[go: up one dir, main page]
Přeskočit na obsah

Sedlčánky: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m odstranění obrázku s popiskem z šablony a přesunutí popisu do WD k ekvivalentnímu obrázku, ibox clean
 
(Není zobrazeno 15 mezilehlých verzí od 9 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - sídlo
{{Infobox - české sídlo
⚫
| název = Sedlčánky
| 0 =
⚫
| charakter = vesnice
⚫
| název = Sedlčánky
⚫
| PSČ = 250 88
| obrázek = Sedlcanky.jpg
⚫
| obec = [[Čelákovice]]
| popisek = Kaplička v Sedlčánkách
⚫
| okres = Praha-východ
⚫
| charakter = vesnice
| země = [[Čechy]]
⚫
| počet obyvatel =
⚫
| kraj = [[Středočeský kraj|Středočeský]]
| počet domů = 364
⚫
| katastrální území = Sedlčánky
⚫
| psč = 250 88
⚫
| rozloha = 4,65
⚫
| obec = [[Čelákovice]]
⚫
| nadmořská výška = 175
⚫
| okres = Praha-východ
| země = [[Čechy]]
| mapa =
⚫
| kraj = [[Středočeský kraj|Středočeský]]
⚫
| katastrální území = Sedlčánky
⚫
| výměra = 4,65
| zeměpisná šířka = 50.1669444
| zeměpisná délka = 14.7875
⚫
| nadmořská výška = 175
⚫
| mapa =
| 18 =
| loc-map = {{LocMap |Česko |position=right |lat_deg=50 |lat_min=10 |lat_sec=1 |lon_deg=14 |lon_min=47 |lon_sec=15 |float=center |caption= |label=Sedlčánky}}
}}
}}
'''Sedlčánky''' (lidově též ''Selčánky'') jsou [[vesnice]], součást města [[Čelákovice|Čelákovic]]. Jde o původně samostatnou [[obec]], která leží na levém břehu [[Labe]] mezi centrálními [[Čelákovice]]mi, [[Císařská Kuchyně|Císařskou Kuchyní]] a lužním lesem [[Netušil (les)|Netušil]]. Na okraji zastavěného území je přírodní rezervace [[Hrbáčkovy tůně]], katastrální území místní části rovněž zasahuje do navržené přírodní rezervace [[Hrbáčkovy tůně|Káraný-Hrbáčkovy tůně]].
'''Sedlčánky''' (lidově též ''Selčánky'') jsou [[vesnice]], součást města [[Čelákovice|Čelákovic]]. Jde o původně samostatnou [[obec]], která leží na levém břehu [[Labe]] mezi centrálními [[Čelákovice]]mi, [[Císařská Kuchyně|Císařskou Kuchyní]] a lužním lesem [[Netušil (les)|Netušil]]. Na okraji zastavěného území je přírodní rezervace [[Hrbáčkovy tůně]], katastrální území místní části rovněž zasahuje do navržené přírodní rezervace [[Hrbáčkovy tůně|Káraný-Hrbáčkovy tůně]].


== Historie ==
== Historie ==
Ves na levém břehu Labe má své základy na starším pravěkém a slovanském osídlení. Nevíme, kdy osada dostala své původní jméno Sedlčané, od 15. století pak pro odlišení od nynějších [[Sedlčany|Sedlčan]] název zdrobnělý - ''Sedlčánky''. Nevíme ani, kdy obyvatelé opustili své původní sídliště, dodnes známé pod místním jménem Ve Vísce a zvolili místo příhodnější, kde ''Sedlčánky'' jsou dodnes.
Ves na levém břehu Labe má své základy na starším pravěkém a slovanském osídlení. Nevíme, kdy osada dostala své původní jméno Sedlčané, od 15. století pak pro odlišení od nynějších [[Sedlčany|Sedlčan]] název zdrobnělý – Sedlčánky. Nevíme ani, kdy obyvatelé opustili své původní sídliště, dodnes známé pod místním jménem Ve Vísce a zvolili místo příhodnější, kde Sedlčánky jsou dodnes.


