[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Albert I. Saský: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Tynako (diskuse | příspěvky)
m Kategorie
Tynako (diskuse | příspěvky)
m Kategorie
Řádek 116: Řádek 116:
[[Kategorie:Nositelé Vojenského řádu Marie Terezie]]
[[Kategorie:Nositelé Vojenského řádu Marie Terezie]]
[[Kategorie:Nositelé Vojenského řádu svatého Jindřicha]]
[[Kategorie:Nositelé Vojenského řádu svatého Jindřicha]]
[[Kategorie:Členové první komory sněmu Saského království]]
[[Kategorie:Narození 1828]]
[[Kategorie:Narození 1828]]
[[Kategorie:Narození 23. dubna]]
[[Kategorie:Narození 23. dubna]]

Verze z 18. 9. 2022, 15:06

Albert Saský
král saský
Portrét
Fotografie Alberta Saského (1899)
Doba vlády29. říjen 187319. červen 1902
Narození8. srpen 1828
Drážďany, Sasko
Úmrtí15. říjen 1902
Szczodre, Sasko
PohřbenKatedrála Nejsvětější Trojice v Drážďanech
PředchůdceJan I. Saský
NástupceJiří I. Saský
ManželkaKarola Vasa-Holstein-Gottorpská
Potomcižádné
RodWettinové
OtecJan I. Saský
MatkaAmálie Augusta Bavorská
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Albert Saský, celým jménem: Frederick Augustus Albert Anton Ferdinand Joseph Karl Maria Baptist Nepomuk Wilhelm Xaver Georg Fidelis (23. dubna 1828 Drážďany19. června 1902 Szczodre), z dynastie albertinských Wettinovců, byl v letech 18731902 králem saským.

Život

Původ a mládí

Albert se narodil jako nejstarší syn (druhé dítě) z devíti potomků vévody Jana Saského a jeho manželky Amálie Augusty Bavorské. Albert získal vzdělání na univerzitě v Bonnu, na kterou nastoupil v roce 1847.

Vojenská kariéra

Již v raném mládí projevoval sklony k vojenskému řemeslu a získal vojenské vzdělání. V 15 letech nastoupil do vojenské služby jako poručík a v roce 1849 se v hodnosti kapitána účastnil se saskými vojsky války proti Dánsku, z níž si odnesl saský Vojenský řád sv. Jindřicha a pruský řád «Pour le Mérite (Za zásluhy)». Poté v hodnosti majora velel samostatně budyšínské garnizoně. V roce 1853 se stal velitelem veškeré saské pěchoty.

Prusko-rakouská válka

V prusko-rakouské válce (1866) velel celé saské armádě. Koncem června se připojil k proti Prusku sebrané Severní rakouské armádě a měl především podporovat generála Eduarda Clam-Gallase. Spolu s ním se účastnil 28. a 29. června bitev u Mnichova Hradiště a Jičína a 3. července u Hradce Králové úporně hájil pozici proti von Bittenfeldovi; vojenské umění a chrabrost saských jednotek uznával i nepřítel. Albertovy zásluhy byly oceněny velkým křížem Vojenského řádu sv. Jindřicha a rytířským křížem rakouského řádu Marie Terezie.

Francouzsko-pruská válka

Na začátku francouzsko-pruské války v roce 1870 se saský korpus po velením prince Alberta připojil k Druhé německé armádě řízené princem Fridrichem Karlem Pruským. 18. srpna spolu s pruským gardovým korpusem s velkými oběťmi dobyl v bitvě u Gravelotte - St. Privat) silnou francouzskou pozici a tak zásadně přispěl k vítězství. Poté dostal velení znovu zformované Čtvrté armády, uskutečnil proslulý boční přesun k severu, porazil 30. srpna Mac-Mahona u Beaumontu a významně participoval v rozhodné bitvě u Sedanu, v níž byl francouzský císař Napoleon III. 2. září 1870 s armádou téměř 100 000 vojáků zajat. Po uzavření míru byl jmenován saským generálem-polním maršálem, současně mu byla německým císařem udělena maršálská hůl pruského generála-polního maršála.

Vláda

9. srpna roku 1854 se Albert stal princem následníkem (korunním princem) poté, co jeho otec nastoupil jak Jan I. Saský na saský trůn po svém starším bratrovi, králi Fridrichu Augustovi I., který se stal obětí smrtelné nehody. Albert se stal předsedou státní rady a stal se politicky aktivní se značným vlivem. Králem se stal po smrti otce (29. října 1873). V době jeho vlády nedošlo k žádným významným událostem; král Albert se stranil vysoké politiky.

Manželství, následník

18. června roku 1853 se oženil se švédskou princeznou Karolou Vasa, dcerou prince Gustava Vasy. Z jejich manželství se nenarodily žádné děti.

Král Albert zemřel v roce 1902 a byl pochován v Katedrále Nejsvětější Trojice v Drážďanech. Protože zemřel bezdětný, nastoupil po něm na saský královský trůn jeho mladší bratr Jiří jako Jiří I. Saský.

Vývod z předků

 
 
 
 
 
August III. Polský
 
 
Fridrich Kristián Saský
 
 
 
 
 
 
Marie Josefa Habsburská
 
 
Maximilián Saský
 
 
 
 
 
 
Karel VII. Bavorský
 
 
Marie Antonie Bavorská
 
 
 
 
 
 
Marie Amálie Habsburská
 
 
Jan I. Saský
 
 
 
 
 
 
Filip Parmský
 
 
Ferdinand Parmský
 
 
 
 
 
 
Luisa Alžběta Francouzská
 
 
Karolína Marie Tereza Parmská
 
 
 
 
 
 
František I. Štěpán Lotrinský
 
 
Marie Amálie Habsbursko-Lotrinská
 
 
 
 
 
 
Marie Terezie
 
Albert I. Saský
 
 
 
 
 
Kristián III. Falcko-Zweibrückenský
 
 
Fridrich Michal Falcko-Zweibrückenský
 
 
 
 
 
 
Karolína Nasavsko-Saarbrückenská
 
 
Maxmilián I. Josef Bavorský
 
 
 
 
 
 
Josef Karel Sulzbašský
 
 
Marie Františka Falcko-Sulzbašská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Augusta Falcko-Neuburská
 
 
Amálie Augusta Bavorská
 
 
 
 
 
 
Karel Fridrich Bádenský
 
 
Karel Ludvík Bádenský
 
 
 
 
 
 
Karolína Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
 
Karolína Frederika Vilemína Bádenská
 
 
 
 
 
 
Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský
 
 
Amálie Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Karolína Falcko-Zweibrückenská
 

Externí odkazy