Eugeniusz Haneman
Eugeniusz Haneman | |
---|---|
Narození | 14. dubna 1917 Varšava |
Úmrtí | 15. ledna 2014 (ve věku 96 let) Borzęcin Duży |
Místo pohřbení | Evangelický hřbitov ve Varšavě |
Povolání | fotograf |
Ocenění | stříbrná medaile Gloria Artis za přínos kultuře důstojník Řádu znovuzrozeného Polska |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Eugeniusz Walerian Haneman (14. dubna 1917 ve Varšavě – 15. ledna 2014 v Borzęcin Duży) byl polský fotograf, kameraman a lektor. Je známý svými fotografiemi dokumentujícími události Varšavského povstání. V roce 1957 mu byl udělen čestný titul Artiste FIAP.[1]
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Fotografovat začal v roce 1931 a debutoval v roce 1934 na výstavě sportovních fotografií. Střední fotografickou školu absolvoval v roce 1937, kde byl žákem Mariana Dederka. Po získání diplomu fotografa pracoval nejprve v dílně „Portret przy Kawie“ a poté v exkluzivním ateliéru „Van Dycka“ na Aleji Jerozolimskie ve Varšavě. Ve 30. a 40. letech se zabýval především krajinou a portrétem.
Během Varšavského povstání Eugeniusz Haneman jako fotoreportér vládní delegace pro zemi dokumentoval povstání ve Śródmieście a Powiśle, často spolupracoval se Sylwestrem Braunem pod pseudonymem „Kris“. Před povstáním zachránil 15 svitků filmů, které daroval Muzeu Varšavy. Celkem 237 jeho fotografií z povstání se nachází ve sbírce Muzea varšavského povstání.
Jak po letech zmínil, stal se fotografem povstání náhodou. Vypuknutí Povstání ho odřízlo od návratu do bytu. Při snaze dostat se k němu se setkal na třídě Nowy Świat s Kazimierzem Greigerem, který v této ulici provozoval velký obchod s fotografiemi. Předal mu fotoaparát a klíče od skladu obchodu s tím, že si je vyzvedne za pár dní, protože Povstání nebude trvat dlouho. Zároveň mu dal adresu sídla vládní delegace s tím, že potřebuje lidi, kteří by uměli povstání fotografovat. Tam potkal Sylwestera Brauna a spolu začali fotografovat.[2]
Po povstání se ocitl v Krakově a zde byl po válce kameramanem Filmového ústavu. Do Lodže přišel koncem 40. let 20. století. Ve 30. letech 20. století přišel díky Antoniu Bohdziewiczovi do Wytwórnia Filmów Oświatowych [2].
V letech 1953–2005 vyučoval fotografii na Filmové škole v Lodži a zároveň pracoval jako kameraman Polské filmové kroniky v Krakově. Po likvidaci Krakovského filmového institutu se vrátil do Lodže.
Od roku 1947 patřil do Svazu polských uměleckých fotografů (legitimace č. 25).[3] Od roku 1950 členem Lodžské fotografické společnosti a od roku 1998 byl jejím čestným členem. Účastník mnoha samostatných i kolektivních výstav v letech 1934–1999. Vítěz mnoha cen a vyznamenání.
Spoluautor fotografií (se Zbigniewem Jarzyńskim ) v albu Łódź, vydaném Nakladatelstvím sportu a cestovního ruchu [4].
U příležitosti 95. narozenin uspořádala na jaře 2012 Lodžská fotografická společnost ve svém salonu na ul. Piotrkowska 102, velká výstava jeho děl.
Zemřel 15. ledna 2014 v Borzęcin Duży u. Varšava [5]. Je pochován na evangelicko-augsburském hřbitově v ulici Młynarska (ulička 11, hrob 15) [6].
Ceny a ocenění
[editovat | editovat zdroj]- Důstojnický kříž Řádu znovuzrozeného Polska – 2001[7]
- Stříbrná medaile „Gloria Artis za přínos kultuře“ – 2007[8]
Fotografie Eugenia Hanemana z Varšavského povstání
[editovat | editovat zdroj]-
Povstalci, mezi nimi Sylwester Braun, „Kris“, první zprava lícem dozadu
-
Pohled z ulice Chmielna směrem k Aleje Jerozolimskie na barikádě na Bracku 17
-
Ruiny przystani KW Syrena Warszawa w 1945 i zniszczony pomnik Syrenki
-
Zničený tank
-
Ulice Widok
-
Ulice Królewska
-
Hledání vody
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eugeniusz Haneman na polské Wikipedii.
- ↑ Inne wystawy - „Chwile” - Muzeum Kinematografii. zpaf.pl, 15 listopada 2010. [dostęp 2013-01-03]. [zarchiwizowane z adresu 2010-12-30]. Archivováno 30. 12. 2010 na Wayback Machine. Archivovaná kopie. www.zpaf.pl [online]. [cit. 2022-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-12-30.
- ↑ a b Gronczewska Anna, Fotograf Powstania Warszawskiego. W kwietniu skończył 95 lat, ale jeszcze robi zdjęcia. Eugeniusz Heneman, legendarny już fotograf Powstania Warszawskiego, po wojnie zamieszkał w Łodzi i jest jej wierny do dziś; [w:] „Kocham Łódź” (dod. do „Polska. Dziennik Łódzki”, 19 X 2012, nr 204, s. 11.
- ↑ Członkowie ZPAF - Eugeniusz Haneman. zpaf.pl. [dostęp 2013-01-03]. [zarchiwizowane z adresu 2010-12-29]. Archivováno 29. 12. 2010 na Wayback Machine. Archivovaná kopie. www.zpaf.pl [online]. [cit. 2022-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-12-29.
- ↑ Eugeniusz Haneman, Zbigniew Jarzyński, Łódź [album fotograficzny], Wyd. „Sport i Turystyka”, Warszawa 1964 (wyd. II, rozszerzone w 1973)
- ↑ Filmpolski.pl. Dostupné online.
- ↑ GROBONET - wyszukiwarka osób pochowanych - Cmentarz Ewangelicko-Augsburski w Warszawie. wawamlynarska.grobonet.com [online]. [cit. 2022-01-10]. Dostupné online.
- ↑ Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej ze dne 26. května 2001 o nadaniu orderów.. isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2022-01-10]. Dostupné online.
- ↑ Dominik Maciaszek: 90 urodziny Eugeniusza Hanemana. swiatobrazu.pl, 25 kwietnia 2007. [dostęp 2013-01-03].
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Eugeniusz Haneman na Wikimedia Commons
- Obrázky Eugeniusze Hanemana ve sbírce Muzea varšavského povstání
- Životopis na www.fotopolis.pl
- Eugeniusz Haneman
- Zemřel Eugeniusz Haneman, fotograf, který světu ukázal Varšavské povstání