První zmínka o vsi ''Sedlčánky'' je v záznamech kapituly vyšehradské, která měla mimo část ''Sedlčánek'' v držení také [[Vrbice|Vrbici]], [[Břežany]], [[Mochov]] a [[Vyšehořovice]] již od roku [[1178]]. Díl ''Sedlčánek'' bylo zboží vladyčí. [[Poplužní dvůr]], jeho zánik nebyl v písemných pramenech zatím shledán, stával asi na břehu rybníka Plačku. To místo se pak stalo „placem obecním“. Roku ○[[1371]] patřila část vsi [[Wrativoj]]i, děkanovi metropolitního kostela na [[Pražský hrad|Pražském hradě]]. Roku [[1375]] je měl zapsán [[Laurentius de Sedlczan]], po něm následoval [[Pešek Mochovský]] a ten je roku [[1378]] prodal s Mochovem moravskému [[markrabě]]ti [[Jošt]]ovi, jemuž se přisuzuje budování rybníků v kraji. Kolem roku [[1400]] je uváděn, jako držitel Přerova (sousedící [[městys]] dnes nazývaný [[Přerov nad Labem]]), ke kterému ''Sedlčánky'' patřily, [[Michal Drštka ze Sedlčánek a Rejšic]]. Jinou část držel [[Johánek z Počernic]], řečený z Cách a tento rod roku [[1401]] postoupil poplužní a [[rustikál]]ní dvůr s platy [[Jan z Klučova|Janu z Klučova]].
První zmínka o vsi Sedlčánky je v záznamech kapituly vyšehradské, která měla mimo část Sedlčánek v držení také [[Vrbice (okres Nymburk)|Vrbici]], [[Břežany]], [[Mochov]] a [[Vyšehořovice]] již od roku 1178. Díl Sedlčánek bylo zboží vladyčí. [[Poplužní dvůr]], jeho zánik nebyl v písemných pramenech zatím shledán, stával asi na břehu rybníka Plačku. To místo se pak stalo „placem obecním“. Roku 1371 patřila část vsi [[Wrativoj]]i, děkanovi metropolitního kostela na [[Pražský hrad|Pražském hradě]]. Roku 1375 je měl zapsán [[Laurentius de Sedlczan]], po něm následoval [[Pešek Mochovský]] a ten je roku 1378 prodal s Mochovem moravskému [[markrabě]]ti [[Jošt Moravský|Joštovi]], jemuž se přisuzuje budování rybníků v kraji. Kolem roku 1400 je uváděn, jako držitel Přerova (sousedící [[městys]] dnes nazývaný [[Přerov nad Labem]]), ke kterému Sedlčánky patřily, [[Michal Drštka ze Sedlčánek a Rejšic]]. Jinou část držel [[Johánek z Počernic]], řečený z Cách a tento rod roku 1401 postoupil poplužní a [[rustikál]]ní dvůr s platy [[Jan z Klučova|Janu z Klučova]].


