Hluboké Mašůvky

Hluboké Mašůvky
Celkový pohled na vesnici od kostela Navštívení Panny Marie
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Znojmo
Obec s rozšířenou působností	Znojmo (správní obvod)
Okres	Znojmo
Kraj	Jihomoravský
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	48°55′25″ s. š., 16°1′32″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	851 (2024)[1]
Rozloha	12,84 km²[2]
Katastrální území	Hluboké Mašůvky
Nadmořská výška	298 m n. m.
PSČ	671 52
Počet domů	352 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Hluboké Mašůvky 10 671 52 Hluboké Mašůvky info@hlubokemasuvky.cz
Starosta	Leona Kučerová
Oficiální web: www.hlubokemasuvky.cz
Hluboké Mašůvky
Další údaje
Kód obce	594041
Kód části obce	39667
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hluboké Mašůvky (německy Tief Maispitz) jsou obec v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji. Žije zde 851^[1] obyvatel. Jedná se o poutní místo.

Podoba Mašůvky je zdrobnělina staršího Mašovice. Původně to bylo pojmenování obyvatel vsi Mašovici, které bylo odvozeno od osobního jména Maš(a) (což byla domácká podoba některého jména začínajícího na Ma-, např. Malomir, Malobud, Marek, Martin) a znamenalo „Mašovi lidé“. Přívlastek Hluboké (německy Tief), doložený od 15. století, byl přidán podle polohy v údolí potoka na odlišení od blízkých Mašovic. Německé Maispitz vzniklo z českého Mašovice.^[4]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1220. Středně velká, čistě česká obec leží 8 km severně od Znojma. Na návrší za obcí je významné archeologické naleziště z období neolitu – kultury s moravskou malovanou keramikou, místo nálezu unikátní ženské plastiky (tzv. hlubokomašůvecká venuše). Od roku 1319 byla součástí statku hradu Bukovina u Hostimi. V jejich držbě se střídala převážně drobná šlechta a také církevní vrchnosti. Kolem roku 1600 připadly panství v blízkých Jevišovicích a náležely tam až do zrušení patrimoniální správy v 19. stol. Od 17. století je to významné poutní místo jižní Moravy.

Poutní kostel Navštívení Panny Marie byl původně(kamennou) kaplí, vystavěnou po roce 1680 polním maršálem Janem Ludvíkem Raduitem de Souches (majitelem Jevišovického panství) u vodního pramene, známého již rokem 1618. V kostele je uctívána milostná soška - kopie sošky Panny Marie de Foy (též Foi), zvané podle belgického poutního místa u Dinantu. Sošku získal zakladatel nové, kamenné kaple na svých válečných taženích za třicetileté války. První písemně doložené uzdravení je z doby před třicetiletou válkou (1618-1648).Uzdravil se tu muž jménem Krukensteinhauser z Kroměříže,který v Hl. Mašůvkách pobýval 4 týdny. Poté se na radu místních napil z pramene a uzdravil se. Poté se díky vodě z pramene uzdravil i jeho nevlastní syn Ulrich(Ondřej) Bruner. Poté oba za odměnu upravili přístup k prameni. V té době již stála na kopci nad pramenem dřevěná kaple Panny Marie Pasovské(nahrazená po r.1680 kamennou). Po jejich uzdravení rostla popularita tohoto místa - stalo se poutním. Pověst vypráví o chromém, který po svém uzdravení nechal po cestě z Přímětic do H.Mašůvek postavit sedm kapliček s vyobrazením sedmi radostí Panny Marie. Všechny jsou pod názvem Devět poklon vedeny jako kulturní památka. U kaple postavené za maršála J.L.Raduita hraběte de Souches poté vznikly malé lázně (v provozu až do roku 1866). V 19. století sem přicházelo na hlavní pouť (Navštívení Panny Marie, 31. května) až 80 procesí, ale poutě se konaly i na sv. Annu (26. července) a na svátek Jména Panny Marie (12. září). Chodila sem procesí i z Rakouska. Toto poutní místo dodnes patří k nejživějším na jižní Moravě - nejvýznamnějším v římskokatolické Brněnské diecézi. V roce 1947 byl kostel opraven a v roce 1948 byl položen základní kámen přístavby. Kapli rozšířil na kostel P. Josef Parma v letech 1948–1950 podle projektu Theobalda Krátkého. V roce 1953 bylo dokončeno budování areálu. A to díky tomu, že místní kněz P.J.Parma měl povolení od komunistického předsedy vlády(poté 1948-53 prezidenta) K. Gottwalda, svého bývalého spolužáka. V údolí za kostelem vznikla Lurdská jeskyně s oltářem a prostranstvím pro sloužení bohoslužeb.

• Poutní kostel Navštívení Panny Marie
• Lurdská jeskyně pod kostelem
• Kaple svaté Anny před kostelem
• Kaple Panny Marie Pomocné u pramene
• Výklenková kaplička - devět poklon
• Křížová cesta a Kalvárie ve svahu nad vsí
• Obrázky poutních míst Čech, Moravy, Slovenska a Rakouska v lesní cestě k soše Panny Marie Lasalettské
• Cesta Panny Marie Sedmiradostné (7 kaplí)
• Barokní sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Iva (původně snad sv. Jana Sarkandra)
• Sochy českých patronů před kostelem z roku 1953.
• Smírčí kámen
• Hradiště Královec, archeologické naleziště
• Hradiště Nivy, archeologické naleziště
• Vodní mlýn č.p. 43, zanikl
• Fara
• Budova staré školy
• 7 soch českých světců od znojemského sochaře Fischera
• Pomník padlých

• Antonín František Stehlík, malíř

• Jiří Černý: Poutní místa jihozápadní Moravy – milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti, Pelhřimov 2005

• Římskokatolická farnost Hluboké Mašůvky

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hluboké Mašůvky na Wikimedia Commons
• Hluboké Mašůvky v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.