Raná (České středohoří)

Raná
Raná od východu
Vrchol	457 m n. m.
Prominence	195 m ↓ obec Raná
Izolace	2,5 km → Oblík
Seznamy	Nejprominentnější hory CZ Hory Českého středohoří
Poznámka	významný areál bezmotorového létání
Poloha
Stát	Česko Česko
Pohoří	České středohoří / Milešovské středohoří / Ranské středohoří / Chožovská vrchovina / Oblická část
Souřadnice	50°24′25″ s. š., 13°46′17″ v. d.
Raná
Hornina	čedič
Povodí	Ohře
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Národní přírodní rezervace Raná
NPR Raná
Základní informace
Vyhlášení	23. května 1951
Nadm. výška	300–412 m n. m.
Rozloha	9,3 ha
Poloha
Stát	Česko Česko
Okres	Louny
Umístění	Raná
Další informace
Kód	361
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box: zobrazit diskuse

Raná (německy Rannayer Berg) je výrazná trojvrcholová hora (457 m n. m.) v západní části Českého středohoří. Na jihozápadním vrchu trojkopce se rozkládá národní přírodní rezervace Raná. Raná je centrem paraglidingu a sportovního létání v severních Čechách.

Vrch je čedičový trojvrcholový solitérní masiv, který se nachází asi 6 km severozápadně od Loun v západní části Českého středohoří. Jedná se o velmi výrazně podlouhlou horu rozloženou ve směru severovýchod–jihozápad v délce asi jednoho kilometru. Na severovýchodním úbočí stojí stejnojmenná vesnice Raná, podle které je vrch pojmenován.

V prostřed jihovýchodního úbočí Rané se nacházejí pozůstatky lomu z druhé poloviny devatenáctého století, v němž byl těžen stavební kámen. Zbytky základů několika stavení a kostelíka na jihovýchodním úbočí naznačují, že v době těžby kamene byl kopec obydlen a hojně využíván.

Před druhou světovou válkou vrch představoval rozhraní mezi česky a německy mluvícími oblastmi v Sudetech. Obec Raná měla ještě převahu česky mluvícího obyvatelstva, kdežto obec Hrádek na druhé straně kopce byla již v převážně německy hovořící oblasti. Po okleštění republiky v rámci Mnichovské dohody se vrch Raná i se stejnojmennou obcí nacházel na německém území (tedy v Říši) a hranice procházela vnitrozemím až za obcí Raná.

Tato část Českého středohoří bývá někdy nazývána Lounské vrchy, Lounské středohoří či Chožovské středohoří, někdy též jako Ranské středohoří.

Jedná se o bezlesnatý horský hřbet porostlý xerotermními travinami s občasným výskytem malých suťových polí. Z geologického hlediska je Raná tvořena čedičovou horninou (olivinický nefelinit). Podobně jako v případě sousedních kopců, vznikla vyplněním tektonické trhliny v křídovém útvaru horkým magmatem během sopečné činnosti v období mladších třetihor. Následně došlo k postupnému odnosu měkčích hornin na povrchu a odhalení reliéfu sopečného tělesa.^[1]

Na svazích je možno v odkryvech horniny nalézt tenké žilky neprůsvitného žlutavého kalcitu i aragonitu kusového vzhledu. Mocnost těchto žilek nepřesahuje 1 cm.^[2]

V roce 1936 byla na jihozápadním vrchu hory (tzv. Malé bouli) zřízena přírodní rezervace o rozloze 1,5 ha pod ochranou státu. Od roku 1951 se rezervace nazývá národní přírodní rezervace Raná v CHKO České středohoří. Po svém rozšíření pokrývá prakticky celou vrcholovou partii subvrcholu v jihozápadní části hory o rozloze 9,3 ha.^[3]

Předmětem ochrany přírody jsou zde teplomilná stepní travinná společenstva s unikátními výskyty vzácných teplomilných a suchomilných živočichů.

Mezi typické ranské chráněné rostliny patří koniklec luční český (Pulsatilla pratensis bohemica), vzácná teplomilná tráva připomínající jemné peří kavyl Ivanův (Stipa pennata), ovsíř stepní (Avenastrum desertorum) a hlaváček jarní (Adonis vernalis). Unikátem Rané je speciální forma kavylu – kavyl sličný lysý, známá na celém světě jen odtud. Na Rané je možné vidět největší porost kavylů ve střední Evropě. Nejlepším obdobím je doba květu kavylů (dojem stříbrných vln moře) – konec května a začátek června.^[4]

Na travnatých svazích se hojně vyskytuje vzácný sysel obecný. Přerušení tradiční pastvy ovcí a koz koncem 80. let 20. století způsobilo zvýšené šíření vysokých trav a zarůstání lokality křovinami (sekundární sukcese). Tyto změny vedly k ústupu mnoha vzácných druhů rostlin i živočichů a např. vyhynutí brouka chrobáka pečlivého. Po roce 2000 byla pastva ovcí obnovena a výskyt vzácných druhů se opět zvyšuje.

Příznivé poměry na Rané využívají od roku 1933 pro létání piloti větroňů z Aeroklubu Raná, piloti závěsných kluzáků (rogalisté) a v posledních letech především piloti padákových kluzáků (paraglidisté). Ideální terén využívá pro výcvik svých pilotů několik škol závěsného létání i paraglidingu. Na Rané má svoje stálé sídlo Letecký klub Raná a pořádá se zde soutěž Ranský pohár zaměřená na délku přeletu z Rané. Mimořádné přízni návštěvníků se těší podzimní poletování maškar na Rané, kdy lze spatřit různá historická létací zařízení i podivně vystrojené piloty současné.^[5]

Pro získání aktuálních informací o stavu počasí na Rané slouží meteosonda nebo webové kamery, které snímají od jihovýchodu horu jako celek a také detail vrcholu s větrným rukávem.

• 
  Pohled na Ranou z Milé
• 
  Na hřebeni Rané
• 
  Pohled z východního konce Rané na stejnojmennou ves a trojvrší Oblík, Srdov, Brník
• 
  Pohled ze severozápadního úbočí Rané na Milou
• 
  Sysel obecný na Rané
• 
  Hlaváček jarní na Rané

• Beneš, Jiří, Raná u Loun. Historické místo československého plachtění, Louny 1975
• Heřt, Josef, Ranská hora - středisko plachtění, Vlastivědný sborník okresu lounského 5, 1934/1935, s. 35–38
• Chráněná území ČR, sv. 1, Ústecko, vyd. Agentura ochrany přírody a životního prostředí, Praha 1999, s. 260, ISBN 80-86064-37-9
• Tichý, Herbert, Obratlovci SPR Raná v Českém středohoří, Fauna Bohemiae septentrionalis, Sborník odborných prací Zoologické zahrady a Krajského zoologického klubu při ZOO v Ústí nad Labem, č. 12, 1987, s. 21–30
• Vlačiha, Vlastislav, Chráněná území okresu Louny, Almanach Okresní knihovny v Lounech 7, 1984, s. 9–10

• Seznam chráněných území v okrese Louny

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Raná na Wikimedia Commons
• Aeroklub Raná