.-C. Hu (1973). [A new hadrosaur from the Cretaceous of Chucheng, Shantung]. Acta Geologica Sinica 1973(2): 179-206.
  • Ji, Y., Wang, X., Liu, Y., and Ji, Q. (2011). "Systematics, behavior and living environment of Shantungosaurus giganteus (Dinosauria: Hadrosauridae)." Acta Geologica Sinica (English Edition). 85 (1): 58-65. doi:10.1111/j.1755-6724.2011.00378.x

Česká literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]