Když po [[husitství|válkách husitských]] byl přijat [[Zikmund Lucemburský|Zikmund]] za krále českého v roce [[1436]], odměňoval svoje stoupence. Mezi nimi zejména mocného [[Jindřich ze Stráže|Jindřicha ze Stráže]], jemuž v odměnu, že se přičinil o jeho volbu, zastavil ves [[Černíky]] a v roce [[1437]] znamenité zboží přerovské se vsí a tvrzí přerovskou. Připsal mu, co postavil na tvrzi a zboží tomto a přidal vesnice [[Bříství]], [[Mochov]], [[Nehvizdy]], Sedlčánky, [[Starý Vestec]] a [[Vykáň]]. Roku [[1474]] přešlo [[panství]] přerovské po vymření rodu [[Páni ze Stráže|pánů ze Stráže]] po meči na [[rod Šelenberků]], do něhož se provdala dcera Jiřího ze Stráže, Johanka. Po jejich dědici, [[Jan ze Šelenberka|Janu ze Šelenberka]], za pět let po jeho smrti, dostal panství v držení jeho syn Jaroslav. Ten se již o panství příliš nestaral a vzhledem k vysokým státním úřadům se zde ani nezdržoval. V roce [[1521]] dne [[25. únor]]a dal panství jako rukojmí panně [[Lucie z Kolowrat|Lucii z Kolowrat]], dceři [[Jindřich Kornhuský z Kolowrat|Jindřicha Kornhuského z Kolowrat]] a jejím bratřím a sestrám. K tomu patřily i ''Sedlčánky'' ves, se clem, dvory kmetcími s platem a k tomu ještě s jedním dvorem kmetcím, kdyby Lucie dědin a zboží týmž sirotkům umenšila. Jelikož se tak nestalo, bylo panství [[Přerov nad Labem|Přerov]] se Sedlčánkami i s dalšími vesnicemi prodáno roku [[1524]] [[Staré Město (Praha)|Starému]] a [[Nové Město (Praha)|Novému Městu Pražskému]].
Když po [[Husitské války|válkách husitských]] byl přijat [[Zikmund Lucemburský|Zikmund]] za krále českého v roce 1436, odměňoval svoje stoupence. Mezi nimi zejména mocného [[Jindřich ze Stráže|Jindřicha ze Stráže]], jemuž v odměnu, že se přičinil o jeho volbu, zastavil ves [[Černíky]] a v roce 1437 znamenité zboží přerovské se vsí a tvrzí přerovskou. Připsal mu, co postavil na tvrzi a zboží tomto a přidal vesnice [[Bříství]], [[Mochov]], [[Nehvizdy]], Sedlčánky, [[Starý Vestec]] a [[Vykáň]]. Roku 1474 přešlo [[panství]] přerovské po vymření rodu [[Páni ze Stráže|pánů ze Stráže]] po meči na [[rod Šelenberků]], do něhož se provdala dcera Jiřího ze Stráže, Johanka. Po jejich dědici, [[Jan ze Šelenberka|Janu ze Šelenberka]], za pět let po jeho smrti, dostal panství v držení jeho syn Jaroslav. Ten se již o panství příliš nestaral a vzhledem k vysokým státním úřadům se zde ani nezdržoval. V roce 1521 dne 25. února dal panství jako rukojmí panně [[Lucie z Kolowrat|Lucii z Kolowrat]], dceři [[Jindřich Kornhuský z Kolowrat|Jindřicha Kornhuského z Kolowrat]] a jejím bratřím a sestrám. K tomu patřily i Sedlčánky ves, se clem, dvory kmetcími s platem a k tomu ještě s jedním dvorem kmetcím, kdyby Lucie dědin a zboží týmž sirotkům umenšila. Jelikož se tak nestalo, bylo panství [[Přerov nad Labem|Přerov]] se Sedlčánkami i s dalšími vesnicemi prodáno roku 1524 [[Staré Město (Praha)|Starému]] a [[Nové Město (Praha)|Novému Městu Pražskému]].


Roku [[1547]] bylo přerovské panství po [[Šmalkaldská válka|válce šmalkadské]] konfiskováno a připadlo královské komoře a roku [[1616]] bylo spojeno s císařským panstvím [[Brandýs]]. Zmínka byla o clu v ''Sedlčánkách''. To proto, že v ''Sedlčánkách'' bylo mýto, neboť tudy procházela Zemská stezka, která přes ''Sedlčánky'' zanikla, když [[Žižkova vojska]] ustupovala od Labského Kostelce směrem na [[Kolín]] a k [[Malešov]]u.
Roku 1547 bylo přerovské panství po [[Šmalkaldská válka|válce šmalkadské]] konfiskováno a připadlo královské komoře a roku 1616 bylo spojeno s císařským panstvím [[Brandýs nad Labem (zámek)|Brandýs]]. Zmínka byla o clu v Sedlčánkách. To proto, že v Sedlčánkách bylo mýto, neboť tudy procházela Zemská stezka, která přes Sedlčánky zanikla, když [[Žižkova vojska]] ustupovala od Labského Kostelce směrem na [[Kolín]] a k [[Malešov]]u.


Podle [[urbář]]e z roku [[1584]] bylo v ''Sedlčánkách'' 14 hospodářů, místa jejich živností jsou dodnes až na nepatrné změny zachována.
Podle [[urbář]]e z roku 1584 bylo v Sedlčánkách 14 hospodářů, místa jejich živností jsou dodnes až na nepatrné změny zachována.


Od poloviny 90. let [[20. století]] probíhá mezi centrálními [[Čelákovice]]mi, [[Císařská Kuchyně|Císařskou Kuchyní]] a Sedlčánkami rozsáhlá výstavba rodinných domků, díky čemuž došlo ke spojení se sousední [[Císařská Kuchyně|Císařskou Kuchyní]].
Od poloviny devadesátých let 20. století probíhá mezi centrálními [[Čelákovice]]mi, [[Císařská Kuchyně|Císařskou Kuchyní]] a Sedlčánkami rozsáhlá výstavba rodinných domků, díky čemuž došlo ke spojení se sousední [[Císařská Kuchyně|Císařskou Kuchyní]].

== Přírodní poměry ==
Do severní části katastrálního území Sedlčánky na pravém břehu Labe zasahuje přírodní rezervace [[Káraný – Hrbáčkovy tůně]].


