Raschigův proces
Raschigův proces je metoda výroby hydroxylaminu, kterou objevil německý chemik Friedrich Raschig. Hlavní reakcí tohoto procesu, patentovaného roku 1887, je redukce dusitanu hydrogensíranem za vzniku disulfonátu, jehož hydrolýzou vzniká hydroxylamoniumsulfát. Většina takto vyrobeného hydroxylaminu se používá na výrobu kaprolaktamu, jenž je prekurzorem nylonu 6.[1]
V průmyslu probíhá takto:
- Reakcí amoniaku, oxidu uhličitého a vody se vyrobí uhličitan amonný.
- Reakcí uhličitanu amonného s oxidy dusíku vzniká zásaditý roztok dusitanu amonného.
- Dusitan amonný se pomocí oxidu siřičitého převádí na hydroxylamindisulfonát.
- Hydroxylamindisulfonát se hydrolyzuje na hydroxylamoniumsulfát.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Související články
[editovat | editovat zdroj]- Olin-Raschigův proces - výroba hydrazinu z chlornanu sodného a amoniaku
- Raschigův-Hookerův proces - výroba fenolu z chlorbenzenu
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Raschig process na anglické Wikipedii.
- ↑ RITZ, Josef; FUCHS, Hugo; PERRYMAN, Howard G. Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry. Hydroxylamine. [s.l.]: [s.n.], 2000. DOI 10.1002/14356007.a13_527.