Petljakov Pe-8

Pe-8/TB-7
ANT-42, 1936
Určení	bombardovací letoun
Výrobce	továrna č. 124
Šéfkonstruktér	Vladimir Michajlovič Petljakov
První let	27. prosinec 1936
Zařazeno	1939
Uživatel	VVS RKKA
Výroba	1936-1944
Vyrobeno kusů	79[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petljakov Pe-8 (před rokem 1941 označovaný TB-7) byl sovětský čtyřmotorový bombardér vzniklý v období před druhou světovou válkou. Měl se stát nejdůležitějším těžkým bombardovacím letounem ve výzbroji Sovětského letectva. Postaveno však bylo pouze 93 kusů, a to jak z důvodu preference taktických operací, tak z prostého důvodu nedostatku duralu a motorů pro tento typ letadla.

Těžký bombardovací letoun Pe-8 vyvinula v roce 1935 pod původním civilním označením ANT-42, vojenským TB-7, konstruktérská skupina v CAGI A. N. Tupoleva pod vedením V. M. Petljakova. První let se konal 27. prosince téhož roku ještě bez kompresorové jednotky ACN-2, s ní byl poprvé zalétán 11. srpna 1937. Prototyp byl poháněn čtveřicí motorů M-105 o výkonu 810 kW.

Druhý kus následoval v červenci 1938 s motory AM-34FRNV. Jednalo se o celokovový středoplošník, jehož osádka činila osm osob. K obraně letounu sloužily čtyři dvojkulomety ve stanovištích na přídi, zádi, na hřbetě trupu a pod trupem. Pro bombometčíka byla zkonstruována vystupující zasklená kabinka pod přídí. V té době byl pro zdokonalení obrany rozšířen počet střelišť, takže počet členů osádky vzrostl na deset. V závěru roku 1939 byly ukončeny státní zkoušky TB-7 a stroje byly zavedeny do výroby.

První výrobní série měla instalované čtyři dvanáctiválcové vidlicové pohonné jednotky Mikulin AM-35A o výkonu 994 kW, druhá výrobní série již měla zabudované čtyři vidlicové dvanáctiválcové dieselové motory Čaromskij AČ-30B. Do výzbroje byl zaveden roku 1941, kdy již byl nově označen Pe-8. Od roku 1943 byly u třetí výrobní série používány čtrnáctiválcové dvouhvězdicové motory AŠ-82FN o výkonu 1850 k, přičemž se zvýšila rychlost na 450 km/h a dolet na 6 000 km. Výroba letadel byla ukončena roku 1944.

Prvně byla letouny Pe-8 vyzbrojena 81. divize dálkového letectva, která s nimi napadala válečně důležité cíle ve Východním Prusku, v jihovýchodní Evropě i v samotném Německu. Stroje Pe-8 bombardovaly např. v noci z 11. na 12. srpna 1941 Berlín, následně pak Královec (Königsberg, nynější Kaliningrad), Budapešť, Štětín, či Gdaňsk. Po válce sloužila letadla Pe-8 k zásobování polárních výzkumných stanic a jako nosiče při zkoušení proudových letadel.

• Rozpětí: 39,10 m
• Délka: 23,59 m
• Výška: 6,1 m
• Nosná plocha: 188,68 m²
• Hmotnost prázdného letounu: 16 000 kg
• Vzletová hmotnost: 27 000 kg
• Pohonná jednotka: 4 × dvanáctiválcový vidlicový motor Mikulin AM-35A
• Výkon pohonné jednotky: 4 × 999 kW

• Maximální rychlost: 441 km/h
• Počáteční stoupavost: 260 m/min
• Dostup: 9 300 m
• Dolet: 4 700 km

• 2 × letecký kanón ŠVAK ráže 20 mm
• 2 × kulomet UBT ráže 12,7 mm
• 2 × kulomet ŠKAS ráže 7,62 mm
• 4–5 000 kg pum v trupové pumovnici

• GUNSTON, Bill. Bojová letadla druhé světové války. Praha: Svojtka&Co., 2006. ISBN 80-7237-203-3. Kapitola Petljakov Pe-8, s. 450 a 451. 
• GENF, S. A. Encyklopedie letadel. 1. vyd. Ivanka pri Dunaji: Slovo, 1998. ISBN 80-85711-35-4. S. 28. 
• NĚMEČEK, Václav. Petljakov Pe-8 (TB-7). Letectví a kosmonautika. Září 1985, roč. LXI., čís. 20, s. 28. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Petljakov Pe-8 na Wikimedia Commons
• (česky) Článek o typu Pe-8
• (anglicky) Kamufláže letounu Pe-8 Archivováno 7. 3. 2016 na Wayback Machine.
• (anglicky) Rex's Hangar: Russia's Forgotten WW2 Heavy Bomber, and Why It Failed: Petlyakov Pe-8 na YouTube