== Fotogalerie ==
== Fotogalerie ==
Řádek 43: Řádek 37:
Čelákovice, Sedlčánky, common.jpg| Náves před školou
Čelákovice, Sedlčánky, common.jpg| Náves před školou
</gallery>
</gallery>

== Reference ==
<references />


== Literatura ==
== Literatura ==
* {{Citace monografie
{{commonscat}}
| editoři = Jaroslav Špaček
* Špaček, Jaroslav (edit.): ''Kronika obce Sedlčánek I. 1762-1927''. Čelákovice 2009.
| titul = Kronika obce Sedlčánek
| svazek = I. 1762–1927
| vydavatel = Městské muzeum v Čelákovicích
| místo = Čelákovice
⚫
| rok = 2009
⚫
| počet stran = 348
| isbn = 978-80-903461-8-5
}}
* {{Citace sborníku
| příjmení = Špaček
| jméno = Jaroslav
| titul = Z dávné i nedávné minulosti Čelákovic a jejich okolí
| příjmení sestavitele = Špaček
| jméno sestavitele = Jaroslav
| příjmení sestavitele2 = Skružný
| jméno sestavitele2 = Ludvík
| sborník = 100 let Městského muzea v Čelákovicích. Sborník studií vydaný ke 100. výročí založení muzea
| vydavatel = Městské muzeum v Čelákovicích
| místo = Čelákovice
| rok vydání = 2004
| isbn = 80-902328-8-4
| strany = 145–200
}}

== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}


{{Části české obce}}
* Špaček, Jaroslav: Z dávné i nedávné minulosti Čelákovic a jejich okolí. In: 100 let Městského muzea v Čelákovicích, 145-200. Čelákovice 2004.
{{Autoritní data}}


{{Portály|Česko|Geografie}}
{{HlavičkaObecNav|Čelákovice|Čelákovice|Město}}
[[Císařská Kuchyně]]&nbsp;|
[[Čelákovice]]&nbsp;|
'''Sedlčánky'''&nbsp;|
[[Záluží (Čelákovice)|Záluží]]
{{PatičkaObecNav}}


[[Kategorie:Vesnice okresu Praha-východ]]
[[Kategorie:Vesnice v okrese Praha-východ]]
[[Kategorie:Polabí]]
[[Kategorie:Polabí]]
[[Kategorie:Čelákovice]]
[[Kategorie:Čelákovice]]
[[Kategorie:Sídla na Labi]]
[[Kategorie:Sídla na Labi]]
[[Kategorie:Sídla ve Středolabské tabuli]]

Aktuální verze z 10. 4. 2023, 10:22

Sedlčánky
Kaplička v Sedlčánkách
Kaplička v Sedlčánkách
Lokalita
Charaktervesnice
ObecČelákovice
OkresPraha-východ
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°10′ s. š., 14°47′15″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel898 (2021)[1]
Katastrální územíSedlčánky (4,65 km²)
Nadmořská výška175 m n. m.
PSČ250 88
Počet domů249 (2011)[2]
Sedlčánky
Sedlčánky
Další údaje
Kód části obce19216
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sedlčánky (lidově též Selčánky) jsou vesnice, součást města Čelákovic. Jde o původně samostatnou obec, která leží na levém břehu Labe mezi centrálními Čelákovicemi, Císařskou Kuchyní a lužním lesem Netušil. Na okraji zastavěného území je přírodní rezervace Hrbáčkovy tůně, katastrální území místní části rovněž zasahuje do navržené přírodní rezervace Káraný-Hrbáčkovy tůně.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Ves na levém břehu Labe má své základy na starším pravěkém a slovanském osídlení. Nevíme, kdy osada dostala své původní jméno Sedlčané, od 15. století pak pro odlišení od nynějších Sedlčan název zdrobnělý – Sedlčánky. Nevíme ani, kdy obyvatelé opustili své původní sídliště, dodnes známé pod místním jménem Ve Vísce a zvolili místo příhodnější, kde Sedlčánky jsou dodnes.

