[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Ludolph van Ceulen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ludolph van Ceulen
Narození28. ledna 1540
Hildesheim
Úmrtí31. prosince 1610 (ve věku 70 let)
Leiden
Místo pohřbeníkostel svatého Petra (52°9′27″ s. š., 4°29′16″ v. d.)
Povolánímatematik, vysokoškolský učitel a šermíř
ZaměstnavatelUniverzita v Leidenu (1600–1610)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludolph van Ceulen [Ludolf fan Kélen] (28. ledna 1540, Hildesheim31. prosince 1610, Leiden) byl nizozemský matematik německého původu.

De circulo & adscriptis liber (1619)

Narodil se v Hildesheimu, hlavním městě Hildesheimského biskupství v rámci Svaté říše římské (dnes Německo), ale jako mnoho dalších Němců té doby emigroval před katolickým útlakem do Spojených nizozemských provincií.

Nejprve se usadil v Delftu, kde vyučoval šermmatematiku. V roce 1594 si otevřel šermířskou školu v Leidenu. V roce 1600 byl jmenován prvním profesorem matematiky na Leidenské univerzitě. V roce 1610 v Leidenu zemřel.

Výpočet čísla π

[editovat | editovat zdroj]

Ludolph van Ceulen strávil značnou část svého života počítáním číselné hodnoty matematické konstanty π. Používal při tom v podstatě stejné metody jako Archimédés o dva tisíce let dříve. V roce 1596 publikoval hodnotu čísla π s přesností na 20 desetinných míst ve své knize Van den Circkel („O kruhu“; kde k výpočtu použil pravidelný mnohoúhelník o 15·231 stranách[1]). Později výpočet zpřesnil na 35 desetinných míst (s pravidelným mnohoúhelníkem o 262 stranách[1]). Po jeho smrti bylo „Ludolfovo číslo“,

3,14159265358979323846264338327950288…,

vytesáno na jeho náhrobní kámen v Leidenu. Náhrobní kámen se později ztratil, ale v roce 2000 byl obnoven.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludolph van Ceulen na Wikimedia Commons
  • (nizozemsky) Oomes, R. M. Th. E.; Tersteeg, J. J. T. M.; Top, J. „The epitaph of Ludolph van Ceulen.“ Nieuw Arch. Wiskd. (5) 1 (2000), no. 2. online (formát PDF)