První zmínka o vsi Sedlčánky je v záznamech kapituly vyšehradské, která měla mimo část Sedlčánek v držení také Vrbici, Břežany, Mochov a Vyšehořovice již od roku 1178. Díl Sedlčánek bylo zboží vladyčí. Poplužní dvůr, jeho zánik nebyl v písemných pramenech zatím shledán, stával asi na břehu rybníka Plačku. To místo se pak stalo „placem obecním“. Roku 1371 patřila část vsi Wrativoji, děkanovi metropolitního kostela na Pražském hradě. Roku 1375 je měl zapsán Laurentius de Sedlczan, po něm následoval Pešek Mochovský a ten je roku 1378 prodal s Mochovem moravskému markraběti Joštovi, jemuž se přisuzuje budování rybníků v kraji. Kolem roku 1400 je uváděn, jako držitel Přerova (sousedící městys dnes nazývaný Přerov nad Labem), ke kterému Sedlčánky patřily, Michal Drštka ze Sedlčánek a Rejšic. Jinou část držel Johánek z Počernic, řečený z Cách a tento rod roku 1401 postoupil poplužní a rustikální dvůr s platy Janu z Klučova.

Když po válkách husitských byl přijat Zikmund za krále českého v roce 1436, odměňoval svoje stoupence. Mezi nimi zejména mocného Jindřicha ze Stráže, jemuž v odměnu, že se přičinil o jeho volbu, zastavil ves Černíky a v roce 1437 znamenité zboží přerovské se vsí a tvrzí přerovskou. Připsal mu, co postavil na tvrzi a zboží tomto a přidal vesnice Bříství, Mochov, Nehvizdy, Sedlčánky, Starý Vestec a Vykáň. Roku 1474 přešlo panství přerovské po vymření rodu pánů ze Stráže po meči na rod Šelenberků, do něhož se provdala dcera Jiřího ze Stráže, Johanka. Po jejich dědici, Janu ze Šelenberka, za pět let po jeho smrti, dostal panství v držení jeho syn Jaroslav. Ten se již o panství příliš nestaral a vzhledem k vysokým státním úřadům se zde ani nezdržoval. V roce 1521 dne 25. února dal panství jako rukojmí panně Lucii z Kolowrat, dceři Jindřicha Kornhuského z Kolowrat a jejím bratřím a sestrám. K tomu patřily i Sedlčánky ves, se clem, dvory kmetcími s platem a k tomu ještě s jedním dvorem kmetcím, kdyby Lucie dědin a zboží týmž sirotkům umenšila. Jelikož se tak nestalo, bylo panství Přerov se Sedlčánkami i s dalšími vesnicemi prodáno roku 1524 Starému a Novému Městu Pražskému.

Roku 1547 bylo přerovské panství po válce šmalkadské konfiskováno a připadlo královské komoře a roku 1616 bylo spojeno s císařským panstvím Brandýs. Zmínka byla o clu v Sedlčánkách. To proto, že v Sedlčánkách bylo mýto, neboť tudy procházela Zemská stezka, která přes Sedlčánky zanikla, když Žižkova vojska ustupovala od Labského Kostelce směrem na Kolín a k Malešovu.

Podle urbáře z roku 1584 bylo v Sedlčánkách 14 hospodářů, místa jejich živností jsou dodnes až na nepatrné změny zachována.

Od poloviny devadesátých let 20. století probíhá mezi centrálními Čelákovicemi, Císařskou Kuchyní a Sedlčánkami rozsáhlá výstavba rodinných domků, díky čemuž došlo ke spojení se sousední Císařskou Kuchyní.

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Do severní části katastrálního území Sedlčánky na pravém břehu Labe zasahuje přírodní rezervace Káraný – Hrbáčkovy tůně.

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Bývalá škola
    Bývalá škola
  • Boží muka u cyklostezky Čelákovice–Sedlčánky
    Boží muka u cyklostezky Čelákovice–Sedlčánky
  • Restaurace
    Restaurace
  • Náves před školou
    Náves před školou

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Kronika obce Sedlčánek. Příprava vydání Jaroslav Špaček. Svazek I. 1762–1927. Čelákovice: Městské muzeum v Čelákovicích, 2009. 348 s. ISBN 978-80-903461-8-5. 
  • ŠPAČEK, Jaroslav. Z dávné i nedávné minulosti Čelákovic a jejich okolí. In: ŠPAČEK, Jaroslav; SKRUŽNÝ, Ludvík. 100 let Městského muzea v Čelákovicích. Sborník studií vydaný ke 100. výročí založení muzea. Čelákovice: Městské muzeum v Čelákovicích, 2004. ISBN 80-902328-8-4. S. 145–200.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Části města Čelákovice
Části obce
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sedlčánky&oldid=22669303“